Hospodářská spolupráce ČR s Ruskou federací zahrnuje široké oborové a věcné spektrum. Naposledy to prokázala květnová cesta předsedy vlády České republiky Petra Nečase do Moskvy a jeho jednání s nejvyššími představiteli Ruské federace – prezidentem V. V. Putinem a předsedou vlády D. A. Medveděvem. V průběhu čtyřdenní návštěvy podepsaly podnikatelské subjekty z obou zemí nové kontrakty na dodávky zboží a služeb v hodnotě desítek miliard korun.
Na otázky Technického týdeníku odpovídá Vladimir Vladimirovič Gutěnjov – I. místopředseda Výboru Státní dumy pro průmysl Ruské federace, I. místopředseda ruského Svazu strojních inženýrů a předseda ruské Ligy na podporu obranného průmyslu: Nejenom Evropská unie, ale i Ruská federace procházejí v současnosti složitou ekonomickou situací. Jak ji lze aktuálně charakterizovat z pohledu vládních a parlamentních řídicích struktur vaší země? Jaký dopad má v této souvislosti na ruskou ekonomiku její hospodářská a vědecko-technická spolupráce se státy mimo Eurozónu, především se zeměmi BRICS (s Čínou, Indií, Brazílií apod.)? Skutečně, při objektivním hodnocení ekonomické situace v naší zemi i ve světě je nutno uznat, že zdaleka není ideální. Pokud budeme hovořit o EU, podle názoru ruských odborníků může za současným mírným zlepšením situace na evropském finančním trhu následovat nové prohloubení krize. Hlavní brzdou na cestě k růstu v Evropě zůstává nadměrné zadlužení evropských zemí. Podle oficiálních optimistických předpovědí dluh zemí Eurozóny v letošním roce dosáhne 95,5 % a o rok později 96 %. Je zřejmé, že některé země Evropy již dnes nedokážou samy obsluhovat své dluhové povinnosti. Krach státních financí by však zpochybnil existenci Eurozóny a Evropu by přivedl do hluboké finanční i ekonomické krize. Proto budou patrně následovat rozsáhlé restrukturalizace dluhů s částečnými odpisy. Ani situace ruské ekonomiky není jednoduchá. Zpočátku se předpokládal růst HDP okolo 3,6 %. Posléze poklesl na 2,4 %. Pokud předtím existovaly přísliby přílivu finančního kapitálu, teď se potýkáme s odlivy. Konkrétně 26 mld. USD jen za I. čtvrtletí 2013. Na počátku roku se také zrychlila inflace. Jestliže růst spotřebních cen vloni dosáhl 6,6 %, pak momentálně činí už 7,3 %. Deficit federálního rozpočtu RF za období leden–duben 2013 představuje 0,4 % HDP a podle prognóz na konci letošního roku může dospět k 0,6 % HDP. Pravda, není to mnoho (jako třeba v krizovém roce 2009, kdy vykazoval 6 % HDP), nicméně signál je to dostatečně varovný. Odborníci připisují zhoršení situace mj. růstu podílu sociálních výdajů v rozpočtu. To uznává i prezident Putin. Zdůraznil však, že šetřit na sociálních závazcích státu, jako je tomu např. v Řecku nebo ve Španělsku, je pro Rusko nepřijatelné. Odborníci jsou přesvědčeni, že ekonomická situace v Rusku bude do značné míry záviset na vývoji dluhové krize v EU. Ale i v případě negativního scénáře, by Rusové neměli utrpět až tak výrazně, jako v roce 2009. Inflace může gradovat, ale neměla by přesáhnout 7–7,5 %. Netřeba očekávat masová propouštění z práce, ale ani růst mezd, pokud nebude spjat se zvyšováním produktivity práce. Za těchto nelehkých podmínek je smysluplné aktivizovat hospodářskou spolupráci mezi státy s cílem maximálně využít přednosti jednotlivých národních ekonomik. A také přijímat veškerá možná opatření k posílení finanční stability. Proto vedení naší země přijalo kurz na diverzifikaci hospodářských a obchodních