Chtěli byste se přemístit na vzdálenost 1 000 kilometrů za hodinku? Na tuto otázku odpoví většina dotázaných rychle a kladně. A chcete tuto trasu absolvovat v kapsli ve vakuovém tunelu? Odpověď na tento dotaz každý hledá obtížně a výsledek je rozpačitý.
Minulý měsíc však rozvířila mediální hladinu na celém světě – a díky ČTK i u nás – zpráva o úspěšném testu unikátního projektu s názvem Hyperloop. Zkušební areál se nachází severně od Las Vegas, asi půl hodiny jízdy autem, nedaleko obří solární elektrárny. Je to svým způsobem symbolická vzdálenost od kasin s hazardem, protože právě pouhých 30 minut by v budoucnu měla trvat 640 km dlouhá cesta ze San Francisca do Los Angeles. A tento plán mnohým taky připadá jako poker nebo ruleta, čili hazard s miliony dolarů.
Vteřiny v poušti
Pokus trval jen 1,9 vteřiny. Odehrál se v nevadské poušti na kolejové trase dlouhé jen několik set metrů. Modul s motorem dosáhl rychlosti přesahující 160 km/h a skončil v písečném valu. Byl to vlastně první, ale relativně malý praktický pokus tohoto futuristického projektu Hyperloop. Ovšem k dosažení slibované rychlosti 1 220 km/h má ještě daleko. Navíc chybí ona pořádná roura, v níž by se téměř ve vakuu měly v budoucnu pohybovat kapsle s cestujícími nebo nákladem. Zatím jsou k dispozici jen nákresy a počítačové animace. 
Připomeňme si, že hyperloop („hypersmyčka“) je dopravní prostředek, který koncipoval americký vizionář a miliardář Elon Musk: potrubím, v němž bude téměř dokonalé vakuum, by se měla pohybovat zmíněnou rychlostí jakási kapsle. Tato kabina by byla nadnášena nad kolejemi a udržována na vzduchovém polštáři magnetickým polem. Pohyb by zajišťoval lineární motor.
Multipodnikatel Musk představil tuto svou koncepci o 58 stránkách v srpnu roku 2013. Prý ho k tomu vedl vztek, který v něm vyvolal oficiální státní kalifornský plán postavit tradiční vysokorychlostní železnici z hlavního města Sacramenta přes San Francisco podél pobřeží na jih do Los Angeles a San Diega. Měla by být v provozu v roce 2029 a náklady by měly dosáhnout nejméně 68 mld. dolarů. Musk celý plán považuje za podvod a „černou díru“ na peníze.
Vládní plán
Výstavba tohoto obrovského železničního projektu začala už na počátku loňského roku. Byla to velká sláva. Nejde totiž jen o technickou záležitost, ale samozřejmě – jak to v podobných případech bývá – také o politickou.
Při volbách začátkem listopadu roku 2008 si totiž Američané vybírali nejen nového prezidenta, ale rozhodovali v místních referendech o různých otázkách. V Kalifornii to bylo mj. hlasování o tom, zda si stát Kalifornie má vzít půjčku na výstavbu železniční rychlodráhy. To je samo o sobě v Americe zvláštní, protože země bývá označována za ráj privátního automobilismu a voliči bývají k obřím projektům skeptičtí. Nicméně tehdejší republikánský guvernér Arnold Schwarzenegger ekologický projekt vysokorychlostní železnice už dříve také podpořil, ačkoliv bude velice nákladný. Měl by však ulehčit přetíženým letištím a dálnicím. Ovšem limitující byly vždy finance. Zdroje kalifornské vlády nebudou v žádném případě stačit. Proto došlo k hlasování o zadlužení. Očekává se podpora od federální vlády. Barack Obama kladl totiž ve svém volebním programu akcent na veřejnou dopravu, což vzbudilo na různých místech velká očekávání. Navíc se ukázalo, že viceprezident Joe Biden je velký fanda železnic. 
