Vesmír je neuchopitelný, ale nikoli nepředstavitelný. Rádi o něm přemýšlíme, diskutujeme a sledujeme filmy o dění ve vzdálených či blízkých galaxiích. Každý z nás má na vesmír nějaký svůj názor a ocení, když o něj někdo stojí. To se také stalo 10. října 2016, kdy Evropská kosmická agentura (ESA – European Space Agency), založená v roce 1975, ČR je členem od roku 2008, uspořádala občanskou debatu o vesmíru ve všech svých 22 členských zemích. Byla to celosvětově zcela první občanská debata na téma vesmír, čehož si všimli a za pomoci Twitteru okomentovali i v Kennedyho středisku NASA. Diskutovalo se zejména o roli Evropy v kosmických aktivitách a výsledky debaty přispěly k zaměření budoucího evropského vesmírného programu. Ve všech 22 zemích probíhaly debaty dle stejných pokynů a všichni účastníci odpovídali na stejné otázky. Odpovědi byly následně shrnuty do výsledné národní zprávy, a ty pak shrnuty do jedné celoevropské zprávy. Výsledky debaty byly představeny již 7. listopadu na tiskové konferenci v Paříži a dále předloženy na Radě ministrů členských zemí ESA, která se konala 1. a 2. prosince 2016 v pražské Lucerně. Debaty, kterých se zúčastnilo celkem 1618 občanů, byly opravdu velmi živé, prokládané videosekvencemi. Účastníci různých zemí se v průběhu dne vzájemně spojili prostřednictvím skype přenosu. Organizovala jej ESA a koordinovala francouzská agentura Missions Publiques s podporou lokálních organizací v každé členské zemi ESA. Generální ředitel pořádající agentury ESA Jan Woerner byl ten, kdož myšlenku diskusního prostoru široké veřejnosti přivedl na svět. Na odpovědi občanů se opravdu těšil: „Chceme nastolit skutečný dialog, během něhož budeme naslouchat vašim otázkám a obavám, a možná nejen to: zajímají nás očekávání, přání a sny všech účastníků debaty. Zajímají nás zejména vaše názory na úlohu vesmíru v našem každodenním životě a na to, jakým zdrojem inspirace pro nás vesmír je. Celý pořadatelský tým, včetně mne samotného, se na debatu a její výsledky moc těší,“ nechal se slyšet v den konání debaty v úvodním videu. Pokud by si mohli lidé vybrat z cílů Evropské kosmické agentury, preferovali by získávání vědeckých poznatků o vesmíru a věří, že dobrým cílem je také posouvání současných technologických limitů a získávání vědeckých poznatků o Zemi, jako je např. změna klimatu. S ostatními občany Evropy se Češi shodli především v otázkách, na co by se měli zaměřit evropské vědeckotechnické aktivity v kosmu. Je to rozvoj takových technických inovací, které lze využít i v jiných oblastech – nové aplikace a služby odvozené od vesmírných aktivit a nové produkty. Dále jde o výzkum, který směřuje do obecných vědeckých poznatků. Použití kapacit k průzkumu a využití vesmíru je třetí položkou, na které se Evropané shodli. Stejný názor mají také na problematiku sběru dat z evropských programů a k jejich nekomerčnímu i komerčnímu využití. Hrubá i zpracovaná data jsou nyní zdarma přístupná všem a občané jsou toho názoru, že by to tak mělo zůstat i v budoucnu. Češi jsou také dost benevolentní, co se týká případného využívání přírodních zdrojů z vesmíru, jako jsou suroviny či energie. Mezinárodní smlouva o vesmíru podepsaná na úrovni OSN stanoví, že vesmír patří „všemu lidstvu“, a pokud by si uživatel nepřivlastnil zdroje sám pro sebe, mohly by je využívat všechny státy, mezinárodní instituce, komerční i neziskový sektor, společnosti ve společných projektech, většina Čechů souhlasí i s využíváním výsledků fyzickými osobami. Na poslední skupině se s Evropany v tomto neshodnou, 58 procent je proti. Důležité pro téměř všechny debatující je vysílání evropských kosmonautů do vesmíru, pro Čechy převážně proto, aby mohli připravovat lidská sídla mimo Zemi (např. na Marsu či Měsíci). To si myslí 49 procent českých debatujících a 37 procent evropských účastníků. Ti si také ale více než Češi přejí získávat užitečné poznatky pro život na Zemi. Téměř všichni jsou přesvědčeni, že kosmické agentury by měly udělat maximum, aby člověk ve vesmíru zůstal i po roce 2024, kdy má být současná mezinárodní vesmírná stanice ISS uzavřena. Také by si přáli (84 %), aby ESA otevřela vesmírné programy a aktivity i dalším netradičním subjektům, jako jsou nevládní organizace, kluby, školy či začínající firmy z oblasti mobilních aplikací a internetu věcí (IoT). Občané měli dát své hlasy vybraným projektům, a to podle priorit. Na prvním místě vybrali projekty, které by měly generovat více poznání o vesmíru a o Zemi, až na druhém místě v pořadí by mělo jít o podporu vzniku budoucích technologií. Na třetí pozici ve výběru projektů se ve srovnání se zbytkem evropských občanů Češi rozcházejí. Češi preferují projekty směrované ke kolonizaci vesmíru, zatímco ostatní Evropané upřednostňují pomoc při řešení celosvětových problémů (jako např. změna klimatu, udržitelný rozvoj, řešení přírodních katastrof a konfliktů). Pavel Habarta, Michaela Blšťáková Technologické centrum AV ČR