vztahů. Důležitou roli v této politice zaujímá vytváření vztahů se zeměmi BRICS – Brazílie, Indie, Číny a Jižní Afriky. Zaujímají více než 25 % veškeré souše na planetě. Žije v nich 40 % světové populace a vytvářejí 25 % celkového světového HDP. Jejich průměrný roční ekonomický růst vloni činil 4 %, oproti 0,7 %, které vykazuje finanční „sedmička“. V současné době disponují 40 % akumulovaných rezerv ve zlatě a valutách a zabezpečují 45 % globálního obchodu. V roce 2012 dosáhl obrat vzájemného obchodu mezi Ruskem a zeměmi BRICS 105 mld. USD. Společenství států BRICS má nezastupitelné místo v globální ekonomice a v současnosti je největším trhem na světě. Vzhledem k velikosti populace, rozloze, geografické poloze a vojenskému potenciálu, se státy BRICS mohou stát plně soběstačnými – ekonomicky, politicky i vojensky. Mohly by také kompenzovat své ekonomické problémy a vytvořit reálné základy pro budoucí multipolární svět. Na posledním summitu BRICS se lídři těchto zemí mj. dohodli vytvořit fond devizových rezerv ve výši 100 mld. USD pro použití v mimořádných situacích. Pro zlepšení finanční stability ekonomik zemí BRICS se předpokládá vytvoření vlastní rozvojové banky a postupný přechod k účtování vzájemného obchodu v národních měnách. Rusko také vystoupilo s iniciativou vytvořit strategii pro dlouhodobou hospodářskou spolupráci, mezinárodní strategii pro rozvoj zemí BRICS a rozvinout systémovou spolupráci s OSN. V tomto ohledu je důležité, že Rusko a Čína jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. To jim umožňuje efektivněji koordinovat mezinárodní politiku vůči stěžejním světovým problémům. Prezident Ruské federace před rokem, při svém nástupu do funkce, vyhlásil ambiciózní program dlouhodobého ekonomického a sociálního rozvoje země. Jak se jej daří postupně realizovat? V čem spatřujete příčiny kritiky dosavadního postupu vlády? Jaké nové nástroje a postupy přijímá ruský kabinet k dynamizaci tohoto procesu? Dlouhodobý program hospodářského a sociálního rozvoje Ruska byl konkretizován v dekretech prezidenta Putina ze 7. května 2012. Podle většiny odborníků jsou v těchto dekretech zahrnuty dosažitelné indikátory rozvoje. Realizace vytýčených úloh vyžaduje mobilizaci a koncentraci veškerého úsilí. Co se týká kritiky vlády a dalších orgánů výkonné moci, důvody k ní, samozřejmě, existují. Ale není to jen ruská národní zvláštnost. Tak to musí probíhat (a ve skutečnosti se i děje) ve většině zemí. Bez kritiky není možná adaptace na měnící se prostředí a efektivní řízení. Urychlení procesu změn v zemi bych jako poslanec Státní dumy názorně ilustroval např. legislativními akty, které byly přijaty v letech 2012–2013. V tomto období totiž Rusko vstoupilo do WTO. To si vyžádalo přípravu adekvátní legislativy a přijetí adaptačních zákonů na ochranu domácích výrobců. Velké kvantum úkolů připadlo především na vládu. Byl aktualizován právní rámec pro státní zakázky, včetně zakázek obranného průmyslu. Byl přijat nový zákon o vzdělávání v Ruské federaci. Potřebné změny jsou zakomponovány i do zákona o průmyslové bezpečnosti a do dalších legislativních norem Ruské federace. V prvním čtení byly přijaty návrhy zákonů o státním strategickém plánování a o veřejném a privátním sektoru, o jejich partnerství v Ruské federaci. To jsou pouze základní fundamentální dokumenty, při jejichž přípravě ruská vláda sehrála aktivní roli. Už jejich prostý výčet ukazuje, že veřejná správa se dynamizuje a zaměřuje