Tokio je v naději Strojírenský veletrh Japan International Machine Tool Fair (JIMTOF) se letos pochlubil už 28. ročníkem. Přilákal do Tokia téměř 1000 vystavovatelů z celého světa a představil se jako výrazné místo setkání obchodníků a techniků. Ukázal nejen současnou ekonomickou pozici Japonska, ale naznačil i některé trendy, kudy by se strojírenství mohlo dále vyvíjet. Umění dělat věci lépe Největší veletržní areál v Japonsku s příznačným názvem Big Sight je nádherně řešené mezinárodní výstavní a konferenční centrum, jež bylo postaveno právě před 20 lety na umělém ostrově Odeiba v tokijském zálivu. Architektonickým znakem komplexu jsou čtyři obrácené pyramidy. Letošní veletrh byl největší v dosavadní historii a vystavovatelé ve více než 5500 expozicích svědomitě naplňovaly ústřední heslo: Budoucnost začíná zde. Producenti obráběcích strojů kladli silný důraz na digitalizaci výroby a na průmyslový internet věcí. JIMTOF je příkladem „monozukuri“, což je japonský výraz, který znamená „umění dělat věci lépe než kdy jindy“. JIMTOF byl také ukázkou současného stavu japonského průmyslu. Během veletrhu vydalo japonské Ministerstvo financí zprávu, že proti stejnému období před rokem činí ekonomický pokles 10,3 %. Vývoj odráží slabou poptávku ze zahraničí. Přitom jen před několika týdny vládní statistici oznámili, že japonské hospodářství ve 3. čtvrtletí letošního roku zvýšilo své tempo právě díky exportu trojnásobně. Hrubý domácí produkt vzrostl mezi červnem a srpnem na nejvyšší letošní hodnotu, a sice 2,2 %, zatímco analytici očekávali jen 0,9 %. Zvýšení exportu v tomto čtvrtletí dosáhlo 2 %, což je více než o rok dřív. Klesly však importy, a to o více než 16 %. Mezi příčiny se počítá silný japonský jen, slabá světová konjunktura, padající ceny surovin a také japonské vnitropolitické problémy. K celosvětovým ekonomickým problémům navíc nyní v Japonsku přistoupily obavy z politiky nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž prohlásil, že to s přezkoumáním obchodních dohod myslí smrtelně vážně. Hned v první den ve svém úřadu, do něhož vstoupí v lednu příštího roku, chce vycouvat z TTP, což je zkratka pro Transpacifické partnerství. Je to zatím největší smlouva o volném obchodu na světě a měl to být velký úspěch prezidenta Obamy. Americká vláda ji připravovala 7 let a zahrnuje 12 států. Obchodní výměna v jejím rámci dosahuje obrovského objemu – asi 1600 miliard dolarů, což je 40 % amerického zahraničního obchodu. Aby začala fungovat, musí ji schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 % hrubého domácího produktu (HDP) 12 signatářských států. Japonsko si od smlouvy dost slibovalo. Experti vypočítali, že by TTP mohla japonské ekonomice přinést 795 000 pracovních příležitostí. Podle Donalda Trumpa představuje TTP – jak řekl doslova – „potenciální nebezpečí pro naši zemi“, protože snižuje v Americe počet pracovních příležitostí. Statistika v listopadu už vypadá lépe. V důsledku těchto slov japonský jen v listopadu výrazně oslabil, což je výhodné pro japonský export. Spolu s rostoucí domácí spotřebou má tak zvolení Donalda Trumpa pozitivní dopad na japonský průmysl. Smart Factory Digitalizace je podle japonských odborníků, s nimiž jsem na veletrhu hovořil, jen základní podmínkou 4. průmyslové revoluce, pro niž je charakteristické nasazení decentralizovaného řízení a paralelního rozhodování. Výsledkem budou nové obchodní modely. Nejde však dělat revoluci bez revolucionářů. Musíme je vychovat. Zatím, bohužel, většina výuky probíhá podle starého, hierarchistického přístupu. Musíme zavést kooperativní řešení a interdisciplinární postup už do systému vzdělávání. V naprosté většině odpovídá tato filosofie postojům japonských průmyslových gigantů. Na veletrhu to dokazoval například jeden z největších, i u nás dobře známý Okuma. Jistě není bez zajímavosti, že vznikl sice už v roce 1898, ale jeho zakladatel Eiichi Okuma v této manufaktuře začal produkovat stroje na výrobu japonských nudlí. Cesta ke strojírenskému koncernu světové pověsti