Z pěti evropských uhelných elektráren, které chrlí do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, jsou 4 v Německu. Je to důsledek renesance hnědouhelné energetiky, která je průvodním jevem německého rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny. Hnědouhelné elektrárny nyní dodávají čtvrtinu veškeré německé elektřiny. Spolková vláda po havárii v japonské Fukušimě v březnu 2011 předpokládala, že vyřazené jaderné elektrárny (zatím jich bylo odpojeno 8) budou nahrazeny alternativními zdroji, hlavně větrnou energií. Současně s bouřlivým nástupem větrníků se však začala zvyšovat výroba levné elektřiny z hnědého uhlí, jehož SRN těží nejvíce na světě.
"Většina hnědouhelných elektráren v Německu vypouští o 2/3 emisí více než nejúčinnější černouhelné elektrárny," komentuje situaci Dave Jones, expert organizace Sandbag, která pro svůj žebříček "nejšpinavějších" evropských uhelných elektráren použila poslední údaje Evropské komise.
Z celkových emisí oxidu uhličitého (CO2) v EU28 pochází z německých hnědouhelných elektráren skoro 1/7 (13 %), zatímco v roce 2010 to bylo 11 %. Přitom od té doby emise v EU28 jako celku klesly. V SRN naopak v letech 2010 - 2013 rostly.
Teprve vloni se Němcům (poprvé po 3 letech) podařilo emise CO2 snížit. Podle zprávy spolkového ministerstva pro ochranu životního prostředí ve srovnání s rokem 2013 poklesly o 4,3 % (na 912 mil. t).
Ministryně Barbara Hendricksová přesto nemá důvod ke spokojenosti. Hlavním důvodem totiž byla mírnější zima, kdy se méně topilo a svítilo. Nikoliv že by průmysl, energetika, doprava, zemědělství a také domácnosti byly "ekologicky čistší".
Vláda v Berlíně se zavázala, že emise do roku 2020 omezí o 40 %. Zatím jsou nižší o 27 %. "Přes veškerou vládní snahu hrozí, že tento cíl se nepodaří splnit," uvádí v listu Handelsblatt ministryně Barbara Hendricksová.
Stát proto chce ekonomicky více tlačit na znečišťovatele životního prostředí. Vláda nevylučuje, že na uhelné elektrárny starší 20 let uvalí zvláštní ekologickou daň.
(aa)