se na reálné problémy ekonomiky. Oba vrcholní představitelé Ruska – V. V. Putin a D. A. Medveděv – před ruským průmyslovým a vědeckým managementem opakovaně předestřeli cíl urychlit tempo rozvoje hi- -tech oborů a odvětví, a to jak v dodavatelsko- odběratelských vazbách směrem na domácí podnikatelskou a odbytovou sféru, tak při exportu produktů a služeb ruských firem do ciziny. Jak hodnotíte z pozice parlamentních a inženýrských struktur zatím dosažené výsledky? Na jaké nové cíle a nástroje se třeba soustředit do budoucna? Prezident naší země stanovil úkol zvýšit do roku 2020 podíl podniků, které zavádějí technologické inovace, 2,5krát (konkrétně z 10,5 na 25 %) a dosáhnout nynější průměrnou evropskou úroveň. Ve strojírenské oblasti přispěje k řešení problému rovněž efektivní bilaterální spolupráce Svazu strojírenského průmyslu RF s vaším Svazem strojírenské technologie. Dne 21. května 2013 uplynul přesně rok, kdy v čele vlády Ruské federace stanul Dmitrij Anatolijevič Medveděv. Za tu dobu bylo v Rusku spuštěno téměř 400 výrob a velkých průmyslových objektů. Kromě jiného začal fungovat nový komplex na výrobu močoviny. Roztočily se plynové turbíny elektrárny v Čerepovci. Začala těžba na nových ropných a plynových polích poloostrova Jamal za polárním kruhem. Do provozu byl odevzdán nový obří most přes Východní Bospor ve Vladivostoku apod. Za období od 8. května 2012 vydala nová vláda 3906 vyhlášek a nařízení a Státní dumě předložila 269 návrhů nových zákonů, z nichž 113 již prezident podepsal. Schválila rovněž 40 státních programů pro rozvoj klíčových odvětví ekonomiky a sociální sféry. Tyto programy jsou zaměřeny na rozvoj letectví, farmacie, lékařství, elektroniky a elektrotechniky, kosmických aktivit, stavby lodí, vědy a techniky, dopravní soustavy, zemědělství a regulace trhů se zemědělskými produkty a surovinami. Pro těžbu ropy a zemního plynu přijala vláda rozhodnutí vytvořit účinný mechanismus daňových pobídek pro exploataci surovinového potenciálu východní Sibiře a regionu kolem Kaspického moře, pro pobřežní těžbu uhlovodíků a pro průzkum obtížně exploatovatelných zdrojů ropy. V příštích 30 letech dosáhnou dodatečné příjmy z realizace těchto opatření až 45 bilionů rublů. Podle odborníků zůstává řada důležitých makroekonomických ukazatelů na solidní úrovni a vytvářejí podmínky pro další normální fungování: schodek federálního rozpočtu je téměř nulový, vztah zadlužení vůči HDP zůstává na dobré úrovni, nezaměstnanost je nižší než v předchozích letech. Premiér Medveděv označil situaci ruské ekonomiky za „průměrnou“. Já bych ji charakterizoval jako neuspokojivou, a to v dynamice plnění úkolů, jež vytýčil prezident. Hlavním úkolem vlády je zajistit udržitelný hospodářský rozvoj ve výši 5–6 %, vztaženo na úkol modernizovat ekonomiku. Samozřejmě, optimální hospodářský růst je ten, jenž se zakládá na inovacích, investicích, efektivnosti a produktivitě. Kompetentní instituce Ruské federace se snaží přednostně rozvíjet moderní strojírenský výzkum a výrobu. Čím se ruské strojírenství může nejnověji pochlubit ve sféře příprav nové výroby, při její realizaci i v odbytu? Jak se vám daří rozvíjet kooperační vazby s předními oborovými subjekty z ciziny? V čem spatřujete rezervy? O potenciálních lídrech inovativního ruského strojírenství není pochyb: kosmické obory, moderní letectví, pozemní doprava, stavba lodí, energetika, kvalifikovaná chemie, telekomunikace, letecké a informační