Hned druhý den poté, co staronový demokratický guvernér Jerry Brown složil loni v lednu slavnostní slib (už po čtvrté), zorganizoval kladení nikoliv základního kamene, ale základní kolejnice. Realizace kalifornské rychlodráhy spolu s podporou ekologických energetických zdrojů tvoří totiž základní prvky jeho politiky. Zřejmě si chce z projektu postavit symbolický pomník.
Na nádraží ve Fresnu, velké křižovatce dálniční přepravy, guvernér při této příležitosti prohlásil, že v příštích 15 letech bude energetická potřeba Kalifornie z 50 % pokryta z obnovitelných zdrojů. Sníží se spotřeba nafty i benzinu a vlaky mezi San Franciscem a Los Angeles budou jezdit rychlostí 360 km/hod, takže cestujícím potrvá cesta místo šesti jen necelé tři hodiny. Později se počítá s prodloužením na severu do Sacramenta a na jihu do San Diega. Při slavnostním aktu bylo v televizní reportáži za guvernérem vidět asi deset demonstrantů s transparenty. Na nich stál požadavek: Ukažte nám peníze! Republikáni totiž chtějí snížit zadlužení Kalifornie a omezit výdaje státu. Obávají se, že se jedná o megalomanskou záležitost, že z ní nakonec zůstane pro nedostatek finančních prostředků jen smutné torzo. Podle vyjádření Světové banky přijde výstavba jednoho kilometru na rekordních 56 mil. dolarů, což je dvojnásobek nákladů na podobné tratě v Evropě a trojnásobek proti rozpočtům takových projektů v Číně.
Kaliforňané však v referendu odsouhlasili zadlužení a v roce 2012 přispěla federální vláda více než 3 mld. z fondu na podporu snižování skleníkových plynů.
Podle původních záměrů měla být první část rychlodráhy už dva roky v provozu, nyní se hovoří o dokončení prvního úseku v roce 2020. Celý plán zahrnující 520 mil železničních kolejí by měl být hotov snad v roce 2029.
Měl by to být nejrychlejší americký vlak srovnatelný pohodlím s japonským Šinkanzenem či francouzským TGV anebo čínským expresem Harmony. Zatím jezdí v USA nejrychleji expres Acela státní společnosti Amtrak na východním pobřeží, a sice rychlostí 150 mil/h.
Základem je nápad
Fantasta Elon Musk, majitel letecko-kosmické továrny SpaceX a automobilky Tesla, hýří nápady a tvrdí, že vládní projekt je drahý a pomalý. Stejnou vzdálenost prý jeho vlak urazí za pouhých 30 minut a bude stát jen desetinu toho co vládní projekt. Základem je princip staré potrubní pošty. Celkem 28 cestujících by se vešlo do přepravní kapsle, která by byla hnána pod tlakem na vzduchovém polštáři. Na trati by se 40 přepravních kabin pohybovalo rychlostí 631 km/h. Elektřinu by měly zajišťovat solární panely. 
Musk sám však prý na realizaci svých myšlenek z časových a kapacitních důvodů nestačí. V roce 2014 měla začít stavba, kterou však Musk, známý skrblík, nechtěl sám financovat. Čekal, kdo jeho nápad zaplatí. Nenašel nikoho a tak založil start-up Hyperloop Technologies a do čela postavil své nejbližší pracovníky z jiných projektů. Ti přilákali další odborníky z celého světa. A pracovali velmi usilovně, takže letos začátkem května mohl Musk pozvat 200 novinářů do Nevady, aby byli svědky historicky prvního pokusu.
Využil své osvědčené propagandistické postupy. Všichni zírali necelé dvě sekundy na plechovou skříň, jež ujela 300 metrů. A Musk s patosem sobě vlastním novinářům vykládal: do konce roku provedeme pokus v rouře dlouhé 3,5 km a to už dosáhneme rychlosti 1 200 km/h! Laici byli pokusem okouzleni, nadšeně o něm referovali a firma začala přitahovat investory. A o to šlo v první řadě.
