Fenoménem 21. století se stává takzvaný Průmysl 4.0. V rámci něho automatizace výrobních procesů postupně nahrazuje lidskou pracovní sílu a vznikají moderní pracoviště. V nich některá povolání zcela nahrazují roboti a mění se také uspořádání výrobních hal. Roste však poptávka po specializovaných zaměstnancích, zefektivňuje se výroba a zanikají zdraví i bezpečnost ohrožující činnosti.
Čtvrtá průmyslová revoluce neboli Průmysl 4.0, jak bývá nazývána současná proměna tržní ekonomiky, s sebou z pohledu průmyslových podniků nese potenciál zvýšení produktivity, jakosti a konkurenceschopnosti výroby. Vlivem automatizace výroby postupně dochází ke změnám průmyslového provozu a struktury pracoviště. Variant uspořádání výrobní haly je mnoho, trendem moderní doby jsou automatická multitechnologická zařízení, která v sobě kombinují funkce několika technologií.
„To nejenom snižuje rozsah manipulačních operací, ale zároveň šetří i prostor ve výrobní hale. Průmyslová výrobní linka totiž obsahuje roboty pro výrobu, transport i montáž. Ušetřený prostor se pak v halách nejčastěji využívá pro skladování, což je pro firmy méně náročné na logistiku a tím pádem i ekonomicky výhodnější," uvedl Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se zabývá výstavbou a rekonstrukcí průmyslových hal. Průmyslové haly, zapadající do konceptu Průmyslu 4.0, lze typicky rozdělit do výrobních, čistých a skladovacích sektorů. Výrobní a čisté prostory by měly oddělovat propustě, návaznost jednotlivých sektorů musí zajistit plynulost výrobního procesu.
O tom, že automatizované technologie zcela nahradí lidské zaměstnance, se vedou diskuse již desítky let a prohlubují se v souvislosti s tím, jak tento trend do českých nebo na českém území působících firem postupně proniká. Nejistota zaměstnanců je výraznější zejména v odvětvích, kde má manuální činnost jednodušší charakter a pravidelně se opakuje. V případě méně kvalifikovaných zaměstnanců totiž trend jasně ukazuje, že nabízených pracovních pozic ubývá. Pokud se automatizuje výroba a snižuje se nabídka pracovních pozic s nižšími kvalifikačními požadavky.
„Úbytek méně kvalifikovaných zaměstnanců souvisí nejenom s celkovou automatizací výroby, ale také s trendem zaměstnávání lidí ve výrobě dočasně, přes agentury. Pro firmy je to levnější a výhodnější řešení," říká Gabriela Kodenková z personální agentury Talentica, která se zaměřuje na nábor technických profesí. Vlivem toho dochází k nárůstu požadavků na počet zaměstnanců na specializované pozice. Důležité je zejména odpovídající vzdělání, praxe z obdobné pozice je vždy výhodou, a pokud je pozice zaměřená na kontakt se zahraničím, je nutná i komunikativní úroveň cizího jazyka.
Trend úbytku méně kvalifikovaných pracovních pozic vlivem automatizace výroby, s níž souvisí vznik nových specializovaných profesí, bývá označován také jako Práce 4.0. Legislativa, která reguluje poměr zaměstnanců a strojů v průmyslových podnicích neexistuje.
„Zákon, který by upravoval poměr strojů a zaměstnanců ve firmě ani nemá v tržní ekonomice své místo. Jediným zákonem, který chrání slabší stranu v pracovněprávním vztahu, je stále zákoník práce. Ten je však výlučně zaměřen na postavení zaměstnance a o poměru zaměstnanců a strojů v tržní ekonomice se nezmiňuje," uvádí tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.
K procesu automatizace výroby však nelze přistupovat jako ke globální existenční hrozbě. Evropské odbory ji naopak vnímají jako cestu, kterou je potřeba aktivně utvářet tak, aby se minimalizovala rizika a maximalizovaly šance. To například znamená, že roboti nahradí zdraví škodlivé výrobní procesy a fyzicky namáhavé a náročné profese. Zkracování pracovní doby, které je nezbytné pro zajištění dostatku práce na trhu, také přinese více času pro vlastní rozvoj a kvalitnější život, než jaký stávající systém umožňuje.