BIOtechnologické a biomedicíncké CEntrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy je společným projektem několika ústavů. Do nového zázemí vybaveného vyspělými technologiemi se chystají Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav makromolekulární chemie a Přírodovědecká fakulta UK a 1. lékařská fakulta. Celkový rozpočet projektu čítá 2,85 mld. korun a z toho 2,3 mld. korun je kryto Bruselskými fondy. Zbytek financují participující instituce a státní rozpočet ČR.
Profesor Martásek, ředitel BIOCEVu, při prohlídce hrubé stavby s novináři zdůraznil, že cílem projektu je, aby veškerý potenciál spolupracujících institucí byl shromážděn pod jednou střechou. Nedaleko Prahy na pozemku Akademie věd ČR proto vzniká rozlehlé centrum vědy, kde se budou šikovat vědci k tažení proti palčivým problémům civilizace. Významným tématem je léčba nádorových onemocnění a celosvětovou specialitou bude výzkum vzácných genetických onemocnění.
Na pozemku o rozloze 5,5 h vyrůstají budovy s podlahovou plochou 25,5 tis. m2. V objektu bude pracovat 600 vědeckých i nevědeckých pracovníků, z toho 200 studentů. Strukturu výzkumu tvoří 5 prioritních oblastí a těmi jsou funkční genomika, buněčné biologie a virologie, strukturní biologie a proteinové inženýrství, biomateriály a tkáňové inženýrství a vývoj léčebných a diagnostických postupů. Specializované servisní laboratoře nebudou sloužit pouze základnímu výzkumu, ale otevřou se i vnějším uživatelům. České centrum pro fenogenomiku se chystá pokračovat v analýze funkce genů pomocí zvířecích modulů. Centrum zobrazovacích metod nabídne dokonalé zobrazovací techniky, jakou jsou například elektronové a světelné mikroskopy s parametry světové úrovně. Laboratoř OMICS se chystá zabývat analýzou sekvencí a exprese DNA, RNA a proteinů, Centrum molekulární struktury připravuje expertízu funkcí a biofyzikálních vlastností biologických molekul a Laboratoř kryotechnologie bude sloužit k uchování biologických vzorků v tekutém dusíku.
V jaké fázi se projekt nachází nyní? Profesor Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, na tuto otázku při prohlídce areálu odpověděl:"V současné době jsme v polovině stavební části projektu, vše probíhá dle schváleného harmonogramu. Kvalitní týmová spolupráce je nezbytným předpokladem pro úspěch, a proto se pravidelně scházíme se zástupci realizačních firem. S dodavateli stavební části, například s Ing. Havlíkem, ředitelem firmy POZIMOS, se nám jedná velmi dobře. Pokud bude vše probíhat jako dosud, tak za rok od této chvíle centrum poběží v plném provozu a vědci budou pracovat ve svých laboratořích." Ukončení stavebních prací je plánováno na březen 2015 a následující 3 měsíce do budov poputuje technologické vybavení.
Projekt si prožil i nepříjemné chvilky kdy se čekalo na expertízu odborné připravenosti dodavatelů, ale díky mírné zimě se zpoždění dohnalo a stavební práce probíhají zcela podle plánu. Hrubá stavba je dokončena, v některých budovách se již instalují střešní pláště, sádrokartonové vyzdívky, vzduchotechnika, rozvody a kanalizace a finální podoba areálu se již zřetelně rýsuje. Ing. Martin Kuthan, zástupce ředitele pro výstavbu BIOCEV, popsal s pomocí plánku všechny 3 hlavní části projektu. Největší bude hlavní budova výzkumného centra s většinou vědeckých pracovišť a administrativním zázemím, samostatně stojí centrum Fenogenomiky, tak zvaný „zvířetník", kde budou „ustájena" laboratorní zvířata. Profesor Hořejší s úsměvem podotkl, že komfort kotců těchto zvířat je často na vyšší úrovni než rezidenční bydlení. Je to však nezbytná podmínka pro zajištění co nejpřesnějších výsledků výzkumu. V nejmenší budově, Energocentru, budou shromážděny zdroje energie, média, topení a chlazení.
Po stavební stránce se jedná bezesporu o velmi rozsáhlý projekt. Je potěšující vidět, jak stavařům jde práce od ruky a stavba roste téměř před očima. Z pohledu časopisu Medicínská technika se budeme těšit především na instalaci technologií, vzhledem k velikosti pracovišť bude rozhodně o čem psát.
Ivana Strasmajerová