Stovky vědců z desítek zemí světa se sešly na letošní Fusion Energy Conference 2014 v Petrohradě, aby diskutovaly o pokračujícím vývoji energetického využití termojaderné fúze. S pokrokem v projektu ITER se přesouvá i těžiště konferencí FEC pořádaných MAAE každé dva roky v jiné zemi. Stále častěji se objevují práce věnované specializovaným problémům a vývoj přístrojů pro ITER se dostává do fáze výroby prototypů a jejich testování. Z názvu konference lze odvozovat, že jejím hlavním tématem bude energetické využití termojaderné fúze. Téměř všechny příspěvky se týkaly výzkumu udržení plazmatu a k tomu potřebných technologií. Problematice odebírání tepelné energie z tokamaku a její přeměně na elektřinu se vědci věnovali jen okrajově. Podobně stály v pozadí i ekonomické a legislativní aspekty fúzní energetiky. Letošní 25. konference FEC se zúčastnili i čtyři zástupci z pražského Ústavu fyziky plazmatu a jeden delegát z Centra výzkumu Řež. Pavel Cahyna z ÚFP prezentoval v posterové sekci pokrok svého týmu při modelování vlivu poruchového magnetického pole na okrajovou vrstvu plazmatu. Postavit fúzní elektr árnu bychom už zvl ádli Alespoň co se týká současné úrovně znalostí a materiálů. Její provoz by však byl neefektivní a neměla by dlouhou životnost. Aby byla ekonomicky konkurenceschopná a spolehlivá, je nutné pokročit ve výzkumu udržení plazmatu, omezit jeho nestabilitu a vyvinout materiály schopné lépe odolat poškození vlivem ohromných tepelných toků v reaktoru. Výzkumníci si od termojaderné fúze slibují ekologický zdroj energie, který nebude závislý na zásobách surovin dané země a prakticky bude nevyčerpatelný. V momentě, kdy Slunce vybuchne a život na Zemi již nebude možný (za přibližně 5 mld. let), spotřebujeme ve fúzních elektrárnách necelé dvě třetiny zásob deuteria a tritia, které na Zemi máme. Nabídka hostitelské výzkumné a výro bní báze Ze 660 zástupců vědeckých ústavů, vysokých škol, MAAE a organizací zapojených do projektu ITER ze 43 zemí, kteří se zúčastnili 25. ročníku konference, měly pochopitelně největší zastoupení domácí organizace, a to se 180 delegáty. Zahraničním hostům byl rovněž prezentován ruský příspěvek do projektu ITER. Spočívá v dodání supravodičů pro cívky, dvou kompletně smontovaných cívek poloidálního pole, 40 % potřebného množství vnitřních panelů tokamaku, diagnostických systémů, spínacích přístrojů apod. Těžiště ruského příspěvku zabezpečuje Jefremovův výzkumný institut, který vyrobí přibližně 60 % zařízení přislíbených RF. Jefremovův výzkumný ústav se již od 60. let zaměřuje na projektování a výrobu urychlovačů a přístrojů pro vědecké instituce. Vyprojektoval kupř. urychlovač v Dubně a z jeho dílen pochází i většina tokamaků v zemích bývalého východního bloku. Složit á konstrukce Vně komory tokamaku ITER, která bude mít tvar pneumatiky s průřezem velkého písmene D, tzv. toroid, bude umístěno 6 cívek budících poloidální magnetické pole. Toto pole udržuje plazma dostatečně daleko od stěn nádoby. Při styku s nimi by byly poškozeny a plazma by zhasla. Dvě nejmenší cívky budou navinuty v petrohradské tovární hale a kompletně sestavené, poté dopraveny na tlačném člunu na staveniště ve francouzském výzkumném ústavu Cadarache, poblíž Saint-Paul-lez-Durance. Tyto cívky budou mít vnější průměr téměř 9 m, vnitřní průměr 7 m a výšku přes 1 m. Jejich hmotnost bude bezmála 200 t a provozní teplota –269 °C (4 K). Na ní budou udržovány tekutým heliem. Zbývající čtyři cívky typu PF budou navinuty přímo v Cadarache, ve speciální hale. Nádoba tokamaku ITER bude mít složitou strukturu, kdy na vnitřní stěně nosné ocelové nádoby budou zavěšeny panely tvořící tzv. blanket. Účelem této vrstvy je chránit nádobu před poškozením při styku s plazmatem. Stínit ji před tokem neutronů a předávat energii neutronů chladicímu médiu. Panely tvoří tři vrstvy beryllia, mědi a nerezové oceli. Musejí vydržet tepelné toky o několik řádů vyšší než třeba plášť raketoplánu sestupujícího do atmosféry. V poslední vrstvě budou kanálky, jimiž má pravděpodobně proudit voda. Vědci uvažují také o dalších exotičtějších chladicích látkách. Zatím ale definitivně nevybrali žádnou. O výzkum termojaderné fúze je po celém světě velký zájem. Ze zapojených zemí je patrné největší nasazení v Jižní Koreji (která má velmi chudé vlastní zdroje energie) a v Číně, kde poptávka po energii rapidně roste. /aa/