Start-up Hyperloop Technologies se přejmenoval ještě večer před pokusem na Hyperloop One a oznámil, že má v pokladně 120 mil. dolarů od investorů ze Silicon Valley. Mezi nimi například finančníka Shervina Pishevara, jednoho z prvních investorů dopravního projektu Uber. K dalším patří francouzské státní dráhy SNCF a investiční společnosti koncernu General Electric, konkurent společnosti Siemens, jež se také angažuje v oblasti rychlovlaků. Ve své magnetické dráze na vzduchovém polštáři také vidí společně s firmou Thyssenkrupp světlou budoucnost.
„Hyperloop postavíme, o tom už není pochyb,“ šířili mezi novináři optimismus vedoucí pracovníci nové firmy, v jejímž čele stanul Rob Lloyd, který 20 let budoval síťového giganta Cisco. „Do pěti let postavíme první komerční zařízení,“ slíbil na tiskovce. Realizace takového slibu nebude snadná. Nejen z technického, ale i politického hlediska. Pro takový druh dopravy totiž zatím neexistují žádné normy a předpisy. Pumpy prý dodá švýcarský koncern OC Oerlikon, ale stejně vybavuje i konkurenční projekt. Podobně je tomu s výkonovou elektronikou od firmy Siemens.
Mezi spolupracující experty se zařadili specialisté na budování tunelů z firmy Arup z Londýna a Amber Loglay z Curychu. Inženýři z Deutsche Bahn se podílejí na vypracování studie o možnostech nasazení systému na Blízkém východě.
I když organizátoři neprozradili žádné zásadní technické informace, mnozí příznivci nejmodernější techniky byli nadšeni. Experti, kteří se jen zřídka nechají manipulovat, však komentovali akci s pohrdlivým úsměškem. Pozorovatelé, kteří měli možnost se pokusu na místě zúčastnit, hovořili o tom, že test spíš než skutečný technický pokus představoval reklamní akci start-upu Hyperloop One. K přejmenování prý došlo proto, aby se odlišili od svého konkurenta, který se jmenuje Hyperloop Transportation Technologies (HTT).
Konkurence nespí
Společnost HTT se chytře rozhodla využít odstartované mediální kampaně a přihřála si svou polívčičku. Vyšla z principu hyperloopu, ale její technologický vývoj je jiný než u konkurence.
Byla založena společností JumpStarter. Jak její název napovídá, specializuje se na financování metodou crowdfundingu a spolupracuje s finančním fondem JumpStartFund. Společnost soustředila tým nadšených a vysoce inovativních inženýrů zaměřených jak na počítačové simulace, tak na konstrukci dopravních zařízení. Úzce spolupracuje s univerzitou UCLA v Los Angeles. Vývojové práce zahájila v roce 2014 a hlásila 100 spřízněných techniků po celých Spojených státech. O rok později se tato technická komunita rozrostla na dvojnásobek a oznámila, že získala na projekt 100 mil. dolarů. 
Posilněna tímto pěkným výchozím finančním základem začala s výstavbou testovací dráhy v údolí Quay Valley, na půl cestě mezi San Franciscem a Los Angeles. Místo nebylo vybráno náhodně. Kromě toho, že leží uprostřed plánované trasy, se toto místo vyznačuje velkým inovačním potenciálem, mj. solární elektrárnou. Zkušební dráha bude 8 km dlouhá a nyní se na její stavbě podílí už 500 lidí. Dopravní kabinu již rok konstruuje inženýrská firma AECOM a softwarem pro fluidní dynamiku se zabývá Ansys a vyvíjí simulační modely. Vakuovou technologii má dodat, stejně jako konkurenci, švýcarský Oerlikon. Dráha by měla být hotova koncem letošního roku a v tu dobu lze očekávat první testovací jízdu.
Výzva pro Slovensko
Kdo má dobrou paměť, snad si vzpomene na zprávu z 15. srpna 2013 o tom, že ČSSD má zájem o hyperloop.
