Na otázky TT odpovídá předseda Akademie věd České republiky prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. Na sklonku dubna se uskutečnilo 46. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který mj. schválil výroční zprávu o její činnosti a zprávu o hospodaření. Přítomný místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek ve svém vystoupení prohlásil: „Naším cílem je, aby česká věda dostala nový impulz.“ Co konkrétně očekávají akademici od koaličního kabinetu? Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc.Já i moji kolegové budeme usilovat o to, aby vláda schválila takový návrh výdajů státního rozpočtu, který bude stimulovat rozvoj vědy a výzkumu v České republice. Přes zvyšující se úroveň kvality vědecké práce na pracovištích AV ČR se celkové roční institucionální výdaje od roku 2009 do roku 2014 snížily o 607 mil. Kč, tedy o 12 %. Opakovaně zdůrazňujeme, že pokles institucionálního financování Akademie ze 60 % v roce 2009 na pouhých 33 % jejího celkového rozpočtu v roce 2014 zásadním způsobem komplikuje možnost dlouhodobé a koncepční výzkumné práce. Na druhou stranu: pozitivní zprávou je, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém 302. zasedání schválila prorůstovou variantu rozpočtu. Pro naši instituci by to znamenalo už v příštím roce navýšení zhruba 300 mil. Kč. Když besedujeme o nárocích moderní vědy na finanční zabezpečení, jaká je aktuální struktura rozpočtu Akademie věd ČR? Určitě si nežijeme nad poměry a ujišťuji čtenáře TT, že prostředky neplýtváme. Co se týká našich příjmů, z evropského pohledu můžeme vykázat unikátní strukturu: přibližně třetinu (asi 4,5 mld. Kč) nám zabezpečují zmíněné institucionální zdroje, tedy stát. Další třetina připadá na granty a soutěžní projekty. A konečně, poslední třetinu si vyděláme sami, z realizace výsledků základního a aplikovaného výzkumu, z našich kooperativních vazeb s domácím i zahraničním průmyslem atd. Výsledky i výdaje všech našich ústavů průběžně hodnotíme. Poslední bilance ukázala, že 47 z nich meziročně zlepšilo své hospodářské výsledky. Hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť za období 2010–2014 přitom není subjektivní. Probíhalo na základě peer review a principu oborovosti, přičemž hodnotiteli byli výhradně odborníci ze zahraničí. Akademická sféra si dobře uvědomuje, že není izolovaným ostrovem. I ona se chovala v době ekonomické krize odpovědně, s maximální úsporností. Jenže nikde na světě si nelze vydělat na základní výzkum pouze soutěžemi. Také nás postihla inflace. Také my musíme respektovat růst cen základních vstupů, přístrojové techniky, služeb i lidské práce. Soutěžit je správné, ale finance z grantů by měly být jakousi šlehačkou na dortu. V tomto přirovnání rozhodně nemohou nahrazovat jeho korpus. Přesto: struktura vědeckých pracovišť se nejnověji rozroste o několik desítek nových zařízení investovaných z bruselských fondů. Byla a jsou zapotřebí? Budou plánované výdaje státního rozpočtu v letech 2016–2018 odpovídat nárokům na jejich udržitelnost? Předně chci znovu zdůraznit, že myšlenka využít alespoň zčásti unijní prostředky ze strukturálních fondů v rámci operačního programu pro výzkum a vývoj byla a je správná. Kdo někdy zakládal a zařizoval nové vědecké pracoviště, ten dobře ví, o čem je řeč. Bruselské peníze představují důležitý vklad pro další rozvoj a modernizaci české vědecko-výzkumné báze. Když jsme k nabídce EU na výstavbu nových vědeckých center po roce 2008 přistupovali, platil příslib Topolánkovy vlády meziročně navyšovat prostředky na výzkum a vývoj o 2 mld. Kč. Jen pro připomenutí: tehdejší veřejný rozpočet na vědu a výzkum byl takřka 25 mld. Kč. Operovalo se s výhledem, že v roce 2015 náš rozpočet přesáhne hranici 36 mld. Kč. Jenže