Evropská energetika se nachází uprostřed obrovských strukturálních změn. Energetické společnosti na ně musí nalézt odpovědi v podobě nových modelů fungování a inovací technologických řešení i služeb. Vliv tradiční energetiky již nikdy nebude jako v minulosti. Její role však zůstává i v následujících dekádách nenahraditelná. Musí se ovšem naučit spolupracovat s novou energetikou a novými potřebami zákazníků, shodli se účastníci setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma Role energetiky v měnícím se odvětví v pražském hotelu Marriott. Hlavními katalyzátory změn v odvětví energetiky jsou podle odborníků rychlý rozvoj technologií, fundamentální úpravy regulace energetického trhu, změny obchodních modelů energetik a příchod nových subjektů. Jedním z hlavních důsledků kombinace těchto faktorů je pokles cen elektřiny až na loňské historické dno. „Energetický sektor prochází největšími změnami od druhé světové války. Ceny energií stagnují na velmi nízkých úrovních. Zimní balíček regulace Evropské komise ovlivní sektor energetiky na dlouhou dobu dopředu. Mění se i zákazník, který chce o vlastní energetice rozhodovat a řídit si ji,“ uvedl na konferenci IVD člen představenstva a ředitel divize Strategie Skupiny ČEZ David Hajmán. Připomněl, že ČEZ se již od roku 2014 řídí aktualizovanou strategií a letos zahájil debatu s akcionáři o cílech, které má největší česká energetická společnost plnit. Podle Antoine de La Faire, šéfa strategie francouzské energetiky ENGIE, je pro stanovení správného obchodního modelu nezbytný globální pohled na současnou energetickou revoluci: „Za 10 let klesly náklady na výrobu elektřiny ze slunce na šestinu a pokles výrobních nákladů zaznamenaly i větrné elektrárny.“ Firma GDF SUEZ se proto v roce 2015 přejmenovala na ENGIE, plánuje rozsáhlé investice v dosavadních oblastech svého působení a investice v nových oborech. Kromě nových technologií se evropské energetiky musí vyrovnat také se změnami v regulaci. „Evropská energetika žije ve schizofrenii. Mluví se o liberalizaci a sjednocování trhu. Realitou jsou ale zásahy do fungování volného trhu skrze dotace a kapacitní mechanismy,“ uvedla Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR. Stanovit dlouhodobé zajištění proti rizikům změny regulace do budoucna je v současnosti pro energetické firmy takřka nemožné. „S rychlým rozvojem robotizace v rámci Průmyslu 4.0 může být konečná cena energie v budoucnu tou největší národní konkurenční výhodou,“ vysvětlila Lenka Kovačovská. Schválená energetická koncepce ČR cestu k plnění energetických potřeb země v budoucnu nabízí. Důležité je také nastavit pobídky, které umožní budování nových zdrojů energie. Energetický expert poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer upozornil, že bez výstavby nových zdrojů ČR přijde o svou energetickou soběstačnost kolem roku 2028: „Krátkodobými dovozy elektřiny bychom sice byli s to se posunout až do roku 2032. V budoucnu ale nemusí být odkud v okolí energii brát.“ Evropské energetiky se dnes kromě přechodu od tradiční energetiky k novým zdrojům musí vypořádat i s novou konkurencí z ostatních odvětví, jako jsou banky nebo telekomunikační společnosti, jimž se energetika otevřela díky liberalizaci a digitalizaci trhu. „Evropská energetika prošla v posledních 10 letech extrémní fragmentací trhu. Velcí hráči musí reagovat a reagují, aby se bránili poklesu svého tržního podílu,“ uvedl Josef Žádník, senior manažer PwC Česká republika. „Velká energetika už na výsluní byla a do budoucna lze těžko očekávat marže na podobných úrovních jako v minulosti. Proto je nutné, aby energetiky nabízely nové produkty a služby zákazníkovi a nacházely nové cesty k ziskovosti,“ shrnul Jakub Maščuch, zástupce vedoucího oddělení Energetických systémů budov, ČVUT UCEEB. /aa/
