Ovládání tlačítky, ale i dotykovými panely už v řadě automatizovaných aplikací přestává stačit. Řešením by mohlo být hlasové ovládání. Ovládání zař ízení hlasem, s nímž se už delší dobu setkáváme u spotřební elektroniky, včetně třeba u mobilních telefonů, osobních počítačů nebo i u některých programů v osobních vozidlech, se zatím u strojů v průmyslové výrobě příliš neujalo. Důvodem byla i častá chybovost v hlučném prostředí. Fraunhoferův institut IDMT (Fraunhofer Institut für Digitale Medientechnologie) v Oldenburgu nyní vyvinul řešení, které umožňuje spolehlivé ovládání strojů pomocí hlasových příkazů i ve značně hlučném prostředí, jaké bývá v továrnách. Pro zadávání hlasových pokynů a přijímání hlasové odezvy strojů využívají zaměstnanci bezdrátovou náhlavní soupravu a stacionární mikrofon. Hlasitý okolní hluk je téměř zcela potlačen kombinací směrových mikrofonů. Ovládání stroje hlasem je pro podniky i zaměstnance výhodné. Pokud zaměstnanci ovládají několik strojů, zkrátí se mobilním hlasovým vstupem docházkové vzdálenosti. V mnoha případech jsou výhodou i volné ruce obsluhy, které mohou v té době zastat např. předvýrobní manipulaci s obrobkem a umístit ho do pracovní polohy. Výrobním podnikům tak technologie může přinést vyšší efektivitu, a tedy i nižší náklady, pro obsluhu je bezdotykový kontakt se strojem bezpečnější, hygieničtější a v řadě případů i pohodlnější. Dosavadní testy podle výzkumníků prokazují, že ovládání strojů pomocí hlasových příkazů je efektivnější než pomocí ovládacího či dotykového panelu, protože těžkopádné a na chyby náchylné proklikávání struktur nabídek ustupuje jednoduchým, přímým příkazům. Hlasové ovládání lze nakonfigurovat tak, aby vyhovovalo konkrétním potřebám, a lze jej rychle implementovat.
/Jiří Šmíd/