krátce na to přišla další vlna globální ekonomické krize a její tristní výsledek už známe. Na vědu a výzkum se v této zemi aktuálně vydává jen 27 mld. Kč. Musím přiznat na rovinu, že tehdejší vlády detailně a se znalostí věci neřešily ani stávající vybavenost pracovišť AV ČR, ani reálnost projektů nových výzkumných center. K tomu se přistupuje až nyní, kdy musíme i jejich potřeby zohlednit v přípravě dalšího Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, zajistit jejich udržitelnost v letech 2016–2022 a podpořit jejich spolupráci s podnikovou sférou. Má-li být plně využit potenciál nových výzkumných center, nesmíme zároveň připustit destabilizaci (a tím méně kanibalizaci) stávajících výzkumných organizací. Nová centra jsou tady a na nás nyní bude záležet, jak efektivně orientovat jejich badatelské aktivity, jak je optimálně dovybavit, odkud do nich přivést mladé a talentované vědce. To, že řadu problémů budeme muset řešit takříkajíc za pochodu, je normální. Někde se už první výsledky dostavují, kupř. při rozvoji moderních energetických, digitálních a laserových technologií, biomedicínských výzkumů, nanotechnologií apod. A v některých centrech se budou muset urychleně „probudit do sychravého rána“. Na sněmu jste si stěžoval na transfer peněz určených pro českou vědu a výzkum, jež nezřídka končí na účtech soukromých podniků. Co jste měl na mysli? Použiji bilance roku 2013. Tehdy tuzemské podniky investovaly ze svých zdrojů do výzkumu a vývoje v České republice 29,3 mld. Kč. Pouze zhruba 700 mil. Kč přitom připadalo na spolufinancování výzkumu a vývoje uskutečněného ve vysokoškolském nebo vládním sektoru. V podmínkách naší republiky jsme bohužel svědky (v rozporu se situací ve vyspělých zemích) masivního přesunu veřejných zdrojů určených pro podporu výzkumu a vývoje do podnikatelského sektoru. Konkrétně: ve vzpomenutém roce 2013 bylo plných 12 % výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru pokryto domácími veřejnými zdroji. To je v Evropě (hned po Maďarsku a Rumunsku) nejvyšší podíl. Veřejné financování podnikatelského sektoru v zemích EU přitom dosahuje v průměru jen 6 %. Je evidentní, že omezení státní podpory podnikům alespoň na úroveň evropského průměru by vyřešilo aktuální hrozbu (ne)udržitelnosti výzkumných center a pomohlo by ke stabilizaci kvalitních výzkumných organizací. Nejsem zastáncem okřídlené věty, že peníze jsou až na prvním místě. Ani špatné teze, že věda a praxe se nemají rády. Potřeby vědy nelze pokrývat ani jednorázovými „žebračenkami“, ani přemrštěnými plošnými dotacemi z erární kasy. Nejsem zastáncem okřídlené věty, že peníze jsou až na prvním místě. Ani špatné teze, že věda a praxe se nemají rády. Potřeby vědy nelze pokrývat ani jednorázovými „žebračenkami“, ani přemrštěnými plošnými dotacemi z erární kasy. Vědci také nemohou žít odtrženě od reality. Řada oborově příslušných pracovišť Akademie věd proto cílevědomě hledá a rozvíjí oboustranně prospěšné vztahy s podnikovou sférou. Vyjádřeno ekonomicky: jen za poslední rok přímá kooperace s podniky přinesla pro další financování našich ústavů na 200 mil. Kč. To určitě není tak málo. Citovaná částka by určitě mohla být výrazně vyšší. Není se třeba v této souvislosti už konečně zamyslet nad letitou absencí dlouhodobé strategie vědy a výzkumu v České republice? Jak nově ošetřit potřeby vědecké fronty moderními legislativními nástroji a procesy? Bezpochyby ano. Jenže tento stát nedisponuje propracovanou a dlouhodobě respektovanou strategií takřka v žádném oboru, tedy ani na poli vědy a výzkumu. Přes četné debaty o prioritách, o mezinárodní kooperaci v rámci EU28 apod. Současný koaliční kabinet přistoupil k přípravě nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a chce jej projednat do konce