Nositel Nobelovy ceny Jean-Marie Lehn 26. června v Národním muzeu ocenil mladé vědce za mimořádný přínos v oblasti vědy. Společnost Atos IT Solutions and Services udělovala cenu Josepha Fouriera za projekty v oblasti počítačových věd. Vítězem se stal Vojtěch Mrázek z VUT v Brně za vývoj metody, která díky využití metod inspirovaných přírodou - zejména genetického programování - sníží spotřebu a zvýší výdrž zařízení používaných pro Internet věcí. Kromě peněžité odměny získal výherce stáž na prestižním vědeckém pracovišti ve Francii.
Hudební matematika
Speciální cenu Národního superpočítačového centra IT4Innovations - tedy 50 000 výpočetních hodin na ostravském superpočítači Anselm od Atosu vyhrál Ladislav Maršík z univerzity Karlovy. Ten ve své práci zkoumá podobnost hudebních skladeb na základě harmonie. Zkušenosti s náročnými výpočty už má. „K výhře ceny mi velmi pomohla možnost využít superpočítač Anselm během mého PhD studia. Vytvořili jsme malý výzkumný tým s kolegy z Bordeaux a z Ostravy a pro finální vyčíslení podobností skladeb jsme využili právě infrastrukturu IT4Innovations. 50 000 dalších výpočetních hodin je proto skutečně příhodné ocenění," má radost Maršík. „Cenu využiji na metody hlubokého učení (deep learning) pro analýzu dat. Rád bych objevil závislosti, které by ani zkušený hudebník nebo teoretik neodhalil. Hudba je umění a vnímáme ji každý subjektivně, počítače nám však mohou pomoci hudbě porozumět," upřesňuje své další plány Maršík.
Nepřesná kalkulačka
Výherce první ceny Vojtěch Mrázek se ve své práci zabývá snižováním elektrické spotřeby integrovaných obvodů. „V dnešní době jsou integrované obvody i díky obsažení prvků umělé inteligence daleko komplexnější. Snížení jejich elektrické spotřeby dosahuji tím, že zavádím do výpočtu chyby. Například tolerování toho, že u dvoubitové násobičky je 3 x 3 = 7, ušetří 26 % jejího příkonu," popisuje své vynalézavé řešení Mrázek. „Nikdo by si asi nekoupil kalkulačku, která by takto počítala. Ukazuje se však, že díky omezenému lidskému vnímání u specifických aplikací, jako je zpracování obrazu či moderní neuronové sítě, takovouto chybu jako uživatelé nemusíme vůbec poznat," dodává. Metodu lze použít třeba v zařízeních používaných pro Internet věcí. Snížením jejich energetické náročnosti se navíc může zvýšit jejich životnost.
Smyslem ceny Josepha Fouriera je podpora mladých vědců. Získat ji mohou nejlepší studenti doktorandského studia a mladí vědečtí pracovníci v oblasti informatiky a výpočetních věd se speciálním zaměřením na návrh nebo využití výpočetně náročných algoritmů a metod, simulací a modelování či manipulaci s velkými objemy dat pro potřeby vědy a výzkumu ve veřejné i komerční sféře. Letošní ročník byl již devátý v pořadí. Dalšími oceněnými byli Karel Durkota z Českého vysokého učení technického v Praze a Tereza Nečasová z Masarykovy univerzity.
„Počítačové vědy jsou rychle se rozvíjejícím vědním oborem s velkým potenciálem pro praktické uplatnění nejen v oblasti vědy a výzkumu ale i v průmyslu, službách či dopravě. Je to oblast, kde se mohou čeští studenti a vědci více profilovat, což bude do budoucna pro Českou republiku konkurenční výhodou. Zejména při současném rozvoji digitálního světa a umělé inteligence potřebuje naše země držet krok s ostatními a efektivně využít investice vložené do této oblasti. Talentovaných a chytrých lidí je zde dostatek, a proto Atos bude i nadále touto formou podporovat mladé vědce," řekl Jaroslav Vojtěch, ředitel oddělení Big Data ze společnosti Atos.