Zatímco žádosti o připojení fotovoltaických elektráren počítají distribuční společnosti na tisíce měsíčně, větrníků donedávna spíše na prstech jedné ruky. V posledních měsících ale stoupá zájem i o ně. Podle vládního plánu se jich má do roku 2030 postavit zhruba 200. „Větrné elektrárny byly donedávna okrajové, s ohledem na územní ráz a náročnější povolování. Ale situace se mění, když vezmu, co jsme obdrželi od zákazníků a investorů. I kraje a obce se na ně začínají dívat jinou optikou a spatřují v tom novou oblast, která jim zajistí stabilní zdroj energie,“ uvedl na tiskové konferenci k aktuální situaci v obnovitelných zdrojích Pavel Čada, místopředseda představenstva distribuční společnosti EG.D. Nyní podle něj registrují připravované větrné elektrárny na Vysočině a v jižních Čechách o celkovém maximálním výkonu 640 MW. ČEZ nyní podle vyjádření mluvčí Soni Holingerové pro server Ekonews eviduje za letošek 211 žádostí s požadovaným výkonem 3 164 MW. Zatímco zájem o fotovoltaiku v posledních dvou letech výrazně stoupl, stavba větrných elektráren probíhala velmi pomalu. Ani kraje, ani obce jejich budování na svých územích nechtěly povolovat. A když měli příležitost vyjádřit se obyvatelé v referendech, jejich postoj byl také většinou odmítavý. Někteří politici, investoři a aktivisté ovšem věří, že situace se vyvíjí: „I postoj občanů a starostů se v mnoha lokalitách dost mění. Vnímám to i ze tří posledních referend, kdy dvě byly pro podporu větrníků, jeden proti,“ uvedl v rozhovoru pro Ekonews ministr životního prostředí Petr Hladík. Národní klimaticko-energetický plán, který vláda nedávno poslala do Bruselu, počítá do roku 2030 s instalovaným výkonem 10 GWe ve fotovoltaických výrobnách (nyní 2,1 GWe) a 1,5 GWe ve větrných elektrárnách (nyní 0,3 GWe). Instalovaný výkon „větru“ se od roku 2019 nezměnil a stále činí zhruba 340 MW. „Když se dneska instalují 5- či 6MW turbíny, tak to je zhruba 200 až 220 větrníků. Fakticky je to několik málo větrných parků v rámci České republiky. Neznamená to tisíce a tisíce větrníků, nejde o žádného strašáka,“ uvedl Hladík. Tvrdí, že v ČR se najde řada vhodných lokalit v místech bývalých těžařských oblastí, které nejsou ekologicky či krajinářsky příliš cenné, a které zároveň mají dobré napojení na distribuční a přenosovou soustavu. Samosprávy, zájmové organizace či občanská sdružení mohou mít odlišný názor. Větrné elektrárny jsou obecně mezi obyvateli nepopulární a odpor k jejich stavbě obecně spíše roste. V Česku v tuto chvíli probíhá mapování takzvaných akceleračních zón, které vzniknou po debatě s představiteli krajů. V nich by měl investor získat povolení do roka, dnes není výjimkou 10 let. Podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky (SME) a poradce ministra životního prostředí pomůže rozvoji větrné elektřiny i komunitní energetika. Příslušný zákon leží nyní v parlamentu. „Obec či místní obyvatelé budou moci být spoluinvestory a těžit z lepších cen,“ uvedl v pořadu PKV talks Sedlák. Podle analýzy SME je potenciál větrných parků do roku 2030 dokonce 2 GW. „Výhledově je ale technický potenciál 30 % současné spotřeby elektrické energie v Česku.“ Fotovoltaické elektrárny takové problémy nemají. „Loni jsme registrovali měsíčně kolem 4 000 žádostí o malé střešní fotovoltaiky, nejvíce je zájem na jižní Moravě a v jižních Čechách, nyní je počet žádostí kolem 2 000 měsíčně a situace je stabilní,“ uvedl Čada za EG.D. Dále se podle něj uvidí, jaké budou dotační programy, které poptávku ovlivňují. Jednička na trhu ČEZ eviduje podle mluvčí přes 5 000 žádostí na připojení výroben napříč územím a napěťovými hladinami. Celkově je podle dat prezentovaných EG.D nyní v ČR 3 600 MW výkonu solárních a větrných elektráren. /jj/
