Zatímco při vzniku republiky činila spotřeba plynu na území Čech, Moravy a Slezska odhadem zhruba 500 TJ, vloni to bylo téměř 328 tisíc TJ. Podle dat EGÚ Brno šlo až do roku 1947 výhradně o užití svítiplynu, poté se začal postupně prosazovat zemní plyn, který původní svítiplyn od roku 1997 zcela nahradil. Rekordní spotřeby plynu bylo dosaženo v roce 2001, a to 369,4 tisíc TJ. Přes výkyvy v posledních letech bude role plynu i do budoucna posilovat, s čímž počítá i aktuální Státní energetická koncepce (SEK). Z počátku sloužil plyn především k osvětlení (odtud název svítiplyn), to se ale s nástupem elektřiny začalo měnit. Nyní je plyn využíván především k vytápění a ohřevu vody, a to jak v domácnostech, tak v průmyslu. Významná a stále rostoucí je role plynu při výrobě elektřiny. „Role plynu spolu s elektřinou určitě ještě poroste, protože jde o palivo výrazně ekologičtější než uhlí i ropa. Nejen proto jsme před devíti roky vstoupili do oblasti prodeje plynu a rychle jsme se stali dvojkou na českém trhu i v tomto odvětví,“ říká ředitel pro obchod a strategii Pavel Cyrani. „Jak domácnosti, tak i firmy plyn stále více využívají především k topení či kombinované výrobě elektřiny a tepla s maximální účinností,“ dodává Cyrani. Podle SEK bude zemní plyn v období do roku 2040 významným zdrojem, který jednak umožní postupný přechod od tuhých paliv v konečné spotřebě a zároveň částečně vyrovná výpadek dodávek z dožívající uhelné energetiky. Plynové elektrárny s rychlým startem rovněž vyplní kolísání výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Předpokládá se i částečný odklon od kapalných paliv v dopravě a rozšíření využití vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn CNG. Vzhledem k očekávanému většímu využití plynu v energetice a dopravě je možné v budoucnu předpokládat další nárůst jeho spotřeby o více jak 10 %. Začalo to svítiplynem V českých zemích začal být používán svítiplyn, vyráběný nejprve suchou karbonizací a později odplyňováním dřeva nebo uhlí, již na začátku 19. století. V roce 1802 použil svítiplyn ve svém domě ve Znojmě tamní majitel ledkárny. První plynárna na výrobu svítiplynu z uhlí pro veřejné účely byla uvedena do provozu v pražském Karlíně a díky ní 15. září 1847 pražské ulice poprvé osvětlily více než dvě stovky plynových lamp. Těsně poté v lednu 1848 byla uvedena do provozu i plynárna v Brně, následovala výstavba v průmyslových městech na severu Čech a Moravy. Ke konci 19. století začala svítiplyn pro potřeby svícení vytlačovat elektrická energie. Plyn si však našel jinou oblast využití – jako pohon motorů, ve vytápění či pro průmysl – a jeho spotřeba tak nadále rostla. Třicátá léta pak znamenala zlatou éru plynových domácích spotřebičů – kromě sporáků a karem plyn využívaly i pračky, ledničky, žehličky, mandly nebo pražičky kávy. V roce 1927 začala fungovat jedna z nejmodernějších plynáren v Evropě v pražské Michli (tehdy ovšem stála ještě mimo město), která nahradila místní plynárny v Karlíně, na Žižkově, na Smíchově či v Holešovicích. Další éra rozvoje nastala s vybudováním první tlakové plynárny na našem území využívající tlakového zplyňování hnědého uhlí kyslíkem a vodní párou. Plynárna byla vybudována v Záluží u Mostu v roce 1941. Zároveň vznikly první vysokotlaké plynovody, které tento plyn rozvedly do Děčína a později do Mostu, Teplic, Ústí nad Labem, Duchcova, Litoměřic, Varnsdorfu, České Lípy nebo Rumburku. Po válce v roce 1946 byl postaven dálkovod zemního plynu Podivín-Brno a v následujícím roce dálkovod svítiplynu Most- -Praha. Začala tak éra zásobování měst dálkovými plynovody. V roce 1947 se prvně začal na našem území užívat i zemní plyn – v Českém Těšíně na severní Moravě začal být rozváděn karbonský zemní plyn z nedalekých ložisek v Žukové. Éra zemního plyn u V roce 1967 byly otevřením prvního mezistátního plynovodu Bratrství zahájeny dodávky plynu do Československa ze Sovětského svazu, potrubí vede z Ukrajiny přes Slovensko na jižní Moravu. V roce 1970 byla uzavřena dohoda mezi ČSSR a SSSR o přepravě sovětského zemního plynu do zemí střední a západní Evropy. Hned v následujícím roce začala výstavba tranzitního plynovodu, kterým později proudila surovina také do Rakouska, NDR a NSR. S výstavbou plynovodů souvisela i postupná výměna svítiplynu za zemní plyn v celé republice. V červnu 1996 pak došlo k definitivnímu ukončení používání svítiplynu v Česku, který byl zcela nahrazen zemním plynem. S celoevropskými klimaticko-energetickými opatřeními se v novém tisíciletí na scéně objevuje nový druh plynu – bioplyn, který vzniká mikrobiálním rozkladem organické hmoty bez přístupu kyslíku. Instalovaný výkon zařízení na využití bioplynu vzrostl v České republice za posledních 15 let z 5 na 332 MWe. Skupina ČEZ provozuje bioplynovou stanici Číčov (526 kW) poblíž Spáleného Poříčí. Zařízení zásobuje elektřinou více než 1 000 domácností. I role bioplynu do budoucna bude sílit. Ing. Ladislav Kříž, hlavní mluvčí Skupiny ČE Z
