Na pozvání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR přijel počátkem ledna do Prahy hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol. Před zástupci odborné veřejnosti a politické reprezentace představil nejnovější energetický výhled, jenž obsahuje každoroční analýzy klíčových tendencí světové energetiky zpracovávané Mezinárodní energetickou agenturou při OECD do roku 2035. Standardně se prezentace WEO vyhlašuje v Londýně. Následně jsou konkrétní prezentace představeny ve vybraných světových metropolích. Fatih Birol na svých přednáškách v Černínském paláci a v Senátu ČR seznámil účastníky s aktuálním vývojem nejen v nosných otázkách energetické bezpečnosti, energetické účinnosti, AZE, nových energetických technologií a inovací, ale i ve změnách trendů v obchodu. „Česká republika aktivně uplatňuje svá stanoviska ke koncepčním záměrům a programům i v mezinárodních organizacích, IEA nevyjímaje. Je naším zájmem při řešení energetických mezinárodních programů klást důraz na konkurenceschopnost české ekonomiky. Nemůžeme přehlížet nebývale vysoké fi nanční a investiční náklady, které jsou vkládány do energetických primárních zdrojů, přenosových sítí a zajištění konečné spotřeby,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala.
MODERNÍ TECHNOLOGIE, ENERGETICKÁ ÚČINNOST, INOVACE Fatih Birol zdůraznil, že moderní technologie, energetická účinnost a inovace jsou v energetice klíčovými nástroji. Nicméně světová ekonomika se musí vyrovnat se skutečností regionálních cenových rozdílů energie ohrožujících konkurenceschopnost: „Světová energetická politika prochází nebývale rozsáhlou strukturální přeměnou, která je výzvou všem členským zemím k aktivní spolupráci na nejrůznějších mezinárodních úrovních.“ Jelikož je energetické odvětví zdrojem 2/3 světových emisí skleníkových plynů, rozhodující bude, zda se dosáhne cílů týkajících se klimatických změn, či nikoliv. Přes iniciativy, jakými jsou Prezidentský klimatický akční plán v USA, čínský plán na omezení podílu uhlí v domácím energetickém mixu, evropská debata o energetických a klimatických cílech pro rok 2030 a japonské diskuse o nových energetických plánech, nejnovější WEO vychází ze scénáře dalšího růstu emisí z energetického odvětví do roku 2035 o 20 %. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce, který při prezentacích předestřel aktualizovanou Státní energetickou koncepci, jsou mezinárodní prezentace pro širokou odbornou českou veřejnost přínosné a vychází z nich řada cenných podnětů pro realizaci státní energetické politiky: „SEK nastiňuje očekávaný budoucí vývoj v sektoru energetiky a představuje nástroje, které stát hodlá využívat při zajištění své energetické bezpečnosti. SEK je pro české zástupce návodem k jednání na všech mezinárodních úrovních, a to i mimo Evropskou unii.“
CO JE WEO? IEA se etablovala v roce 1974. Je autonomní agenturou působící v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Má 28 členských států. Jejím základním mandátem je podporovat energetickou bezpečnost svých členů a poskytovat jim kvalitní výzkum a analýzy v oblasti světové energetiky. Její každoroční Světový energetický výhled (WEO) je všeobecně uznávaný koncepční dokument. Je adresován podnikatelským a finančním světovým kruhům, politické reprezentaci i dalším analyticko- koncepčním subjektům světové energetické a fi nanční politiky. Aktuální WEO 2013 byl vydán v listopadu 2013 a obsahuje výhled světové energetiky do roku 2035. Dotýká se veškerých energetických zdrojů, regionů a sektorů. Zabývá se mimo jiné otázkami velkých rozdílů v regionálních cenách energií a jejich dopadu na konkurenceschopnost. Jak dosáhnout sblížení v cenách zemního plynu v Asii, Evropě a Severní Americe. Zda je nárůst produkce energie z alternativních zdrojů udržitelný ve smyslu ekonomické soběstačnosti těchto zdrojů a zda umožní dosažení globálních cílů v oblasti ochrany klimatu. Sleduje jakých pokroků bylo dosaženo v postupném odklonu od podpory fosilních paliv a v dosažitelnosti energie pro populaci chudých světových regionů.
