V Severočeském regionu můžeme
najít několik oblastí, které byly v minulosti
poznamenané nešetrným přístupem
k přírodě v důsledku těžby
uhlí. V poslední době se ale i zde objevují
zajímavé příklady revitalizace
a sanace území, postižených těžební
činností. Jedním z takových příkladů
je i projekt revitalizace a sanace
jezera Chabařovice.
Zvláštností je, že zde existovala
značná roztříštěnost důlních majetků.
V 19. století se intenzivně
pracovalo na malých dolech; pouze
větší společnosti se mohly věnovat
velkoplošnému systematickému
dobývání. Před 2. světovou válkou
fungovalo v ústecko - teplické oblasti
kolem 10 hnědouhelných dolů.
Těžilo se hlubinným dobýváním;
lomové dobývání probíhalo pouze
v okrajových partiích ložiska. V roce
1946 byly ustaveny Severočeské
hnědouhelné doly, národní podnik
Most, pod jehož správou se ocitla
většina důlních podniků. Po částečném
útlumu hlubinného dobývání
v 60. letech se na tomto území začalo
prosazovat povrchové dobývání
hnědého uhlí.
V roce 1977 byla zahájena těžba
v lomu Chabařovice. Chabařovické
uhlí pro svůj nízký obsah síry
i ostatních karcinogenů, vyhovovalo
podmínkám pro minimalizaci zátěží
životního prostředí v době inverze.
Po dobu těžby se vytěžilo celkem
61,5 mil. t nízkosírnatého hnědého
uhlí. Roku 1991 vláda ČR rozhodla
o zastavení těžby.
REVITALIZACE LOMU
V roce 1993 je zpracován, předložen
a následně schválen Technický
projekt likvidace a sociální program
lomu Chabařovice. Samotný útlum
byl zahájen v roce 1994. Při postupném
omezování těžby uhlí a skrývky
zůstávala otevřená otázka způsobu
likvidace samotné zbytkové jámy.
Na základě jednání Sdružení pro revitalizaci
území dotčeného těžbou
lomu Chabařovice se odsouhlasila
takzvaná mokrá varianta. Volba této
varianty byla ovlivněna nejen snahou
vybudovat rekreační oblast pro
obyvatele Ústí nad Labem a okolí
v území zdevastovaném dlouhodobou
hornickou činností, ale i neúměrně
vysokými náklady, které by
bylo nutné vynaložit na zasypání jámy
do úrovně původního terénu.
V rámci zahlazování následků těžební
činnosti nyní v prostoru bývalého
hnědouhelného lomu Chabařovice
probíhají sanační a rekultivační
práce. V roce 2004 začaly práce
na zpevnění břehů. Trvalá ochrana
je provedena kamenným zásypem
po celém obvodu jezera; v místech,
která jsou určena ke koupání a slunění,
je opevnění upraveno tak, aby
byl umožněn snadný vstup do jezera.
Komplexní sanace a rekultivace
je navržena s rozdílným využitím
jednotlivých částí území přiléhajícího
k jezeru. Západní a severní
část svahů bude zalesněna; zároveň
bude umožňovat i rekreaci a koupání.
Jižní část území je plánovaná
k plnění především ekologických
funkcí. Lesnickou rekultivaci budou
doplňovat zatravněné plochy. Mezi
stěžejní problémy revitalizace území
patří dosažení optimální kvality
vody jezera, využitelné pro účely
ekologické a pro koupání. Kvalita
vody se pravidelně sleduje odebíráním
vzorků u monitorovacích
míst. Zároveň probíhají průzkumy
pro zjištění stavu rybí osádky po
bioregulačních zásazích do jezera.
V rámci těchto opatření byly do jezera
vysazeny ryby, vodní ptactvo
a další živočichové. Zatápění zbytkové
jámy vodou začalo v červnu
2001, ukončeno bylo v srpnu 2010.
Objem vody v jezeře je 34,854 mil.
m3 a rozloha 252,2 ha. Zrekultivované
území bude sloužit pro rekreaci,
turistiku, sport, rybolov, případně
pro další aktivity. Současně bude plnit
významnou funkci krajinně estetickou
i ekologickou. Projekt sanace
a revitalizace řeší lesnické a zahradnické
rekultivační práce; do budoucna
by mělo celé území plnit funkci
příměstské rekreace pro obyvatele
nejen Ústí nad Labem, ale také
Trmic, Chabařovic a Teplic.
Ctibor Čejpa
Foto autor a Palivový kombinát
Ústí nad Labem
