Integrovaná výroba se nevyhne žádnému oboru strojírenství, tedy ani zakázkové měřicí technice, pro kterou je spíš typická kusová výroba. Je to v souvislosti s požadavkem odběratelů na maximální zkracování termínů dodávek a minimalizování cen. Na podrobnosti jsme se zeptali Jana Kůra ze společnosti MESING, odpovědného za výzkum a vývoj. Jakou tradici má integrovaná výroba v měřicí technice? Otázky integrace výroby prvků začaly být v měřicí technice aktuální hlavně na přelomu desetiletí. Tehdy přední automobilky a specialisté na měřicí techniku představili při veletrhu Control ve Stuttgartu nové trendy strojírenské metrologie. Značně tak předběhli dobu – obecně se o těchto otázkách začalo u nás hovořit teprve před třemi lety jako o Průmyslu 4.0. Pro nás to však není nic nového, je to přirozený důsledek pokroku. Kdybychom takto naše měřidla již dříve nekoncipovali, neuspěli bychom u náročných zákazníků, vyrábějících autodíly a ložiska. Na Průmysl 4.0 a hlavně lidi okolo máme své vyhraněné názory. V naší branži nejsme ničím ojedinělým. Můžete přiblížit nové trendy strojírenské metrologie? Stěžejní je, že se kontrola přesouvá do výrobního procesu – do výrobních linek. Preferuje se 100procentní, mnohdy plně automatická kontrola, a zatím často i v nepříznivých podmínkách s vibracemi, rázy a olejovou mlhou. Přesnost je požadována minimálně stejná, jakou měly dosud používané laboratorní přístroje, avšak při vysoké produkci odpovídající taktu linky, přičemž archivace a přenos dat jsou dávno samozřejmostí. Jak je realizujete? Tyto požadavky si vynucují úplně nové měřicí metody a inovativní řešení, včetně automatizačních prvků pro manipulaci s měřenou součástkou. Bylo nutné urychleně vyvíjet nové odměřovací systémy, ale i stavební prvky měřidel, koncipované speciálně do provozních podmínek, a velmi rychlou kontrolu. Současně se částečně ustupuje od univerzálních měřidel, která nahrazují účelově koncipovaná měřicí zařízení jen pro daný typ součástky. Čím jste limitováni? Ačkoli vyrobená měřicí zařízení jsou stále dokonalejší a složitější, čas na jejich realizaci rozhodně není dlouhý. Výrobci autodílů a ložisek dnes běžně požadují dodání jednodušších měřicích zařízení do 4 měsíců, náročných víceparametrických stanic do 6 měsíců a sofistikovaných kontrolně technologických linek do 8 měsíců. Do tohoto času se započítává ideový návrh, konstrukční řešení, montáž, oživení, ověření přesnosti, transport, instalace u zákazníka a zaškolení jeho obsluhy. Takové termíny jsou splnitelné za podmínky, že dodavatel zařízení předem předpokládá požadavky zákazníků a předem si vyvine řadu prvků nebo si je alespoň modelově odzkouší. Není možné, aby ve chvíli, kdy se podepisuje kontrakt, začaly se speciální prvky teprve vyvíjet. Jste českou společností s dlouholetou tradicí. Jak financujete vývoj? Částečně z vlastních zdrojů a částečně z grantů. Počítáme však, že tyto zdroje do konce desetiletí vyschnou. Urychleně se tedy vyvíjejí tři skupiny produktů: – Nové typy indukčnostních snímačů pro kontaktní měření rozměrů a úchylek polohy. Z přesnostních, ale i cenových důvodů jsou pro tyto účely kontaktní metody stále výhodnější. Běžně se pracuje s citlivostí 0,1 μm, přičemž snímače mají citlivost o řád vyšší. Většina nově vyvinutých snímačů je vybavena vakuovým odstavováním doteku, v některých případech se používá přistavování doteku tlakovým vzduchem. Velkou pozornost věnujeme i dotekům. – Nové bezkontaktní systémy pro velmi rychlé nanometrické měření vlnitosti, drsnosti, zábrusů a povrchových defektů. Zde se uplatňují hlavně optické disperzní metody a MESING v této oblasti spolupracuje zejména s německou firmou OptoSurf a u nás s ÚPT AV ČR. – Speciální stavební mechanické prvky, jako velmi přesná vřetena a přímovody. Běžně se požaduje přesnost v řádu 0,1 μm a trvalý charakter chodu tak, aby byla možná matematická korekce chyby. S výhodou se uplatňují speciální kluzná nebo vzduchová grafitová uložení na bázi porézních kapilár o průměru jen několika μm. Kamerové a stínové metody MESING nevyvíjí. Na to jsou úzce specializovaná pracoviště. Přirozeně s nimi spolupracujeme. Pro vývoj je zřejmě nutné nějaké speciální vybavení…? Výrobce takových zařízení musí mít speciální laboratoř k ověření prvků a metod a musí mít ve firmě i vysoce kvalifikovaný personál. Přirozeně také využíváme dobře vybavené laboratoře a kvalifikované pracovníky ÚPT Akademie věd ČR a Vysokého učení technického v Brně. Ale třeba i ÚM SAV v Bratislavě, nově také Technickou univerzitu v Liberci. Často jsou to i laboratoře našich odběratelů, kteří rádi participují na vývoji a často tak předem vědí, co od nás dostanou. Hana Janišová