VELKÉ ROZDÍLY V CENÁCH ENERGIE Právě ony podnítily debatu o roli energií v rozproudění nebo utlumení hospodářského růstu. Odchylky jsou tak výrazné, že ovlivňují konkurenceschopnost průmyslu, investiční rozhodnutí a strategie podniků. Země mohou snížit dopad vysokých cen energií tím, že budou podporovat účinnější, konkurenceschopnější a více propojené energetické trhy. Rozdíly v nákladech mezi jednotlivými regionálními trhy s plynem by se podle IEA mohly dále zmenšovat, pokud bychom se rychleji přiblížili globálnímu trhu s plynem. To by vyžadovalo rozmělnění současných rigidních smluvních struktur pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a cenových mechanismů indexovaných na ropu. Důraz na energetickou účinnost má přinášet větší výhody než jen zlepšení konkurenceschopnosti. Jde kupř. o zlepšování energetické účinnosti budov, motorových vozidel, o klimatizaci, ale také o cenové reformy. Zvyšování konkurenceschopnosti v energetickém sektoru neznamená pokles v boji proti změně klimatu. Zvýšení energetické účinnosti, omezení výstavby a užívání nejméně účinných uhelných elektráren, minimalizace emisí metanu u průzkumu a těžby ropy a zemního plynu i reforma dotací fosilních paliv mohou zastavit nárůst emisí do roku 2020, aniž by byl ohrožen ekonomický růst.
MÁME DOST ROPY A PLYNU? Díky technologickému pokroku se neustále zpřesňují odhady o dostupných zásobách ropy. Nové typy zdrojů, jako je lehká ropa z břidlic a ropná pole na hlubokomořském dně, se stávají ekonomickými. To však neznamená přebytek ropy. Vzestup nekonvenční ropy (včetně LTO) a kapalného zemního plynu substituuje zvětšující se propast mezi světovou poptávkou po ropě a produkcí konvenční ropy. Potřeba kompenzace za snižující se produkci ve stávajících oblastech bude do roku 2035 hlavním hnacím motorem investic do průzkumu těžby ropy. Poptávka po mobilitě i po produktech petrochemického průmyslu udrží do roku 2035 rostoucí trend v poptávce po ropě. Čína předstihne ve spotřebě USA a spotřeba na Blízkém východě převýší spotřebu zemí EU28. Velké změny ve struktuře nabídky a poptávky po ropě konfrontují světové rafinérské společnosti s komplexními výzvami. Severní Amerika se do roku 2035 stane největším vývozcem ropných produktů. Zvyšující se produkce kapalného zemního plynu, biopaliv a technologií pro kapalné palivo z uhlí nebo ze zemního plynu způsobují, že se stále větší podíl kapalných paliv dostane ke spotřebiteli, aniž by prošly systémem rafi nerií. Výsledkem nově geografi cky rozložené poptávky a nabídky je změna uspořádání světového obchodu s ropou směrem k asijským trhům. To má dopad na společné úsilí o zajištění ropné bezpečnosti.
AZE KONTRA UHLÍ A PLYN? Energie z alternativních zdrojů se bude do roku 2035 podílet na růstu celosvětové produkce elektřiny téměř polovinou, přičemž větrná a solární energie mají tvořit až 45 % z tohoto nárůstu. K největším přírůstkům dojde v Číně, více než v EU28, USA a Japonsku dohromady. Uhlí zůstává v mnoha regionech levnější variantou pro výrobu elektřiny než plyn. Vývoj v Číně, která nastínila svůj plán omezit podíl uhlí na celkové spotřebě energie, bude důležitý, jelikož nyní spotřebuje tolik uhlí jako celý zbytek světa dohromady. Tržní podmínky se v různých regionech světa značně liší. Avšak pružnost a přínosy pro životní prostředí, jimiž disponuje zemní plyn ve srovnání s jinými fosilními palivy, předurčují jeho prosperitu v dlouhodobém výhledu. Největší nárůst spotřeby zaznamenává na rozvíjejících se trzích, zejména v Číně. Tam se do roku 2035 očekává její zčtyřnásobení. Relevantní dokumenty související s prezentací Světového energetického výhledu jsou k dispozici na www.iea.org a budou následně distribuovány i v rámci MPO ČR. /zm/