„Emisní povolenky za 118 eur položí klíčová
odvětví,“ obává se polský expert Krzysztof
Żmijewski.
Až na dvojnásobek se zvýší cena energie
v Polsku, pokud se začnou emisní povolenky
nakupovat na volném trhu. Cena jedné (na tunu
oxidu uhličitého) stoupne po připravovaném
zavedení aukčního systému ze současných 30
na 118 eur. Pro řadu odvětví polského hospodářství,
v první řadě pro hutnictví, to bude mít
katastrofální důsledky. Část provozů se přestěhuje
do zahraničí, řada se uzavře, obává se šéf
polské konzultační energetické rady a poradce
týmu vyjednávajícího s Evropskou komisí
emisní pravidla Krzysztof Żmijewski.
„Komise rozhoduje o bytí a nebytí polské
ekonomiky,” prohlásil podle agentury PAP. Příčinou
chmurných perspektiv je velice nepříznivá
struktura polské energetiky. Do sítě dodává
148,9 mld. kWh proudu, z nichž 145,7 mld.
pochází z uhelných elektráren emitujících oxid
uhličitý. Desetina celkové produkce se prodává
do zahraničí, v první řadě přes Česko do
Rakouska. Po odečtení dovozu zůstává čistý
export proudu ve výši 11 miliard kWh.
Vláda premiéra Donalda Tuska už začala
velice vážně uvažovat o restrukturalizaci polské
elektroenergetiky a v první řadě se hovoří
o obnovení jaderného programu ukončeného
v roce 1990. Tehdy byla zastavena výstavba
elektrárny Żarnowiec na baltském pobřeží.
Čtyři tlakové nádoby pro reaktory dukovanského
typu Poláci plzeňské Škodovce zaplatili
a s napůl dokončenou stavbou odepsali.
Dnes se uvažuje o dvou variantách. První
počítá s polskou účastí na výstavbě dvou bloků
nové jaderné elektrárny v litevské Ignalině,
z níž by Varšava chtěla odebírat výkon 1000
MW, tedy kolem 7 mld. kWh ročně. Druhý
předpokládá výstavbu jaderných bloků v Polsku.
V úvahu přicházejí kromě zmíněného
Żarnowce také pobaltská Kopań, západopolské
Klempicz a Nowe Miasto i středopolské Malkinia,
Wyszków, Chotcza a Gościeradów.