byla ještě dlouhá, ale dnes patří tato společnost k nejlepším především ve sféře CNC strojů. Zaměstnává asi 7000 lidí. Mezi návštěvníky se těšila oprávněné pozornosti nová generace 5osých frézovacích center MU, což jsou inteligentní multifunkční obráběcí stroje. Dosahují velmi přesných povrchů díky vysoce tuhé konstrukci stroje, která je konstruována pro velká zrychlení/zpomalení otočného stolu, který je polohován pomocí šnekového převodu s rolnami. Stroj má chlazené kuličkové šrouby na osách X, Y, Z, což zaručuje přesnost i při vysoce přesném obrábění. Kvalitní povrch je také dosahován díky volitelné softwarové podpoře. K vyšší produktivitě přispívá také automatické měření nástroje i při upnutém polotovaru, automatická výměna palety, možnost volby velikosti zásobníku nástrojů (32 až 268 nástrojů) a integrovaná rotační spojka v rotačním stole s až osmi porty pro hydraulické aplikace. Významným vystavovatelem byl další důležitý japonský producent obráběcích strojů DMG Mori. Firma založená v roce 1948 zaměstnává okolo 3800 lidí a do její skupiny patří asi 30 dalších společností. Nyní podepsala dohodu se společností Microsoft Japan na technologickou spolupráci pro bezpečnost řídicích systémů obráběcích strojů a realizaci inteligentních továren. V této souvislosti předváděla ve své expozici odkaz na Průmysl 4.0 čili připojení zařízení, včetně obráběcích strojů, k internetu věcí (IoT), což je umožněno patřičným vybavením pro komunikaci, analýzu dat a související akce. Inteligentní továrny používají technologie, které spojují všechna zařízení v továrně prostřednictvím internetu a nabízejí informace a analýzy o výrobě a prodeji v reálném čase. Tento pokrok má v sobě ovšem skryté riziko možného ohrožení kyberkriminalitou. A právě dohoda mezi DMG Mori a Microsoftem řeší různé problémy, včetně bezpečnostních opatření v oblasti kontrolních a řídicích systémů. Potře ba originality „Prosadit se na japonském trhu není snadné,“ řekl mi v expozici německé společnosti OTEC Präzisionsfinish GmbH manažer pro export Ing. Nicolas Petri. „Panuje zde silná konkurence, a tak jsme vsadili na originalitu, výjimečnost a kvalitu. Jakožto přední a technologicky nejkreativnější dodavatel omílacích systémů na evropském trhu vyvinuli jsme další vylepšení uznávaného systému pro proudové omílání, díky němuž dosahujeme špičkových výsledků. Tato nová nadstavba splní nejžádanější potřeby odjehlení. Pulsní omílání je nyní pojem, který znamená nejvyspělejší metodu opracování extrémně citlivých obrobků z oboru hydrauliky nebo tvarově složitých nástrojů, jako jsou závitníky, a to s absolutní přesností.“ Princip této metody, díky níž lze opracovat až 5 obrobků najednou v čase kratším než 1 minuta, je v síle relativního pohybu mezi médiem a obrobkem. Obrobek je uchycen do sklíčidla a ponořen do média, následně je roztočen do rychlosti až 2000 ot/min v nejkratším možném čase, pak je okamžitě zastaven a opět roztočen opačným směrem (odtud název pulsní omílání). Dodejme, že médiem je brusný granulát z oxidů hliníku nebo médium impregnované diamantovým práškem. OTEC je středně velká rodinná firma vyrábějící zařízení pro vlečné omílání, diskové odstředivé omílání a proudové omílání. Firma, kterou založil Helmut Gegenheimer v roce 1996, se právem usadila na trhu jako inovátor v oblasti zařízení pro omílání s řadou patentů. Nejprve ve šperkařském odvětví, následně pak zejména v nástrojářském, farmaceutickém i automobilovém průmyslu, ale i v oblasti zdravotnických pomůcek a CNC obrábění. Klíčem k úspěchu byl vždy vývoj nových, lepších řešení, které se ukázaly jako dokonalejší než dosavadní dostupné metody omílání. Dnes je OTEC technologickým lídrem na mnoha trzích. „Máme zastoupení po celém světě, samozřejmě i zde v Japonsku, aby kontakt se zákazníky byl rychlý a komunikace přesná. Ročně se účastníme v různých zemích několika desítek výstav a veletrhů,“ informoval mne Ing. Petri. Mimochodem, firma je úspěšná i v České republice, kde ji zastupuje ADVANTAGE-FL.CZ. Karel Sedláček, Tokio
