Už nikoliv haléře, ale i 4 Kč/kWh nabízejí distributoři těm, kdo ze svých elektráren posílají přetoky zpátky do sítě. Výkupní ceny elektřiny u dodavatelů výrazně narostly, což podstatně proměnilo zájem o prodeje přebytečné energie ze strany majitelů malých fotovoltaik. V loňském turbulentním roce bylo na spotovém trhu možné dokonce krátkodobě prodávat přebytky i za 12 Kč/kWh, v současnosti je cena ovšem výrazně třetinová až čtvrtinová. Potvrzuje to například Pražská energetika (PRE). Za každou megawatthodinu přetoku může zákazník s produktem PRE Proud Solar získat 3 500 Kč, respektive slevu v této hodnotě z odebrané elektřiny z distribuční sítě. Ještě vyšší výkupní ceny uvádí ČEZ. „Zákazníkovi vykupujeme elektřinu za stejnou cenu, za kterou od nás silovou elektř inu odebírá, nyní 4 750 Kč/MWh bez DPH,“ uvádí mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž. „Je to pro zákazníky, kteří mají pouze jeden EAN (ten slouží k identifikaci odběrného místa pro elektřinu, pozn. aut.), přes který odebírají elektřinu i posílají přetoky do sítě. Na faktuře jim tak obchodní část ceny spotřeby ponížíme o jejich přetok.“ V současnosti také již lze mít na jeden elektroměr druhý EAN kód. Lidé si díky tomu mohou zachovat stávajícího dodavatele elektřiny a zároveň se domluvit s jiným distributorem, který se věnuje jen výkupu přebytků na spotovém trhu a je finančně zajímavější. Nevýhodou prodejů přímo do sítě je to, že dostupnost přebytků je dost turbulentní a relativně rychle se mění. Prodávat se dá na spotovém trhu, kde je cena elektrické energie stanovena vždy den předem. Může se výrazně lišit podle aktuální poptávky a také například podle výroby z obnovitelných zdrojů. Pokud svítí slunce, vyrábějí všichni a výkupní cena je na spotovém trhu nižší.
Baterie pro někoho
Další alternativou k prodeji elektřiny je net-meteringová služba v Česku známá jako „virtuální baterie“. Díky této distribuční službě si vyrábíte energii pomocí solárních panelů během léta, ukládáte ji do sítě. Z té si ji pak vyzvednete v zimě, když potřebujete elektřinou vytápět. Případně si přebytky ukládáte do sítě přes den a vybíráte je v noci. Služba je ovšem za poplatek a při vyzvedávání elektřiny ze sítě musí zákazník zaplatit i související distribuční náklady a všechny další s elektřinou spojené poplatky a daně. Před rokem 2021 proto nedávala služba prakticky žádný ekonomický smysl, v současné situaci už se vyplatit může. Obecně přesto platí, že v důsledku vysokých paušálních poplatků za službu se rozhodně nevyplatí v malém měřítku, tedy při dodávkách přebytků do sítě v objemu pod 1 MWh za rok. Jak díky vysokým cenám elektřiny roste zájem Čechů o domácí solární elektrárny, stoupá pochopitelně také množství elektřiny dodané malými výrobnami do sítě. Například E.ON loni vykoupil elektrickou energii z více než 12 tisíc obnovitelných zdrojů, což bylo zhruba o 12 % více než v roce 2021. „Zároveň největší podíl na tomto počtu mají fotovoltaické elektrárny, kterých je z celkového počtu zdrojů více než 90 %. Největší podíl co do počtu pak tvoří právě malé zdroje do 10 kWp,“ uvedl mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák pro Ekonews. ČEZ Prodej loni instaloval rekordních 4 102 střešních fotovoltaik, jejich instalovaný výkon se tak oproti roku 2021 zečtyřnásobil. Podobné údaje hlásí i PRE: „Dá se říci, že dříve měli zájem o prodej přebytků elektřiny na území Prahy jen jednotlivci, nyní jsou to stovky. Jen za letošní měsíc duben jsme zaznamenali zájem vyšší o 76 %,“ prohlásil pro novináře mluvčí společnosti Petr Holubec. Předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký doporučuje, aby si každý malý solárník požádal o druhý, výrobní EAN kód. Díky němu totiž bude mít výkup elektřiny výhodnější. „S výrobním EAN kódem si sami můžete určit, komu elektřinu odprodáte. A hlavně ne pouze za fixní ceny jako v minulosti, ale také za spotové ceny na trhu. Někdy se například vyplatí prodávat elektřinu dopoledne a baterie si nabít až po obědě. Záleží, jak je ten den nastavena cena elektřiny,“ tvrdí Hradecký.
Konečně novela?
Pro majitele fotovoltaických elektráren je také zajímavé, že by poslanci měli snad ještě letos schválit zákon LEX OZE II, tedy dlouho slibovanou a připravenou novelu energetického zákona. V jeho rámci by mělo být možné elektřinu sdílet například z vlastní chaty do bytu ve městě či v rámci komunity v dané lokalitě. Další možností, jak využít přebytky elektřiny, je ohřívat jimi vodu. Takové řešení je vhodné zejména pro ty, kterým distributor neumožnil plnohodnotné připojení k síti, dokud nedojde k posílení její kapacity. Minimální objem bojleru pro podobné případy je podle odborníků 200 l, aby teplo zůstalo uložené i ve dnech, kdy slunce nesvítí. Pokud jsou tyto ohřívače vody součástí systému s akumulační nádrží, fotovoltaická elektrárna nejprve zahřeje vodu v bojleru a přebytky energie se následně uloží do topné akumulační nádoby. /jj/
