Během půl roku jsme s vozem na snímcích ujeli bezmála 25 000 km. Sněhem i horkým létem. Je jasné, že tímto typem se výrobce trefil do černého. Tonale (viz TT 2022/13—14) je středním SUV rozšiřujícím paletu typů Alfa Romeo směrem dolů. S přechodem na příčně uložený motor a pohon předních kol („čtyřkolkou“ je plug-in hybridní provedení) se na kompaktním půdorysu podařilo navrhnout prostorný automobil, jenž se v tomto ohledu blíží většímu typu Stelvio s klasickou koncepcí poháněcího ústrojí. Již na první pohled je Tonale nezaměnitelným představitelem značky, jíž dokonce stálo za to „vyběhat si“ výjimku pro umístění přední registrační značky na straně, aby uvolnila místo pro masku v typickém tvaru erbu. Vnější osvětlení kompletně zajišťují zdroje LED, sdružené světlomety na obou koncích karoserie využívají motivu tří propojených vlnek. Je to nejen efektní, ale zároveň dokonale funkční. Hlavní světlomety s matricovou strukturou mají vysokou svítivost a mění rozvržení světelného toku suverénně a bez rizika oslnění okolních účastníků provozu. Při pohledu z profilu vynikne zejména velké a výrazně skloněné čelní sklo. Spodní hranu karoserie obstupují leskle černé obklady, jinak se designéři snažili držet jednoduchých zaoblených ploch bez výraznějších prolisů.
Vůz pro každého řidiče i každou situaci
Dojem sportovního ducha na palubě podtrhují páky manuálního řazení pod volantem (vpravo nahoru, vlevo dolů). Žádné kousky subtilního plastu, jsou to masivní hliníková pádla upevněná na sloupku řízení a rozměrná tak, že je máte spolehlivě po ruce prakticky v jakémkoli vytočení volantu. Kvůli nim jsou ale páčky před volantem umístěny poněkud dál, takže je k nim třeba více natahovat prsty. Páčky jsou „namačkávací“, takže po svislém pohybu se vracejí do středové polohy. Tak to kdysi zkoušeli u BMW, a i když se záhy ukázalo, že je to k ničemu, třeba u Opelu se toho drželi ještě roky. Při spuštění blikačů nebo stěračů totiž nemáte přímou mechanickou odezvu na to, zda jste svým pokynem kýženého výsledku dosáhli, nebo nikoli. Stěrače se v této Alfě ve skutečnosti ovládají vloženým přepínačem, takže přesunutím celé páčky nahoru jednorázově setřete čelní sklo a dolů aktivujete cyklovač stěrače zadního. U blikačů to je protivné (sepnul se „trojklik“, nebo blikač?), na druhou stranu absence mechanické vazby například umožní, že i ve vypjatých situacích, třeba při parkování v omezených prostorech, zůstává blikač na příslušné straně aktivní bez ohledu na to, jak manipulujete volantem. Ten má tlustý a členitý věnec a skvěle padne do ruky, pozici startovacího tlačítka na jeho levé příčce jsme ocenili jako výbornou. Digitální 12,3ʺ přístrojový štít má několik režimů zobrazení, ale každý tradicionalista okamžitě zvolí „klasické“ zobrazení, připomínající mechanické přístroje Alfa Romeo ze 60. let. Špičkové provedení Edizione Speciale nabízí prakticky kompletní výbavu od celokoženého čalounění přes rychle reagující obrazovku multimediálního systému s všestrannou konektivitou až po pokročilé asistenty včetně adaptivního tempomatu s funkcí stop/go. Veškeré bezpečnostní a komfortní soustavy vozu jsou dokonale sehrané a dělají přesně to, co od nich očekáváte, což bohužel třeba některé čínské novinky na českém trhu neumějí. Když třeba nastoupíte do promrzlého automobilu, samočinně se spouští vyhřívání volantu a sedadel, letním sluncem rozpálené Tonale naopak ihned zapíná jejich ventilaci. Alfa Romeo Tonale je příjemně jezdícím a fungujícím vozem pro každou situaci. Jeho chování je nezáludné a nevystraší třeba ani méně zkušenou řidičku. Řízení je sice i ve sportovním režimu (aktivovaném otočným třípolohovým ovladačem DNA na středové konzole) dosti poddajné, ale zachovává si přesnost a kontakt, což v této kategorii není zdaleka samozřejmostí. Vůbec se nebrání svižné jízdě, náklony v zatáčkách jsou minimální a vrozená nedotáčivost přichází až ve skutečně limitních situacích. Tonale není nijak subtilní, máte z něj dojem robustnosti a spolehlivosti. Odhlučnění je znamenité. Dvacetipalcové ráfky typického designu jsou sice velmi efektní a na dobrých vozovkách i efektivní při vedení stopy, ale nízkoprofilové pneumatiky na nich nejsou schopny dostatečně filtrovat rázy z ostrých nerovností. Na základních „osmnáctkách“ je Tonale komfortnější a poddajnější.