technologie, biotechnologie, mikroelektronika a speciální technika a technologie pro obranný průmysl. V těchto oblastech má Rusko vlastní vědecké zázemí a úroveň stávajícího know- -how se v konkurenčním měřítku odhaduje mezi 70–80 % světového analogu. Předpokládá se rozšíření aktivit při vývoji nových zdrojů energie (v první řadě alternativních) a racionalizace exploatace těch tradičních. Nyní konkrétněji: přední zahraniční firmy, působící v automobilovém průmyslu, v uplynulých letech tvrdě pracovaly na vývoji nových technologií. Na jejich základě budou vytvořeny nové modely automobilové techniky: hybridní auta, vozidla s pohonem na alternativní paliva, elektromobily, které používají moderní baterie nebo superkondenzátory, elektrické automobily, které používají jako zdroj energie palivové články a vodík, moderní zážehové a vznětové motory. Také u nás máme zajímavé projekty hybridních rotačních pístových motorů, jež využívají superkondenzátory pro rekuperaci energie v průběhu brzdění pro následný rozjezd. Pozornost se může upnout rovněž na práce k využití zemního plynu pro silniční dopravu všeho druhu (městskými autobusy počínaje), na vývoj hybridních vozidel operujících se spalovacími motory, ale i na moderní zařízení pro akumulaci energie (baterie, superkondenzátory). Při exploataci zemního plynu jako pohonné hmoty se Rusko stalo průkopníkem a nahromadilo mnoho zkušeností. Od roku 1990 máme největší park vozidel na zemní plyn na světě. Čtenáři Technického týdeníku patrně znají plány ruské vlády na převod veřejné a nákladní dopravy na plynná paliva. V Rusku disponujeme největšími zásobami zemního plynu na světě. Tento typ paliv se nyní jeví jako nejšetrnější i vůči životnímu prostředí. Proto doporučuji detailněji se seznámit s příslušnými ruskými projekty. Myslím, že některé české firmy mohou zaujmout dobrou pozici na trhu právě v oblasti této výroby. Zvláštní pozornost je pochopitelně věnována domácímu strojírenství, jako materiálně-technické základně průmyslu. Za perspektivní považuji podporovat u nás výrobu moderních CNC obráběcích strojů i jejich vývoz do průmyslově vyspělých zemí. V této souvislosti upozorňuji, že podle našich odborníků ruské strojírenské podniky vyrábějí konkurenceschopné produkty, z nichž se vyváží celá polovina. Hovoříme-li o stavbě lodí, připomenu, že naše země byla průkopníkem při vývoji vznášedel. Pokračováním řady těchto projektů jsou ekranoplány, moderní dopravní zařízení na pomezí letadla, vznášedla a lodě, které mohou výrazně změnit podobu budoucí vodní přepravy ve světě. V Nižním Novgorodu existuje konstrukční kancelář pro lodě-vznášedla i specializovaný podnik, které jsou připraveny vyrábět ekranoplány jak pro obranné účely, tak pro přepravu cestujících a nákladů. Kromě toho, Rusko zaujímá čelnou pozici i ve stavbě plavidel pro arktickou flotilu. V kosmické sféře budou v příštím desetiletí prioritou globální telekomunikační systém a monitorování životního prostředí, kosmické navigační systémy, kosmická biotechnologie, produkce nových materiálů v podmínkách beztíže a tvorba komunikačních systémů pro mezinárodní dopravní koridory. Potenciálně může ruské strojírenství rychle vyvíjet i další průlomové technologie. Ale ne se vším by se mělo začínat od nuly. Je smysluplné zajistit co nejrychlejší implementaci importovaných technologií. A konečně, koncepce „nové industrializace“ předpokládá vytvořit vojensko- -průmyslový komplex, jenž bude adekvátní k dnešní