Němci zůstávají bezkonkurenčně
světovými šampióny ve větrné
energetice. Druhé Španělsko se na
ně dotahuje a třetí Spojené státy
budují větrné parky ještě rychlejším
tempem. Za posledních osm
let se instalovaný výkon větrných
turbín téměř zosminásobil a ročně
stoupal v průměru o 29 procent.
Rozhodující část těchto zdrojů,
plné tři pětiny z loňských 58 981,6
megawattů, se nachází v Evropě.
Vyplývá to ze statistik Světové asociace
větrné energetiky (WWEA)
za rok 2005.
Německo si zřejmě pozici světové
jedničky udrží i v delší perspektivě.
Do větrné energetiky se
tam totiž má do roku 2020 investovat
200 miliard eur, tedy téměř
šest bilionů korun. "Je to patnáctkrát
více, než kolik se za stejnou
dobu vloží do výstavby uhelných
elektráren," poznamenal na okraj
plánů 5000 německých firem šéf
Spolkového sdružení pro obnovitelné
zdroje (BEE) Johannes Lackmann.
Vedle zcela zjevných ekologických
přínosů využívání větru pro
energetické účely, především toho,
že neprodukuje skleníkové plyny
ohrožující zemské klima, přispívá
k rozvoji vědy a výzkumu i vývoji
nových technologií a tvorbě
nových pracovních míst. Výroba
větrných turbín a zařízení pro ně se
zařadila mezi nejrychleji rostoucí
obory high-tech ve světě: dnes
zaměstnává více než 235 000 osob,
připomíná WWEA.
Nynější světový boom větrné energetiky
snížil náklady na výrobu jedné
kilowatthodiny z 15-20 eurocentů
v 80. letech minulého století na současných
6-8 eurocentů, uvádějí statistiky
Evropské unie. Přispěly k tomu
například nové kompozitní materiály
použité při výrobě listů pro turbíny
o velkém výkonu (nad 1 MW), zdokonalení
řídicích a kontrolních systémů
a zejména dílčí řešení kritického
problému využitelnosti větrníků při
velmi slabém nebo příliš silném větru.
Bruselští odborníci se přitom shodují,
že větrná energetika může v některých
zemích hrát velice významnou úlohu.
Ve většině zejména vnitrozemských
států s malým množstvím vhodných
lokalit, jako je například Česká republika,
si zachovají roli doplňkového
zdroje; přesto i tam má výstavba
větrných parků slibnou perspektivu
zejména díky společenské podpoře
obnovitelné energetiky.
Do konce letošního roku dosáhne
instalovaný výkon větrných turbín
ve světě hranice 70 000 megawattů.
V roce 2010 se podle odhadů WWEA
budou na planetě provozovat větrníky
o celkovém výkonu 120 000
megawattů. Stále větší význam bude
hrát výstavba větrných parků na mořském
šelfu. Větrná elektřina se bude
stále více využívat pro zásobování
venkovských oblastí a jako velice
výhodný zdroj v kombinaci s přečerpávacími
vodními elektrárnami.
