Mezi 10 nejzásadnějších objevů vrcholícího roku 2014 patří podle prestižního vědeckého časopisu Physics World rovněž historicky první přistání vědecké sondy na povrchu komety. Řeč je o listopadovém přistání sondy Philae kometě Čurjumov-Gerasimenko. Jeden z úkolů sondy Philae bylo získat údaje o složení horniny na kometě. Podařilo se to díky unikátnímu radioaktivnímu zdroji na bázi izotopu curia 244, který byl vyroben v jednom z podniků korporace pro jadernou energii ROSATOM - Vědeckovýzkumném ústavu jaderných reaktorů (NIIAR).
Na palubě sondy Philae byl namontován spektrometr alfa částic a rentgenového záření APXS. Tento přístroj slouží k analýze složení horniny. Po ozáření horniny částicemi alfa a rentgenovým zářením ze zdroje na bázi curia 244 vzniká druhotné záření, z něhož lze zjistit složení povrchu komety.
Další projekt oceněný časopisem Physics World za rok 2014 pomohl potvrdit teorii, že Slunce získává svou energii z termojaderné fúze. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature. Projekt uskutečnila pracovní skupina Borexino, kterou tvoří vědci z několika vědeckých center Evropy, USA a Ruska. Za ruskou stranu se projektu účastnili experti z Vědeckovýzkumného institutu jaderné fyziky D. V. Skobelcyna při Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova (NIIJF MGU), Spojeného institutu jaderné fyziky V. P. Konstantinova a Moskevského inženýrsko-fyzikálního institutu.
Výsledky výzkumu pomohly mezinárodnímu týmu vědců dojít k závěru, že energie, vyzařovaná Sluncem se nemění již minimálně po dobu 100 tisíc let.
Podle aplikované teorie ve středu Slunce probíhá termojaderné syntéza, kdy se slučují dva protony za vzniku deuteria a uvolnění pozitronu a nízkoenergetického neutrina. Podle propočtů dopadá na 1 cm2 zemského povrchu každou sekundu zhruba 60 tisíc těchto nízkoenergetických neutrin, které je ale náročné detekovat. Týmu se podařilo pozorovat srážky těchto nízkoenergetických neutrin s elektrony ve velké nádrži s kapalinou. Byla umístěna hluboko v masivu hory Gran Sasso v Itálii. Cesta neutrin ze Slunce na Zemský povrch trvá přibližně 8 minut. Jejich změřený počet dosáhl predikované hodnoty.
Zajímavý je rovněž generátor neutronů, vyvinutý experty institutu Duchova. Byl namontován na vesmírném vozítku Curiosity na Marsu, které provedlo výzkum planety Mars. Generátor se podílel na výzkumech povrchu Marsu, když předtím musel přestát značnou mechanickou a klimatickou zátěž - let ze Země na Mars, přistání na Rudé planetě a silné kosmické záření.
(aa)