Záře světel, TV kamery, proslovy,
sliby. Je příznačné, že všechny projevy
politiků zahajujících Mezinárodní
strojírenské veletrhy v Brně shrnují
úspěchy firem jako své vlastní. A protože
jste se během roku nadřeli na
své úspěchy jako nikdy předtím, bude
politické chvály opět požehnaně. Na
druhé straně, kdybychom seřadili jen
sliby politiků vyřčené v Brně, byli bychom
druhé Silicon Valley.
Například všichni ministři polistopadových
vlád slibovali obrovskou
podporu vědě a výzkumu, žádná tak
neučinila a neučiní, protože ty slibované
peníze není vlastně kam nalít.
Schází systém jak je využít aby přinesly
plody, nové výrobní příležitosti
pro podniky a daně do státní pokladny.
Rušení ministerstev a nadávání
na politické protivníky takový systém
nepřinese, vše si musí podniky a
vysoké školy odedřít samy.
Prokousat se dnes zahraniční konkurencí
je pro české podniky často
nadlidský úkol a když za vámi nestojí
dobrý systém, je nouze o nápady
a dokonce už i o kvalifikované síly.
Dokonce jsme zatím nepoznali ani
politickou skupinu, která by si v této
zemi dokázala sednout s průmyslníky
a naformulovala veřejnou zakázku
tak, aby pozvedla její technologii
k vyšším metám. Proč nemohly
být ČD vybaveny novou technikou
vyrobenou v kooperaci s renomovanými
výrobci ochotnými investovat
do společného vývoje s českými
subjekty je dodnes nezodpovězeno,
stejně jako úroveň jiných státních
zakázek, v nichž stát promrhal příležitost
nejenom šikovně investovat
do výzkumu a vývoje, ale podpořit i
technickou úroveň služeb.
Čeští politici potřebují průmysl
jen příležitostně, a když už, dokáží
dokonce pochlebovat, ale druhou
rukou odebírají vždy peníze určené
na vývoj pro své vlastní projekty a
představy.
Výsledkem je jen to, že průmyslové
svazy vzkazují vládě, co by měla
udělat, aby co nejméně překážela.
Na nějaké koncepční úvahy o tom,
jakou úroveň veřejné infrastruktury,
energetiky, dopravy a výchovy
nových odborníků chceme dosáhnout
není vůbec čas a pomyšlení.
Proto nejsou pro techniky politické
delegace na MSV už dávno určující,
rozhodující je reálný pohled
kolem sebe, po stáncích vystavovatelů.
Zhodnocení úrovně českého
průmyslu si musí každý udělat sám,
ale přes měřítko zahraniční konkurence.
Na globálních trzích to už
jinak ani nejde. JAN BALTUS