realitě a výzvám. Mimochodem podotýkám, že co se týká objemu vojensko-technické spolupráce s ostatními zeměmi, Rusko už delší dobu zaujímá 2. místo na světě. Pozastavme se ještě na okamžik u ruského vojensko-průmyslového komplexu (VPK). Kritici opakovaně poukazovali na poměrně vysoký podíl zakázek ruského strojírenství inspirovaných právě potřebami domácího VPK. Jaká kvóta nových zakázek pro ruské strojírenství na VPK připadá dnes? Jak se bude tento podíl transformovat v souladu s novou obrannou koncepcí ruské vlády v nejbližších letech? Uvedu několik čísel: v roce 2011 činil podíl produkce VPK v rámci celkové průmyslové výroby Ruské federace cca 2,1 %. V roce 2012 to bylo 2,3 %. V roce 2011 dosáhl podíl VPK v objemu výroby strojírenství asi 8,4 %. V roce 2012 představoval 9,1 %. Takže o vysokém podílu armádní produkce hovořit nelze. Nelze ani hovořit, jak to někdy slýcháme, o prudkém nárůstu tohoto podílu. Podstata netkví v objemu průmyslové výroby, ale v její kvalitě. Vedení země považuje VPK za specifický polygon pro inovace. Je to jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů strojírenství, jenž je (v souladu se svými cíli) nejvíce otevřený technologickým objevům. Doporučujeme ve VPK otestovat nejslibnější schémata řízení průmyslu, zejména metody a programy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Takže netřeba mít obavy z militarizace ruského strojírenství. Zaprvé: podíl armádní produkce je relativně malý. Zadruhé: přezbrojení je normální proces, jenž probíhá v různých dobách ve všech zemích. V tomto desetiletí přišlo na řadu i v Rusku. A zatřetí: tímto způsobem doufáme pozvednout úroveň technologií a inovací našeho strojírenství, což bude mít pozitivní dopad i na obchodní vztahy se sousedními zeměmi. Ruští politici i průmyslový management se již několik let snaží přivábit zahraniční podnikatelské a investiční subjekty k participaci na některých rozvojových záměrech ruské ekonomiky. Ve kterých sférách se to daří lépe a ve kterých hůře? Je proces příchodu zahraničních podnikatelských a investičních subjektů do ruské ekonomiky adekvátně zabezpečen i po linii legislativní, organizační, bankovní apod.? V Rusku byly vytvořeny a úspěšně fungují podniky se zahraničním kapitálem. Příkladem rusko-české spolupráce může být podnik na výrobu automobilů značky Škoda v Kalužské oblasti, závod Brisk zabývající se produkcí automobilových zapalovacích svíček v Ozersku, v Kaliningradské oblasti a v Moskvě, výrobce automobilových komponent v Jelabuze, podnik Sibel v Novosibirsku zabezpečující elektromotory pro kolejová vozidla (tramvaje, lokomotivy) a trolejbusy, ARB-Moravan na výrobu automobilových komponent v Samarské oblasti (s účastí české fi rmy Moravan), Pilana Start Instrument v Petrohradě, výrobce kovoobráběcích a dřevoobráběcích nástrojů (s účastí české fi rmy Pilana Tools). Obráceně: české firmy s ruským kapitálem jsou např. Škoda Jaderná energetika, Škoda Steel se 100 % základního kapitálu ruské společnosti OMZ, hutní kombinát Vítkovice Steel se 100 % základního kapitálu ruské společnosti Evraz Holding, strojírna Škoda Machine Tools se 100 % kapitálu ruské společnosti Stanko Impex. To znamená, že dvoustranná spolupráce mezi našimi státy je dostatečně aktivní. Ale při objektivním zhodnocení situace lze souhlasit s ředitelem Svazu strojírenské technologie ČR Petrem Zemánkem, že v současnosti se dá od rusko-české spolupráce očekávat mnohem více. Třeba český vývoz