Procesy sušení na bázi laseru hrály v průmyslu dlouhou dobu podřadnou roli. Levná cena plynu preferovala plynové kontinuální pece. V době, kdy nedostatek plynu a rostoucí náklady na energii hledají nová účinná elektrifikovaná řešení, může ale sušení laserem v mnoha případech účinně nahradit klasické konvektivní sušení. Při výběru laseru pro sušení se jako technicky nejvhodnější ukazuje diodový laser. Umožňuje požadovanou elektrifikaci sušicího procesu a za předpokladu, že elektřina pochází z obnovitelných zdrojů energie a že proces je od počátku nezávislý na fosilních palivech, představuje vlastně energetickou revoluci v průmyslovém sušení a v procesu efektivity přeskakuje i technologii sušení infračervenou lampou. Jednou z hlavních výhod sušení diodovými lasery je také přesné využití energie v procesu. Vzhledem k fokusované povaze laserového paprsku a možnosti zapínání a vypínání paprsku během milisekund se do paprsku dostane přesně tolik energie, kolik je pro sušení požadováno. Hned už v tomto bodě je sušení laserem energeticky zajímavější než sušení pomocí infračervených lamp. Z hlediska struktury procesu je sušení infračervenými lampami sice jednodušší než sušení laserem, ale infračervená lampa postrádá zaostřený charakter laseru, což znatelně snižuje efektivitu využití energie. Nevýhodou záření lampy je i jeho pohlcování vodní parou vznikající při sušení, což dále snižuje energetickou účinnost procesu. Typická vlnová délka diodového laseru (1 000 nm) naopak proniká vodní parou bez problémů. Při použití infračervených lamp jsou možné pouze malé pracovní vzdálenosti a řízení teploty procesu není optimální. Větší pracovní vzdálenost u laserového sušení umožňuje lepší řízení proudění vzduchu a také přesnou regulaci teplot pomocí termografických kamer. Předmětem dalšího vývoje diodového laseru při jeho uvažování pro sušení je oblast tvarování paprsku. Dosud byly obvykle realizovány sušicí dráhy o šířce 200—300 mm, ale s pomocí nové optiky Laserline Drying lze nyní dosáhnout šířky paprsku více než 1,5 m. V kombinaci s vysokou energetickou účinností a vysokými třídami výkonu diodových laserů (> 20 kW) umožňuje tato technologie ultraširokého paprsku extrémně efektivní procesy sušení, zejména v klasickém procesu roll-to-roll, kdy se otevírají obrovské možnosti úspory energie. Sušit lze v zásadě všechny materiály s dostatečnou absorpcí pro vlnovou délku laseru. Spektrální rozsah laserového záření je buď v blízkém infračerveném rozsahu (NIR), mezi 900 a 1 070 nm vlnové délky, nebo kolem 445 nm v případě modrých diod. Z důvodu jednoduché integrace do stávajících koncepcí strojů se obvykle používají vláknem vedené vysoce výkonné systémy s výstupním výkonem 1—50 kW. Díky uváděným výhodám je nyní sušení na bázi diodových laserů atraktivní pro četné oblasti použití, ve kterých se dříve používaly pouze konvekční pece. Laserem podporované sušení v procesu roll-to-roll by se v budoucnu mohlo efektivně využít například i při výrobě lepidel a plastových povlaků, k sušení polymerních disperzí nebo v oblasti tištěné elektroniky, kde spojování drah tištěných spojů laserem je efektivnější než konvekčním sušením, což slibuje i zlepšenou vodivost obvodů. V současné době se proces sušení laserem ověřuje ve výzkumném projektu IDEEL (Implementation of Laser Drying Processes for Economical & Ecological Lithium Ion Battery Production), kde se laserem suší anody a LFP katody při výrobě lithium-iontových baterií procesem roll-to-roll. Tady jsou diodové lasery ideální pro sušení elektrodové pasty, kde se při nízké spotřebě energie při výrobě elektrod dosahuje i dvojnásobné rychlosti sušení. Ověření konceptu se provádělo při rychlosti pásu 1,3 m/min. V dalším průběhu projektu je plánováno škálování rychlosti pásu na 10 m/min (Fraunhofer ILT) a na konci projektu na 30 m/min (Coatema Coating Machinery). Laserline při tom pokračuje ve vývoji optiky pro generování velkoplošného laserového bodu. /JŠ/
