Nepostradatelné senzory a s nimi způsob získávání informací o reálném prostředí, patří dnes už
k obvyklým jevům nejrůznějších procesů, od zdravotnictví až po průmysl. Široký sortiment senzorů,
založený na různých fyzikálních principech, prochází ale neustálým vývojem a postupně vznikají nejen
nové jednotlivé typy, ale i celé nové generační řady. Dát určitý řád do přehledu o směrech vývoje
se už po léta pokouší každoroční norimberský veletrh Sensor + Test, pořádaný německým svazem
pro senzoriku AMA Fachverband. Jeho letošního ročníku se zúčastnilo 580 vystavovatelů a svou
samostatnou společnou expozici tu měly i fi rmy z České republiky.
Za ústřední moto veletrhu vybrali letos
pořadatelé senzoriku spojenou s alternativními
zdroji energií, především
pak s výrobou a provozem zařízení větrných
elektráren. Tady se uplatňuje celá
řada senzorů, a to nejen speciálních,
spojených s každodenním provozem,
jako jsou např. senzory síly a směru
větru nebo senzory natočení listů vrtulí,
ale i takových, které lze aplikovat
v širším měřítku. Už při výrobě
kompozitních listů rotorů, s rozpětím
i 70 m, patří mezi zajímavá užití pevnostní
a tvarová kontrola listu rotoru
za simulovaného provozního zatížení
pomocí lankových senzorů. Lankový
senzor měří lineární pohyb kontrolovaného
objektu pomocí pleteného
lanka z nerezových vláken, navíjeného
na bubínek senzoru, propojený axiálně
s víceotáčkovým potenciometrem
nebo inkrementálním, popř. absolutním
enkoderem. Lineární pohyb zatěžovaného
listu rotoru je tak převáděn
na rotační a posléze na změnu odporu.
Veškeré tyto práce má ve své vývojové
náplni Fraunhoferův institut IWES,
Institut für Windenergie und Energiesystemtechnik,
který byl s tímto záměrem
ustaven teprve nedávno v roce
2009. Zajímavou souhrou náhod právě
v době konání veletrhu Sensor + Test
otevřel po předchozí menší zkušební
hale další novou pro zkoušky až 90metrových
rotorových listů. Lankové senzory
používá od Micro-Epsilon, série P
115 s rozsahem 3 až 10 m a s digitálním
výstupem signálů.
Zajímavým, ale především užitečným
při náhradě nebezpečné a obtížné práce,
je i způsob užití senzorů v kombinaci
s robotem k ověřování kvality listů
rotoru za provozních podmínek. Robot
rámové konstrukce, zavěšené na lanech,
je stejně jako celý senzorový systém dílem
Fraunhoferova institutu IFF. Při 16
stupních volnosti šplhá robot po profilu
listu vrtule, kde ověřuje jeho celistvost,
případně zjišťuje výskyt různých materiálových
vad, povrchových rysek, korozi
náběhových hran nebo některých
jiných defektů. Rámová konstrukce robotu
nese senzorový systém tvořený IR
zářičem, termografickou IR kamerou,
ultrazvukovým senzorovým systémem
a digitální kamerou s vysokým rozlišením.
Po provedeném měření robot sám
vystaví závěrečný protokol. Vyvinutý
systém je univerzální, parametry listu
vrtule jej nijak neomezují a lze jej používat
při kontrole i jiných rozměrných
zakřivených ploch.
Senzory spojené s činností větrných
elektráren jsou důležitým prvkem i při
sledování jejich často kritizované provozní
hlučnosti. Informaci poskytují
akustické kamery, které dokáží rozlišit
provozní hlučnost, způsobenou nejen
mechanickými částmi konstrukce, ale
i aerodynamickými jevy při obtékání
vzduchu kolem listů vrtule, gondoly
i celé stavební části. Akustické kamery
zachytí rozsah a intenzitu úrovně hluku
a naměřené hodnoty prezentují mapováním
akustických polí, svým výrazem
obdobných záznamům teploty při IR
termografii. Na on-line výstupu hlukové
mapy se v barevné stupnici s posloupností
od červené, přes žlutou a zelenou
k modré určí tak hlučnost od nejvyšší
k nejnižší u podstatných dílů
zařízení, v případě větrných elektráren
i odchylky hlučnosti rotoru v závislosti
na změnách tvaru lopatek rotoru. Tuto
metodu, pokrývající při kontrole hlučnosti
celou oblast slyšitelného pásma,
prezentovala na veletrhu Gesellschaft
zur Förderung angewandter Informatik
(GFaI), která ji při modulární koncepci
vypracovala až k funkci univerzálního
nástroje. Vedle mapování hlučnosti
a úrovně zvuku ve volném prostředí,
prováděném většinou v zájmu ekologie,
nabízí široké uplatnění i všude
tam, kde se nějaký zvuk vyskytuje.
V průmyslu, dopravě nebo u různých
služeb, kde úroveň zvukové hladiny
může prozradit i kvalitu a případnou
poruchu výrobků.
K uživatelským přednostem akustické
kamery patří možnost zachytit
a monitorovat úroveň zvuku rovněž
v závislosti na časovém průběhu
a vytvoření i souvislého zvukového
záznamu extrémně rychlých dějů. Zajímavý
příklad univerzálního užití optické
kamery je z měření hlučnosti v dopravě,
kde se kromě jiného zjišťovala
také závažnost valivého hluku na styku
pneumatika – vozovka při vyšších
rychlostech. Pomocí akustické kamery
se tak přišlo např. k překvapujícímu
zjištění, že už při rychlosti nad 30 km/h
převažuje úroveň valivého hluku nad
úrovní hlučnosti motoru.
