Velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh pokračují v poklesu na nová dvouletá minima, což by mohlo přinést úlevu spotřebitelům a podnikům, kteří v minulém roce platili vysoké účty za energie.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku s dodáním v příštím měsíci sestoupila na konci května pod 25 eur (zhruba 590 Kč) za MWh. To představuje nejnižší úroveň od 27. května 2021. Cena plynu je teď na burze hluboko pod úrovní administrativně stanoveného stropu v České republice, který činí 2 500 Kč za MWh. Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti 350 eur za MWh. Letos evropské velkoobchodní ceny plynu klesají díky mírnější zimě, opatřením na snížení spotřeby plynu a solidním zásobám a dodávkám. Zásobníky v EU jsou aktuálně naplněné zhruba ze 66 %. Pokles ceny je patrný také u forwardových produktů. Například cena posledního kvartálu letošního roku se dostala pod 40 eur/MWh. První kvartál příštího roku nicméně zůstává nad 45 eur/MWh. Firmy z oboru přesto upozorňují, že Evropa ještě není z problémů úplně venku. Například výkonný ředitel energetické skupiny MET Group se sídlem ve Švýcarsku pro portál Montel uvedl, že klesající ceny plynu mohou u evropských zákonodárců „vyvolat falešný pocit bezpečí“. Mohlo by se zdát, že nejhorší období energetické krize již máme za sebou, nemusí to tak ovšem být. Podle Selbach-Roentgena je velkým úspěchem, jak rychle se Evropě podařilo vystavět LNG infrastrukturu, zejména terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu. Podle jeho mínění není ovšem importní potenciál zdaleka využíván, což považuje za chybu. Evropská importní kapacita LNG byla na přelomu roku na úrovni 280 miliard m3 (tedy více než 23,3 miliard m3/měsíc). Jak ale ukazují data Montelu, za první čtyři měsíce import činil v průměru „pouhých“ 13 miliard m3/měsíc. Nutno je mít na paměti také to, že i některé velké evropské elektrárny jsou závislé na stavu hladiny daných vodních toků, a kdyby nastala déletrvající vlna veder, jejich výkon by byl nuceně snížen a musel by být nahrazen jinými zdroji. Evropa je proto stále v tomto směru velmi závislá na vývoji počasí, které jí přes zimu hrálo do karet.
Přes zimu jsme šetřili…
Faktem ovšem je, že kromě příznivého počasí svou měrou přispěla k hladkému zvládnutí zimy i úprava spotřeby. Přestože Česká republika neměla tak masivní kampaň na podporu úspor jako například sousední Německo, splnila během uplynulé zimy cíle EU na dosažení minimálně 5% úspory ve využití elektřiny v období spotřební špičky. Celková úspora ve vymezených časech činila od loňského prosince do letošního března ve srovnání s průměrem z předchozích let dokonce 6,5 %. Pokles byl patrný ve všech měsících uvedeného období a cílové úspory energií ve spotřební špičce nakonec Česko plnilo ve všech sledovaných měsících. Nejvyšší úsporu, přes 7,8 %, stát zaznamenal v lednu. Následoval březen se 7,3 % a prosinec s 5,6 %. V únoru byl pokles spotřeby ve srovnání s předchozím průměrem „jen“ 5,1 %. Analytici (například český rodák Václav Smil) to považují za další potvrzení předpokladu, že ve vyspělých ekonomikách s levnou elektřinou se energiemi obvykle poněkud mrhá. Vhodných úspor se tedy najde obvykle dost i bez velkých dopadů na komfort spotřebitelů a ekonomický růst. Platí to ovšem pouze do určitého okamžiku a (nejen podle Smila) je nemožné představit si vyspělou ekonomiku s opravdu drahými energiemi.
… elektřinou…
Povinné omezení spotřeby elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou, které EU loni přijala ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu, platilo právě od loňského prosince do konce letošního března. Česko při plnění cíle spoléhalo na kombinaci dobrovolných úspor, na šetření s elektřinou vyvolané růstem cen ve špičce, na osvětovou kampaň i další opatření. Období spotřební špičky, které bylo pro každý měsíc nastaveno jinak, vymezoval Energetický regulační úřad (ERÚ). Čistá spotřeba elektřiny v prvním čtvrtletí roku činila podle údajů ERÚ 16,1 TWh. Snížení spotřeby je patrné ve všech kalendářních měsících, přičemž nejvyšší úspory ve výši 7,2 % byly v lednu. Nejvíce spotřeba podle ERÚ klesla u domácností, a to o 6,4 %. S úsporou 5,2 % za nimi následovali velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí. Na hladině vysokého napětí pokles činil 4,6 %. Podnikatelé a maloodběratelé na hladině nízkého napětí spotřebu snížili o 2,4 %. Výroba elektřiny meziročně klesla o více než 7 %.
… i plynem
Úspory v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy ceny byly obecně velmi vysoké, pokračovaly také v oblasti zemního plynu. Češi v tomto období snížili spotřebu meziročně o 14,4 %. Celkem tak spotřebovali 2,52 milionu m3 plynu, což je nejméně od roku 2001, odkdy se vedou statistiky. Pokles spotřeby je patrný ve všech kalendářních měsících prvního kvartálu. Největší pokles úřad zaznamenal v lednu, kdy se využití plynu snížilo oproti loňsku o 21,4 %. Za snížením spotřeby stála především úsporná opatření. Svou roli hrálo teplejší počasí, ale spotřeba očištěná o vlivy počasí byla stále meziročně výrazně menší, a to o 12,1 %, uvedl ERÚ. /jj/