letošního října. AV ČR od počátku usilovala, aby se stala aktivním účastníkem tohoto procesu. To se nakonec (díky vstřícnému postoji Úřadu vlády) podařilo. Zatím ale nemáme pocit, že by naše kvalifikované připomínky byly brány adekvátně v úvahu. Navíc, téma podpory výzkumu, vývoje a inovací je pro celou společnost natolik závažné, že časový prostor nutný pro odpovědné věcné prodiskutování této problematiky by měl být podstatně větší. Mimo jiné proto, aby mohly být vzaty v úvahu i výstupy IPN projektu Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací, které budou k dispozici koncem tohoto roku. Akademie věd ovšem souběžně přichází s další významnou iniciativou – se Strategií AV21. Jak hodláte Koncepci AV ČR na začátku 21. století realizovat v praxi? V souvislosti s přípravou nové Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v AV ČR jsme se nejprve kriticky rozhlédli kolem sebe. Jak u nás doma, tak (zejména) po vyspělých zemích. Na naší nové koncepci v současné době pracujeme a hodláme ji předložit ke schválení Akademickému sněmu na konci letošního roku. Výzkumné programy jsou od počátku otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím.AV ČR je schopna pružně reagovat na aktuální trendy světové vědy i na poptávku společnosti po uplatnění výsledků výzkumu v praxi. Strategie AV21 byla schválena na 45. zasedání Akademického sněmu a vytvořila systémový rámec pro mezioborový a meziinstitucionální výzkum, a to v národním i nadnárodním rozměru. Mottem Strategie je Špičkový výzkum ve veřejném zájmu. To vyjadřuje zájem AV ČR profilovat se do budoucna výrazněji jako instituce, jejímž posláním je špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy, jimž čelí současná společnost. Výzkumné programy jsou od počátku otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Za základ považujeme soubor koordinovaných výzkumných programů využívající mezioborové a meziinstitucionální synergie s cílem identifikovat problémy a výzvy dnešní doby a koordinovat výzkumné úsilí našich pracovišť k jejich řešení. Důležitou součástí strategie bude aktivita Aplikační laboratoře AV ČR, jejímž cílem je rozšířit přímé kontakty pracovišť AV ČR s aplikační sférou. V rámci Strategie AV21 jsme ale zdůraznili, že bez výrazného posílení institucionálních výdajů nebude možné plně využít kvalitní lidský potenciál pracovišť AV ČR. Jak budou navrhovány a koordinovány konkrétní výzkumné programy? Vždy po dohodě vedení AV ČR s řediteli pracovišť s přihlédnutím k trendům světové vědy, společenské relevanci a Národním prioritám orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Náplň činnosti, organizační zajištění výzkumného programu, forma jeho koordinace a osoby, které budou výzkumný program reprezentovat, se určí dohodou mezi řediteli zapojených pracovišť a vedením AV ČR. Administrativní podporu výzkumného programu zajišťuje pracoviště koordinátora. Koordinátory výzkumných programů jsou ředitelé zapojených pracovišť nebo pověření vědečtí pracovníci, kteří budou zároveň působit směrem k veřejnosti a médiím. Výzkumné programy schvaluje Akademická rada v součinnosti s Vědeckou radou zpravidla na dobu 5 let. Výzkumné programy bude možné upravovat na základě dosažených výsledků, příp. bude možné navrhovat programy nové v závislosti na aktuálním stavu poznání. Vycházejí z výzkumných okruhů AV ČR. Akademická rada v součinnosti s Vědeckou radou definovaly výchozí soubor výzkumných okruhů reprezentujících spektrum výzkumných aktivit AV ČR takto: • Struktura hmoty a vesmíru • Matematika a informatika • Buňky a organismy • Zdraví člověka • Společnost a komunikace • Paměť a dějiny • Země a životní prostředí • Zdroje a využití energie • Nové materiály • Metody a nástroje poznání. Dr. Bronislav Sowa, CSc.