Ústřední moto veletrhu, zaměřené
na alternativní energetické zdroje, ale
nijak neomezovalo širokou nabídku
senzorové techniky i z jiných oborů.
Poměrně značná část novinek pocházela
z řad optoelektronických senzorů,
reagujících doposud převážně na změnu
množství přijímaného světla. I tady
existuje řada typových variant, od nejčastějších
pro měření polohy, pohybu
nebo posuvu přes měření vzdálenosti
až třeba po měření tlaku. Jako zdroje
záření se většinou používá LED dioda
nebo některý typ laseru, většinou
polovodičový. Záření LED diod je
monochromatické, u laserových diod
dochází k vyšší koherenci. Zásadní novinkou,
a to už i v přístupu k uváděnému
principu, představila firma Pepperl+
Fuchs u svých nových senzorů řady
VDM. Postup měření nebo snímání je
u nich založen na technologii nazvané
Pulse Ranging Technology (PRT)
ve významu přímého měření vzdálenosti.
U PRT je u laserového vysílače
senzoru použito místo dosavadních
laserů s kontinuálním režimem pulzního
způsobu s intenzivními laserovými
pulzy. Laserový pulz má v tomto případě
až 1000krát větší intenzitu, než
kterou vykazoval souvislý slabší paprsek.
Vzdálenost je nyní propočítávána
na základě známé intenzity emitovaného
pulzu a rychlosti šíření světla po odrazu
a dopadu na přijímač.
Nový postup při vysoké intenzitě paprsku
tak vylučuje jakékoliv ovlivnění
výsledku měření kvalitou odrazové
plochy nebo působením vnějšího rušivého
světla. Oproti další, triangulační
metodě měření, není výsledek měření
u PRT metody ovlivněn geometrickým
uspořádáním optiky. Řada VDM
zahrnuje několik typů s celkovým rozsahem
měření od 0,2 do 300 m, které
podle individuálního rozsahu nacházejí
uplatnění pro přesné odměřování
nebo nastavování polohy v celé řadě
průmyslových oborů – od měření drobných
výrobků na pásovém dopravníku
přes kontrolu odstupu jednotlivých
závěsů u podvěsných dopravníků až
např. pro řízení polohy regálových zakladačů
nebo polohování výtahů.
V rozšířené verzi se na veletrhu prezentovala
i laserová senzorová technika
pro měření geometrických veličin,
založená na principech triangulace.
Dosavadní metody byly založené převážně
na bodovém snímání, ale významným
přínosem triangulace pro
měření jsou v poslední době i profilové
senzory pro kontrolu a záznam celého
profilu, kde se laserový paprsek opticky
tvaruje do širšího liniového záběru.
Výstupem u takového systému je 2D
informace o tvaru profilu, u pohyblivých
objektů nebo při posunu senzoru
ve smyslu další osy lze dosáhnout i třírozměrného
zobrazení. Micro-Epsilon,
firma která má u metod laserové triangulace
už svou tradici, vyvinula také
dva typy profilových liniových senzorů
ScanControl s měřicími rozsahy 25 –
100 mm a rozlišením 640 a 1024 bodů
na profil. Programovou skladbu si připravuje
sám uživatel nebo mohou být
použity specifické programy pro nejčastější
výskyt úloh. U skenerů je možné
předem nastavit rozlišení a frekvenci
profilu, výšku a šířku měřeného
pole. Specifikem Micro-Epsilon je pak
provedení s vyšší intenzitou světla,
která kompenzuje nižší stupeň odrazu
při kontrole málo odrazivých povrchů.
Gumárny ji užívají např. ke kontrole
profilu pneumatiky.
Co platilo vždy, ale po nedávné hospodářské
krizi dvojnásob, je snaha
výrobců o snižování vlastních nákladů
a zajištění plynulosti výroby bez
nenadálých výpadků. Je to i otázkou
údržby, jejího vhodného plánování
a včasných diagnostických metod.
U obzvlášť rizikových zařízení, jako
jsou např. točivé stroje, se dnes doporučuje
proto zavádět i trvalou diagnostiku.
Jako jeden z nejvhodnějších
ukazatelů stability chodu se zde ukazuje
chvění stroje. Pro jeho průběžný
záznam vyvinuli ve Schaeffler Gruppe
zcela malý, snadno umístitelný senzor
FAG SmartCheck o rozměrech pouhých
44 x 58 x 45 mm. Pro základní
testy má senzor už své vlastní programové
vybavení, individuálně jej lze
doplnit další, více než dvacítkou ukazatelů.
Sledované a měřené údaje jsou
ukládané, vyhodnocované, v případě
překročení limitních mezí s alarmem.
Dnešní veletržní procházku zakončíme
u nového multikamerového systému
s objektivem 360° od MaxxVision,
který v řadě aplikací může při automatizované
kontrole kvality povrchu
nahradit nákladné nasazení vícero kamer,
nastavených při kontrole z různých
úhlů. Při kontrole předmětu, např.
na dopravním pásu, nový objektiv zabírá
jak horní stranu, tak i boční strany
dílu. Na snímku jsou tyto boční strany
zobrazené na obvodu kruhového obrazu,
s jednoduchým programem mohou
být obrazy uspořádané i do lineárního
tvaru. Kamera disponuje řadou speciálních
objektivů, kdy je možné kontrolovat
povrch dílu i za pohybu pásu,
získávat snímky dutin se zobrazením
stěn i dna vrtů a při užití tzv. PolyView
objektivů i větší počet pohledů kontrolovaného
dílu na jednom snímku. /jš/