Ve III. čtvrtletí dosáhla společnost ČEPS zisku 1,6 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o mírný pokles asi o 74 mil. Kč. Čísla se však vyvíjejí v souladu s plánem zisku roku 2016, který se očekává o něco nižší než loňský. 30. září společnost ČEPS vydala dluhopisy v celkové nominální hodnotě 500 mil. Kč se splatností 5 let a s kupónem ve výši 0,25 % p. a. Emise dluhopisů je kótovaná na Regulovaném trhu Burzy cenných papírů Praha, a.s. Hlavním manažerem a administrátorem emise je Česká spořitelna, a.s. „Vydání dluhopisů bylo plánované. Souvisí s dlouhodobou strategií společnosti. Obnova a rozvoj přenosové soustavy a potažmo její bezpečný provoz, na kterém nám záleží především, není možný bez efektivního získávání cizích zdrojů potřebných pro financování investičního programu. Úspěšný vstup na dluhopisový trh nám zaručilo i nedávné obhájení vysokého ratingového hodnocení A2 od agentury Moody's,“ řekl Jan Kalina, předseda představenstva, ČEPS. Nedostatek regulační energie Ve dvou dnech III. čtvrtletí (konkrétně 29. 8. a 7. 9.) byl zaznamenán nedostatek regulační energie. Jedná se o elektřinu nutnou pro zregulování odchylky vzniklé v důsledku nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Mezi nástroje, které lze využít, patří zejména aktivace podpůrných služeb, nákup regulační energie ze zahraničí, nebo havarijní výpomoc ze zahraničí. V uvedených případech ČEPS čerpala havarijní výpomoc od slovenského a polského provozovatele přenosové soustavy. Příčinou bylo současné neplánované odstavení více významných elektrárenských bloků. Několikrát byl za uvedené období využit přeshraniční redispečink. Problémy se objevily především v září na profilu s Německem, v oblasti 50 Hertz. Nejprve byl dvakrát realizován bilaterální redispečink ve výši 150 MW. Následně situace vygradovala ve dnech 12.–15. září v multilaterální redispečink ve výši až 1800 MW. „Mezinárodní redispečinky jsou nejnákladnější, často však nejúčinnější nápravná opatření. Právě tzv. multilaterální redispečinky ve směru Rakousko – Česko – severní Německo jsou nejčastější řešení. Znamená to, že v Rakousku zvýší výkon a v Německu, v oblasti 50 Hertz, ho sníží,“ vysvětlil Miroslav Vrba, místopředseda představenstva ČEPS zodpovědný za dispečerské řízení. Zdr žení dod ávky 4. transform átoru s regulací fáze Podobným situacím by měly do budoucna zabránit transformátory s regulací fáze instalované v rozvodně Hradec u Kadaně. V současné době jsou zde sestaveny 3 transformátory. Dodávka 4. stroje má zpoždění. „Stroj neprošel v italském závodě přejímacími zkouškami. Bezpečnost provozu přenosové soustavy je pro nás na prvním místě. Proto i po výrobci PST transformátorů požadujeme přísné testy. I díky tomu jsme výrobní závadu odhalili včas,“ uvedl Jan Kalina. Až na základě úspěšných zkoušek bude možné zahájit přepravu strojů do rozvodny. „Zprovoznění všech 4 PST transformátorů, což obnáší nejen montáž na místě, ale také společné odzkoušení před samotným uvedením do dispečerského řízení, předpokládáme v I. polovině příštího roku.“ Nov á vedení Dokončeny byly 2 stěžejní investice tohoto roku. Obranu proti přetokům z Německa zvýší nové vedení s provozním označením V410/419 mezi transformovnami Výškov a Čechy Střed. Nový, téměř 100kilometrový úsek je jedním z nejexponovanějších profilů. Celkové investiční náklady na stavbu nepřesáhly plánovaných 2,75 mld. Kč. „Přenosy výkonů v české soustavě směřují převážně ze západu na východ, tedy z míst výroby do míst spotřeby. Vedení zajistí jak spolehlivé vyvedení výkonů stávajících, tak i plánovaných zdrojů v severozápadních Čechách,“ konstatoval Jan Kalina. Do provozu bylo uvedeno také vedení V458 propojující transformovny Krasíkov a Horní Životice. Nová linka o délce 80 km posílí dodávky elektřiny na severní Moravě. Důležitá je především pro průmyslové zóny na Ostravsku a Bruntálsku. Náklady na tuto stavbu činí necelé 2 mld. Kč. Podle J. Kaliny: „Přestože se již vedení podílí na funkci přenosové soustavy, v příštím roce budou ještě pokračovat dokončovací práce. Teprve poté je možné považovat stavbu za zcela hotovou.“ /if/