obráběcích a tvářecích strojů do Ruska by mohl v dohledné době činit asi 30 % z celkového exportu tohoto odvětví. Investiční a inovační kooperace mezi oběma našimi zeměmi by se mohla zvýšit a prohloubit. Měla by se zaměřit především na vývoj a realizaci unikátních technologických a výrobních procesů, na výměnu licencí a know-how a na společné vstupy na trhy III. zemí. Významný zdroj rozšíření hospodářské spolupráce se nachází v součinnosti mezi společenskými institucemi v Rusku a v České republice. Proto vítáme rozvoj vztahů se Svazem strojírenské technologie ČR. Ruské a české průmyslové firmy spolupracují navzájem dlouhá desetiletí. Podařilo se podle vašeho názoru již překlenout období dočasného útlumu této kooperace z 90. let? Které obory a konkrétní projekty považujete za perspektivní? Co je třeba podle vašeho názoru na obou stranách učinit k větší dynamizaci dosavadního úsilí? V současné době je Česká republika jedním z důležitých obchodních partnerů Ruska v regionu střední a východní Evropy. Dynamika našich vztahů průběžně roste. Podle statistik obchodní výměna mezi RF a ČR v roce 201 2 dosáhla hodnoty 275,8 mld. Kč. Oproti roku 2011 to bylo o 17,1 % více. Ruský vývoz do ČR vzrostl o 8,6 % a činil 155,3 mld. Kč. Dovoz z ČR dosáhl 120,5 mil. USD a byl o 30,1 % vyšší. Základem ruských dodávek do ČR jsou energetické produkty. Vloni stouply o 4,5 % a činily 83,2 % celkového objemu ruského vývozu. Druhé místo v ruském exportu (5,4 %) zaujímají polotovary. Hlavní podíl ve vývozu v rámci této skupiny připadá na produkci železných a neželezných kovů. Co se týká podílu strojů, zařízení a dopravních prostředků na konci roku 2012 činil 3,4 % hodnoty našeho vývozu do ČR. Naopak v dovozu z ČR do Ruska vloni vytvářely 72,7 % hodnoty dodávky strojů, zařízení a vozidel. Ve srovnání s předloňskem to představuje nárůst o 25,2 %. Podíl importu polotovarů z ČR do Ruska v roce 2012 dosáhl 9,2 % (zvětšil se o 7,1 %). Podíl dodávek hotových výrobků v českém vývozu do Ruska vloni činil 8 % (byl tak vyšší o 8,4 %). Potenciál České republiky jako vývozce hi-tech produkce do Ruska je vysoký. Svědčí o tom meziroční přírůstky v dodávkách většiny skupin výrobků a státní podpora českého exportu do Ruska. V případě stability světové ekonomiky lze v příštích letech očekávat další růst dovozů Ruska z ČR. Co se týká investic, podle bilancí ROSSTAT, jen za I. pololetí 2012 přišly z České republiky do Ruska ve výši 174 mil. USD, přičemž na přímé investice připadlo 103 mil. USD. Celkový objem českých investic do ruské ekonomiky dosáhl 1208 mil. USD. Obráceně, z Ruska do ČR směřovaly v I. pololetí 2012 investice ve výši 113 mil. USD. Celková hodnota investic z Ruska do ČR dosáhla 386 mil. USD. Nejzajímavější pro ruské investory jsou české kovoobráběcí firmy, strojírenství, infrastruktura, cestovní ruch a rekreace. Společný zájem představuje sféra nanotechnologií, alternativní zdroje energie, letectví, společné projekty v oblasti ochrany životního prostředí a další. I přes hospodářskou recesi, která v současnosti panuje v Evropě, naše země disponují značným potenciálem. Důležité bude, jak jej využijeme. Rozvíjejí se také meziregionální kontakty. Značnou aktivitu na realizaci společných projektů projevují nejenom Moskva a Petrohrad, ale i ostatní regiony RF. České firmy se jako rezidenti podílejí na chodu specializovaných ekonomických zón, jež vznikly v Tatarstánu, v Lipecké a Uljanovské oblasti a v Dubně u