Biomasa je považována za ekologicky čistý zdroj energie. V roce 2015 dosáhl podíl biomasy na výrobě elektřiny z alternativních zdrojů v ČR 22 % a předpokládá se další růst. Nedávné evropské zkušenosti s negativními dopady zvyšování podílu biopaliv v dopravě však nabádají k opatrnosti při jejím masivním prosazování.
Velká Británie se zavázala do roku 2050 snížit své emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 80 %. Spoléhá přitom i na jaderné a plynové elektrárny. Výstavba těchto nových zdrojů ale nabírá zpoždění. Jedna z největších britských uhelných elektráren Drax (výkon 4 000 MW, zhruba jako JE Dukovany a JE Temelín dohromady) přešla od roku 2015 postupně na spalování dřevěných pelet. Namísto uhlí Drax spotřebuje ročně 7,5 mil. t pelet vyrobených ze dřeva dováženého z celého světa, včetně Severní Ameriky a Kanady.
Dánská firma Dong Energy od roku 2003 ve svých elektrárnách snížila spotřebu uhlí z 6,2 na 1,7 mil. t ročně a od roku 2023 chce spalovat pouze biomasu. Bude na to potřebovat přibližně 7 mil. t pelet. Dosud většinu potřebného dřeva dováží z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Německo, které se rozhodlo zcela zbavit jaderných elektráren, má v uhelných zdrojích instalovaný výkon 50 GW. Kdyby jen část německých uhelných elektráren přešla na biomasu, dojde k dalšímu radikálnímu zvýšení impoortu dřeva do Evropy.
Obří dovozy suroviny
Pokud by Evropa chtěla nahradit 15 % uhlí spalovaného v evropských elektrárnách, spotřebovala by až
200 mil. t dřevěných pelet ročně. Ještě v roce 2014 jich ale vyprodukovala jen 13,5 mil. t. Již tehdy pokryl dovoz ze Skandinávie a Pobaltí pouze 2/3 potřeby. Zbytek se musel importovat z mimoevropských zemí. Les pro roční výrobu takového množství pelet by zabral území o rozloze kolem 0,5 mil km2, což je čtverec zabírající východ Německa zhruba od Rostocku po Mnichov, celé Česko a Slovensko, skoro celé Rakousko a velkou část Polska a Maďarska.
Smysl nedává kvůli emisím ani doprava biomasy na velké vzdálenosti. Zátěží je také způsob pěstování: u některých rostlin se intenzivně používají hnojiva a pesticidy, které zamořují okolní prostředí. Vzniká rovněž otázka, jak se evropský rozvoj energetického využívání biomasy projeví v ekologii ostatního světa. Zda se v blízké budoucnosti nemůže opakovat situace, kdy dotovaná produkce biopaliv pro evropská auta výrazně přispěla k nárůstu spotřeby palmového oleje a tím k devastaci pralesů kupř. v Indonésii.
Česká biomasa
V roce 2015 bylo podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR vyrobeno z biomasy 2 091 GWh elektřiny (zhruba 2,5 % celkové hrubé výroby elektřiny) a 77 PJ tepla. Vládou schválená Státní energetická koncepce plánuje do roku 2040 zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 160 PJ. Snižování produkce CO2 chce zajistit především výrobou elektřiny v jaderných elektrárnách, které jsou stále jediným velkým zdrojem schopným vyrábět elektřinu bez emisí a zároveň bez ohledu na denní dobu a počasí. Některé ekologické organizace pro Česko prosazují mnohem intenzivnější využití biomasy na úkor jádra. Zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 290 PJ, jak navrhují kupř. Greenpeace, by vyžadovalo (podle druhu použité rostliny) zabrat pro její produkci až 3 mil. ha půdy (tedy až 38 % povrchu ČR).
V Česku používá biomasu jako doplněk klasického uhelného paliva v několika svých tepelných elektrárnách společnost ČEZ. Podíl biomasy na celkové výrobě elektřiny ČEZ vloni dosáhl 500 GWh.
(aa)