Využití vědeckých výsledků v praxi a jejich uvádění na trh, směřování české vědy a její financování, to byly hlavní témata mezinárodní odborné konference „Výzkum a aplikace", kterou pořádalo Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích ve dnech 17. - 19. března 2015. V kongresové hale v akademickém areálu na Branišovské ulici se na hlavní středeční program sešlo více než sto specialistů z oboru transferu technologií, vědy, průmyslu i politické sféry.
Do Českých Budějovic přijeli rovněž čelní představitelé Akademie věd (AV) České republiky, včetně předsedy AV ČR, prof. Jiřího Drahoše. Ten na konferenci představil novou strategii této největší české vědecké instituce. „Akademie věd by se měla výrazněji profilovat jako instituce, jejímž posláním je špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy, kterým čelí současná společnost. Jsme přesvědčeni, že neuniverzitní výzkumné instituce mají potenciál propojit synergicky aktivity týmů na vědeckých ústavech směrem k prakticky důležitým výstupům, a nejde zdaleka jen o transfer technologií, ale například i o kvalitní expertní údaje, které potřebuje politická sféra pro své rozhodování," uvedl prof. Jiří Drahoš
Předseda AV ČR Jiří Drahoš zároveň poznamenal, že je naprosto naivní představa, aby si veřejná výzkumná instituce mohla na svůj výzkum prostřednictvím transferu technologií sama vydělat. To dokládá i příklad z jedné nejúspěšnějších výzkumných institucí světa, Massachusettského technologického institutu (MIT) v USA, který představila dr. Catherine Ives, specialistka Kanceláře transferu technologií MIT, jež byla mezi hlavními řečníky konference. „Je nutné zdůraznit, že náklady na výzkum nemůžou být nikdy pokryty z příjmů transferu technologií a z komercionalizace výsledků výzkumu. MIT má ročně náklady na výzkum zhruba 1,6 miliardy dolarů a příjmy z komercionalizace, zejména z licencí, je necelých 100 milionů dolarů. Důležité je rozlišovat mezi dvěma výrazy „income" a „impact", tedy „příjmy" a „efektem, dopadem". Hlavní smysl transferu technologií není v příjmech, ale v tom, jaký efekt a dopad mohou mít na společnost, regionální rozvoj, zakládání podniků, a zavádění inovací v dané lokalitě, kde se výzkumný ústav nalézá," řekla dr. Catherine Ives.
V rámci nové Strategie Akademie věd pro 21. století bylo formulováno 14 výzkumných programů, které reagují na aktuální společenské výzvy. Českobudějovické Biologické centrum se stalo garantem jednoho z programů s názvem „Rozmanitost života a zdraví ekosystémů," který se zaměřuje především na zachování biodiverzity a přírodních ekosystémů v životním prostředí. Podílí se na něm osm vědecko-výzkumných institucí a dalších více než třicet spolupracujících partnerů, např. vodohospodářské společnosti, správy národních parků, Lesy ČR, důlní či stavební společnosti a další. „Poznání biologické rozmanitosti je nutné nejen pro rozumné využívání organismů, biologických procesů a ekosystémových služeb v současnosti, ale i pro její ochranu a uchování dalším generacím," vysvětluje ředitel Biologického centra a koordinátor programu prof. Miloslav Šimek.
V rámci Akademie věd má Biologické centrum výjimečné postavení svou zkušeností s meziústavním propojováním výzkumu. Před necelými 10 lety se spojilo pět českobudějovických odborně různě profilovaných ústavů v jeden celek - Biologické centrum - a od té doby se pozvolna tvoří vazby napříč těmito pracovišti. Výsledky tohoto propojování se dostavují až v současnosti a je jimi například na konferenci prezentovaná nadějná technologie včasné diagnostiky a léčby včelího moru. Vědci, kteří se na tomto výzkumu podílejí, pocházejí z řad půdních biologů, entomologů, molekulárních biologů, mikrobiologů, biochemiků i techniků.
Česká republika není stran potenciálu výzkumu o tolik pozadu za nejúspěšnějšími zeměmi světa, obzvlášť v některých oborech strojírenství či kybernetiky jsme zcela jistě na špičce. „Problém nastává v oborech, kde je ověření konceptu a dopracování technologie materiálově finančně náročné. Zde je světově na špici USA, využívající široké základny rizikového kapitálu. Některé jiné země se pokoušejí suplovat nedostatek soukromého rizikového kapitálu vládními subvencemi a řízenou dotační politikou, u nás ji například zastává Technologická agentura. Zdá se, že tato cesta částečně funguje," komentuje současný stav v České republice Mgr. Michal Schmoranz, vedoucí Úseku transferu technologií Biologického centra AV ČR. Zároveň informoval o tom, že Biologické centrum jedná s Massachusettským technologickým institutem o vytvoření společného vědecko-výzkumného konsorcia, které by se zabývalo řešením aktuálních otázek v oboru biotechnologií a biomedicíny a poskytovalo podporu při dokončování výzkumných výsledků, jejich patentování a zavádění do praxe.
Tisková zpráva AV ČR, České Budějovice
Foto: Ivana Strasmajerová