Téměř plný hybrid
Poháněcí systém se opírá o zážehový přeplňovaný 1,5l čtyřválec, doplněný sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou a mild-hybridním ústrojím. Jde přitom o vyspělé řešení nikoli se startér/generátorem, ale s elektromotorem vestavěným přímo v těle převodovky. Je to zvláštní přístup výrobce: stačilo by použít větší akumulátor a silnější elektromotor a šlo by o plnohodnotný hybrid. A Tonale se tak navíc také chová. V rychlostech pod 90 km/h při odstavení plynu zháší a z řetězce zcela odpojuje spalovací agregát a při plynulém zacházení veškerou kinetickou energii rekuperujete brzdovým pedálem. Akumulátor plně nabijete při sjezdu většího kopce, v ten moment se čtyřválec opět zapojí, ovšem pouze aby odlehčoval brzdám. Systém je velmi plynulý (když nemáte ve středu přístrojového štítu aktivováno zobrazení toku energií, o změnách režimu ani nevíte) a efektivní, o čemž svědčí též minimální znečištění předních ráfků otěrem z brzdových destiček. Čistě elektricky toho s Tonale moc nenajedete, avšak na průjezd rovinaté vesnice či čtvrthodinové kolony to spolehlivě stačí. Elektromotor jinak asistuje nejen v nízkých rychlostech, ale i při razantním zrychlování na dálnici. A je to znát zejména při rychlé jízdě: s vybitým akumulátorem není akcelerace tak razantní, ačkoliv turbodmychadlo s proměnnou geometrií rozváděcích lopatek dělá, co dokáže. V městském a příměstském provozu lze spolehlivě jezdit se spotřebou kolem 5 l / 100 km, k hodnotě 7,5 l / / 100 km vystoupá pouze při sportovní jízdě nebo na dálnici. Nejhospodárnější je Tonale na jaře a na podzim, kdy motor nemusí naskakovat kvůli topení nebo klimatizaci, ovšem rozdíly ve spotřebě jsou jen v řádu desetin litru na 100 km.
Kvalita na vzestupu
Na konci testu byl vůz v kondici nového automobilu. Možná mimo jiné proto, že jsme jej přebírali jako zcela nový a pečlivě jej zajeli. Nikoli podle návodu výrobce (tam taková kapitola ani není), ale podle citu a zkušeností. Zprvu tedy něžně na pedály plynu a brzdy a nechat rychlostní skříň hodně řadit. Tonale na snímcích se nám podařilo ušetřit jakýchkoli oděrek a žádný díl interiéru nejevil známky náznaku opotřebení, což dává zapomenout na kvalitativní obtíže vozu této značky z minulosti. Alfa Romeo Tonale je prostorný, solidně postavený, velmi dobře jezdící a hospodárný automobil, který budí vstřícné úsměvy, kdekoli se ukáže. Jak ukazují statistiky, jde o nejprodávanější typ své značky, a právě prodejní úspěch tohoto modelu může legendární prémiové značce z Itálie výrazně pomoci. Je přitom s podivem, že v současnosti je u nás základní cena Tonale nižší jen o 100 tis. Kč v porovnání s větším sedanem Giulia a o necelých 200 tis. Kč výhodnější proti Stelviu. Giulia i Stelvio přitom sdílejí platformu Giorgio s klasickým uspořádáním a nedávno prošly faceliftem, takže se vlastně stávají velmi zajímavou alternativou pro vstup do unikátního světa Alfy Romeo. A jak jsme během toho půlroku seznali, skutečně je tomu tak, že se prakticky všichni řidiči zdraví pokynem ruky… /Jiří Duchoň/
