Laboratoř pro praktickou výuku automatizace
v textilní a oděvní výrobě mají od začátku
letošního roku k dispozici studenti
Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci
na katedře oděvnictví. Informoval
o tom zastupující vedoucí katedry Antonín
Havelka.
Laboratoř byla vybudována v rámci projektu
z Fondu rozvoje vysokých škol, na který katedra
dostala dotaci ve výši 1,8 mil. korun.
"Do vývoje textilu a textilního strojírenství se
i přes pesimistické zprávy o jeho úpadku vyplatí
investovat peníze i energii. Je to stále třetí
největší průmyslové odvětví na světě. Je
strategicky důležité a vyvíjí se rychlým tempem.
Jsme přesvědčeni, že zůstane v Čechách
na vysoké úrovni, i když změní orientaci a to
především na technické textilie," řekl děkan
fakulty textilní TUL Jiří Militky.
V laboratoři mají studenti k dispozici výukový
pneumatický systém poháněný stlačeným
vzduchem. To je v textilní výrobě velmi důležité,
protože při eventuální poruše nedojde ke
znečištění zpracovávané látky. U druhého
hydraulického systému slouží jako pohonné
médium olej. Olej, který má jiné vlastnosti
umožňuje používat hydraulický systém všude
tak, kde je potřeba přesnější regulace při větším
zatížení. Například u žehlicích lisů nebo při nakládání
těžkých rolí materiálu. Oba systémy
jsou stavebnicové a studenti na nich mohou sami
skládat a řešit reálné funkční obvody. "Pro
strojaře není využívání pneumatiky a hydrauliky
nic nového, ale na fakultě textilní se to zatím
v podobném měřítku nedělalo. Moderní pneumatické
a hydraulické pohony se ale již běžně
aplikují u textilních a oděvních strojů. Bez automatizace
se již moderní textilní a oděvní průmysl
vůbec neobejde a naši studenti na to musí
být připraveni," řekl Havelka s tím, že studenti
se budou v laboratoři seznamovat také s moderními
identifikačními systémy.
Součástí nové laboratoře je také progresivní
vyšívací technika. Studenti si budou moci na
vyšívacím stroji Tajima vyzkoušet nové technologické
automatizované postupy, při kterých
dochází k automatickému posunu materiálu,
odstřihu nitě apod. Stroj dokáže vyšívat
rychlostí 120 až 1200 stehů za minutu při možnosti
plynulého nastavování v průběhu vyšívání.
Kapacita jeho paměti představuje 280 000
stehů a 99 vzorů. Programování vzorů se uskutečňuje
v software TAJIMA DG/ML by
PULSE a načtení vzorů je možné pomocí diskety.
"Studenti budou moci aplikovat své teoretické
poznatky v podmínkách, jaké je čekají při
nástupu do praxe, budou samostatně aplikovat
softwarové systémy navrhování výšivek a jejich
realizaci" konstatoval Havelka.
Moderní pohony oděvních strojů zvyšují jejich
produktivitu i kvalitu. To je podle Havelky
v době náporu asijského textilu nesmírně
důležité a pro aplikaci v řadě průmyslových
odvětví nezbytné. Mimo jiné i pro automobilový
průmysl, kde se hromadně vyrábějí výrobky
z technických textilií, jako jsou například
bezpečnostní pásy, sedadla, airbagy apod.
Na katedře oděvnictví studuje v bakalářském
a magisterském programu zhruba 200 posluchačů
a 40 posluchačů studuje kombinovanou
formu magisterského studia. Všichni tito studenti
mají laboratoř využívat.
JAROSLAVA KOČÁRKOVÁ
