Evropské a české ocelářství pokračuje v pozitivním trendu, který začal v roce 2013. V loňském roce se v České republice vyrobilo nejvíce surového železa od roku 2008 a produkce surové oceli vzrostla oproti roku 2013 o 3,6 %. Na úroveň před krizí se sice české ocelářství nevrátí, ale mírné zlepšování se očekává i v příštích letech. Obor, který do českých veřejných rozpočtů přispívá 15 miliardami Kč ročně, by však potřeboval příhodnější podmínky, aby byl ve světě konkurenceschopný. Vyplývá to z predikce vývoje hutnictví pro roky 2015 až 2020, kterou ke konci května představil Odvětvový svaz Hutnictví železa.
Rok 2014 pro českou ekonomiku znamenal růst - HDP byl meziročně vyšší o 2 %. Oživení se projevilo i na reálné spotřebě oceli, která v loňském roce stoupala v každém čtvrtletí a za celý rok 2014 se zvýšila o 1,9 %. V roce 2015 očekává Hutnictví železa její další růst. Podle input-output analýzy dat z roku 2013, kterou provedla VŠE, 10% růst oboru hutnictví znamená 1% růst české ekonomiky. Ačkoli trh jde oživení v Evropě a České republice naproti, existují naopak faktory, které významně komplikují udržení konkurenceschopnosti českých hutníků ve světovém měřítku.
Je třeba nezatěžovat podniky nerealistickou ekologickou legislativou. Veškeré ekologické normy představují vážné ohrožení ocelářství. „Neměli bychom připustit legislativu, která nepostihuje všechny zdroje znečištění, je diskriminační vůči průmyslovým odvětvím nebo která dále zvyšuje daně a ekologické poplatky," říká Jaroslav Raab, výkonný ředitel Odvětvového svazu Hutnictví železa. Již nyní platí v Moravskoslezském kraji, srdci českého průmyslu, jedny z nejpřísnějších ekologických limitů v Evropské unii.
Také nepříznivý vývoj cen energií nevyhnutelně dopadá na konkurenceschopnost českého ocelářství. Podniky sice snižují energetickou náročnost, ale stále se zvyšujícím cenám energií stačit nemohou, což negativně ovlivňuje jejich rentabilitu a schopnost investovat do nejmodernějších technologií. Růstem podílu obnovitelných zdrojů se navíc cena elektrické energie bude pravděpodobně ještě zvyšovat. „Ceny elektrické energie jsou pro průmyslové podniky v EU více než dvakrát vyšší než v USA a nadále budou stoupat," dodává Jaroslav Raab.
Klíčové pro životaschopnost oboru budou samozřejmě věda a výzkum nebo technické vzdělávání. Kromě toho budoucnost ovlivní i schopnost podniků využívat recyklace odpadních produktů při výrobě. Podíl ocelového šrotu na výrobě oceli se v ČR dlouhodobě drží nad 41 %, ale v loňském roce byl na nejnižší hodnotě od roku 2001, s výjimkou roku 2009. Schopnost využívat ocelový a litinový odpad ve výrobě závisí na struktuře výrobních agregátů, technologii výroby nebo nákupní ceně a bude ovlivňovat efektivitu produkce.
Celosvětová produkce se na rozdíl od té české vrátila na předkrizovou úroveň z roku 2008 již v roce 2010, táhly ji však především asijské země. „I přes opatrný optimismus a očekávaná další zlepšení v České republice nečekáme obnovení na úroveň výroby před vypuknutím krize. Globální produkci po krizi táhne především Čína, jejíž rapidní růst z posledních let se však loni zpomalil na 0,1 %," uzavírá Jaroslav Raab.