Moskvy. Nicméně, potenciál pro součinnost mezi regiony je stále ještě velmi rozsáhlý. Doporučujeme českým partnerům detailně se seznámit s podmínkami a možnostmi Sibiře a Dálného východu. Ruská strana má zájem o investice do české energetiky. Na kvalitativně novou úroveň spolupráce jsme dospěli v jaderné energetice. Avšak obranné mechanismy zformulované ze strany EU v rámci III. energetického balíčku, výrazně omezují přístup investorů na tento trh. K řešení této problematiky musíme vykonat ještě spoustu práce společně. Při rozšiřování spolupráce mezi našimi zeměmi spoléháme na plodnou mezinárodní kooperaci s českými strojaři. V roce 2009 byla podepsána dohoda o spolupráci mezi Svazem strojírenského průmyslu RF a Svazem strojírenské technologie ČR. V současné době jsou relevantní zejména články 3 a 4 citované dohody, v nichž se zvláštní pozornost věnuje koordinaci úsilí při zabezpečování inovačního rozvoje strojírenství a příbuzných odvětví. Bylo rovněž potvrzeno, že smluvní strany v rámci své působnosti přijmou nezbytná opatření k zajištění právní ochrany investic a majetku stávajících i nově vytvářených společných podniků, majetku právnických subjektů z jednoho státu na území druhého státu. To je důležité pro tvorbu předvídatelných podmínek pro rozvoj podnikání a partnerství. Na realizaci ustanovení těchto článků budeme pracovat i v blízké budoucnosti. Je zřejmé, že na investiční aktivitu našich obchodních partnerů mají vliv hlavně systémová rizika. Na jejich překonání se soustředí naše hlavní činnost. Podotýkám, že v zásadě je zkoncentrována na legislativní sféru. Systémové problémy je třeba řešit systémovými metodami. V České republice se na počátek října připravuje již 55. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Jakou expozici pro něj připravují ruští strojaři a průmysloví exportéři? Jaký dojem z jejich stánků by si měl odnést český strojírenský management? Ruská delegace se připravuje k účasti na 55. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně odpovědně. Z rozhodnutí vlády Ruské federace je organizátorem ruské expozice na MSV 2013 Ministerstvo průmyslu a obchodu RF. Realizátorem expozice je jedna z největších společností výstavních služeb INCONNECT. V expozici se představí více než 200 zástupců z 80 ruských společností, včetně ruských škol, výzkumných institucí a regionů. Budou prezentovány ruské inovace v oborech energetika a elektrotechnika, pohony, hydraulická, pneumatická, hutní a slévárenská zařízení. Z nových technologií v expozici představíme nanotechnologické inovace, novinky z oboru elektronika, automatizace, měřicí technika, ale i materiály a komponenty pro strojírenství. Řada významných společností, jako jsou např. RŽD – Ruské železnice, MECHEL, Národní inženýrské centrum STANKIN, plánují prezentovat perspektivní rusko- české projekty. Při přípravě akce se zvláštní pozornost soustředí i na exponáty, jež jsou výsledkem výzkumných prací na objednávku Ministerstva průmyslu a obchodu RF. Expozice umožní účastníkům prezentovat investiční projekty, které se mohou stát základem pro budoucí smlouvy mezi ruskými a českými obchodními partnery. Problematika zvýšení efektivity mezinárodní obchodní spolupráce má pro Rusko zvláštní význam v kontextu jeho současného strategického kurzu na inovativní rozvoj. Proto se domníváme, že je důležité spolupracovat v oblasti hi-tech technologií a na Českou republiku pohlížet jako na spolehlivého a důvěryhodného partnera.