„Podle sociální demokracie je teď klíčem k úspěchu podpora investic všeho druhu, zejména je ale nutné vrátit ČR mezi 10 technologicky nejvyspělejších zemí světa. ,Musíme podporovat investice, které povedou k technologické vyspělosti. Musíme přemýšlet, proč Češi nestavějí rychlodráhu mezi Los Angeles a San Franciskem,‘ řekl na brífinku stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.“
Pan Urban se do vlády nedostal a prezident ČR má jiné priority: do Bratislavy nechce cestovat rychlodráhou, ale plavit se na lodi. A zájmu ČSSD si nikdo z vedení Hyperloop nevšiml. Ale pozor! V čele společnosti stojí Dirk Ahlborn, americký podnikatel německého původu a velmi zkušený manažer. Kromě angličtiny ovládá také němčinu a italštinu a domluví se prý i španělsky. Svou profesionální kariéru začínal v 19 letech jako pomocník v jedné investiční společnosti, později zakládal vlastní firmy v Itálii a také v USA. A právě asi evropská zkušenost mu pomohla vtisknout jeho podnikání nový rozměr.
Zatímco mnoho Američanů neví, kde leží Česko, Slovensko a Maďarsko, Mr. Ahlborn to ví velmi přesně. Ostatně do Evropy jezdí často a loni na jednom setkání mladých inovátorů ve Vídni oznámil svůj záměr realizovat první evropský hyperloop mezi Vídní, Bratislavou a Budapeští. Slovensko nezaváhalo a letos Dirk Ahlborn oznámil, že podepsal se slovenskou vládou smlouvu na hyperloop. Náklady odhaduje na 200 až 300 mil. dolarů. Předpokládaná kapacita činí 10 mil. cestujících ročně.
Zamýšlený rychlovlak bude technický odlišný od původního Muskova předpokladu. Hlavní rozdíl spočívá ve využití pasivní magnetické levitace, kterou jako první popsal v roce 2000 fyzik Richard Freeman Post (1918–2015). Mnoho let pracoval v proslulém výzkumném centru u San Francisca a je autorem 34 patentů. Zabýval se jak nukleární fúzí a energetickými přeměnami, tak magnetickými zrcadly a magnetickou levitací. Je autorem systému Inductrack, který projekt Hyperloop výrazně zlevňuje a činí spolehlivějším.
A před několika dny oznámil server Tech- NewsWorld, že se uvažuje také o trase Bratislava- Košice. Vzdálenost dlouhou 400 km by cestující absolvovali místo dnešních 4,5 hodiny za 25 minut!
Inovační základna Evropy
„Poskytneme odpovídající hlavy a firmy potřebné k realizaci takového futuristického projektu a chceme udělat ze Slovenska inovační základnu Evropy,“ řekla Zuzana Nehajová, ředitelka odboru inovací ministerstva hospodářství SR rakouskému serveru Futurezone.
Z Vídně do Bratislavy by cesta trvala 8 minut. Do konce roku má být hotova studie proveditelnosti.
A tady bude asi ten háček. Kdo to zaplatí a proč? Mezi Bratislavou a Vídní jezdila v období mezi válkami tramvaj. Za komunistů nebylo nic takového možné a dnes jsou obě velkoměsta spojena nejen dálnicí, ale i železnicí. Vlak jezdí snad každou hodinu a cesta trvá necelou hodinku. Takže proč jezdit 8 minut za miliony dolarů? A kdo je poskytne?
Firma slibuje, že půjde na burzu, začne nabízet své akcie a tak získá potřebné finanční krytí. Ale vstup stále oddaluje. D. Ahlborn věří v sílu crowdu a v naivní touhu lidí po slávě. Například před několika dny bylo oznámeno, že dopravní tunel, v němž se má rychlovlak pohybovat, by mohl být vyroben z unikátního materiálu, který vyvinula slovenská firma C21. Nazvala jej Vibranium. Jedná se o plastickou hmotu vyztuženou uhlíkovými vlákny, takže vykazuje vysokou pevnost.
„Materiál je desetkrát tvrdší než ocel a dvaapůlkrát tužší než hliník,“ pochvaluje si v novinách Ahlborn. Ve spojení se senzory, jež budou soustavně přenášet do centrály data o stavu kabiny, jako je teplota, stabilita a neporušenost, se tak podstatně zvyšuje bezpečnost projektu. Ať tak či onak, tyto mediální spekulace jsou pro Slovensko dobrou reklamou. A snad i ekonomickou příležitostí.
Karel Sedláček