Ničivé povodně, které v srpnu
2002 zasáhly velkou část území
České republiky, postihly mimo
jiné i archivy, knihovny, muzea,
galerie a další kulturní i vědecké
instituce.
V Praze, kde je umístěn Ústřední
vojenský archiv a Archiv architektury
a stavitelství Národního technického
muzea v Praze, byla dřívější nejničivější
povodeň v roce 1890. Tehdy
voda vystoupala do výše 30 cm.
V srpnu 2002 se hladina zastavila
ve výši 4 m. Mezi nejvíce postižené
instituce patří právě Archiv architektury
Národního technického muzea
(unikátní plány na pauzovacím papíru
a papírové modely), Ústřední
vojenský archiv (dokumenty z 2. světové
války, spisy vojenských soudů),
spisovna Městského soudu v Praze
(soudní spisy), spisovna Ministerstva
zemědělství, Městská knihovna
v Praze (rukopisy a tisky), Archiv
Akademie věd ČR (knihovna, diplomy,
fotografie), Archeologický ústav
Akademie věd ČR (plány, fotografie)
a Národní knihovna v Praze (tisky
z 19. století).
Nejrozsáhlejší akce na záchranu
poškozených dokumentů ve střední
Evropě započala ihned po této
přírodní katastrofě. Od bláta očištěné
archiválie byly zabaleny a pro
zakonzervování stavu zmraženy.
V Praze se jednalo o přibližně 2000
m3 dokumentů. Pro vysušení zvolili
odborníci vakuovou metodu
– mrazovou sublimaci společnosti
BELFOR Czechia. Od roku 2005
zde odborně vysušili a zachránili již
1200 m3 archiválií a předali Národnímu
archivu k dalšímu ošetření.
Vysušované dokumenty se týkaly 5
resortů a státních institucí: Českého
statistického úřadu, Městského soudu
Praha, respektive ministerstev
spravedlnosti, obrany, zemědělství
a průmyslu.
V nově zřízeném vysoušecím
centru v Jirnech u Prahy se vakuovou
metodou vysušilo 939 m3
a horkovzdušnou metodou 253 m3
zmraženého papíru. V přepočtu to
je přibližně 16 mil. listů formátu A4
a odpařeno bylo 160 000 litrů vody.
To vše dohromady znamená, že se
zpracovalo 720 t zmraženého papíru.
Ve vakuové komoře se papír suší
nepřetržitě tři až čtyři týdny.
Vzhledem k tomu, že prakticky
veškeré zmražené dokumenty byly
kontaminovány bakteriemi a plísněmi,
bylo nezbytné - po vysušení
– zařadit ještě jejich dezinfekci. Na
základě mnohaletých zkušeností
a experimentálních prací Národního
archivu v Praze se doporučila dezinfekce
plynem Etoxen v dezinfekčních
komorách. Archiv má tyto komory
dvě a jejich denní kapacita je 10 až
12 běžných metrů archiválií.
Po dezinfekci se dokumenty vrátily
původním majitelům. Ti provedou
skartaci a společně s Národním
archivem a Státním oblastním archivem
v Praze rozhodnou o případném
restaurování archiválií. Dokumenty,
které budou určeny k restaurování
a konzervování, se postupně předávat
restaurátorům.
Technologie vakuové sušičky pracuje
na principu sublimace. Vysoušecí
centrum v Jirnech je jediné svého
druhu ve střední Evropě. BELFOR je
mezinárodní vedoucí firmou na trhu
v oblasti sanací po požárech a škodách
způsobených vodou.
BELFOR International je významným
sdružením sanačních podniků,
které nabízejí sanační technologie
takřka po celém světě. Díky více než
třicetiletým zkušenostem provádí společnost
komplexní služby po živelných
a přírodních katastrofách. Ctibor Čejpa
