Řadu let zpochybňovaná koncepce
přečerpávacích vodních elektráren se
v ČR možná dočká renesance. Pokud
se naplní záměr vybudovat v Krušných
a v Jizerských horách i v Beskydech
až šestici těchto obřích ekologických
rezervoárů vody a energie.
Nejblíže k realizaci má patrně přečerpávací
vodní elektrárna zadržující
miliony metrů krychlových vody
v krušnohorské lokalitě Šumný důl.
Mohlo by se tak stát už v roce 2020.
Zatím zde stojí štěrkový bezpečnostní
zátaras určený pro ochranu zastavěného
území. Pokud by zde vyrostla
90metrová hráz, vznikla by dolní více
než 40hektarová nádrž. Stěny vytvořené
zalesněnými kopci by pojaly až
15 mil. m3 vody. Horní nádrž by bylo
možné lokalizovat cca o 900 m výše,
mezi kopci Studenec a Loučná. Oba
obří rezervoáry by propojilo podzemní
potrubí. Voda by jím proudila
k soustrojím a zpět nahoru, v závislosti
na maximech a minimech spotřeby
energie v průběhu dne.
Přečerpávací vodní elektrárna nemá
pouze energetickou funkci. Jakožto
operativně řízená vodní nádrž dokáže
účinně regulovat průtok rozvodněných
toků a zadržovat přívaly vod
z tajícího sněhu.
Na první pohled komplexně potřebná
stavba. O jejím osudu se však
musí teprve rozhodnout. Nejenom na
ministerstvech (MPO ČR a MŽP ČR),
ale i na místě samotném, v Ústeckém
kraji. Tam zatím podporu nenalézá.
Položení základního kamene stavby
by totiž musela předcházet změna
územního plánu a poměrně složitá lokální
řízení. Námitky mají (jak jinak?)
i ochránci přírody. Přečerpávací vodní
elektrárny by podle nich narušila zdejší
biologicky a lesnicky hodnotnou
lokalitu. Rostou tu bukové lesy a prostor
předpokládaný pro horní nádrž
byl vyhlášen za ptačí oblast v rámci
Natura 2000.
Ani nejortodoxnější ekologové nemohou
popřít, že přečerpávací vodní
elektrárny využívají nejpřirozenější
obnovitelný zdroj energie - vodu,
a během svého provozu nijak neznečišťují
své okolí. Výstavba podobných
vodních děl je zajímavá rovněž
pro regionální exekutivu a místní občany:
vytváří nová potřebná pracovní
místa jak v průběhu výstavby nádrží
a hal s produkčními agregáty, tak při
jejich následném provozu. Pro obce
v jejich bezprostředním sousedství
zároveň znamenají nemalý přínos
do obecních rozpočtů a pro zkvalitnění
místní infrastruktury.
V ČR zatím fungují tři přečerpávací
vodní elektrárny: Dlouhé Stráně, Dalešice
a Štěchovice. Pokud se podaří
jejich počet v budoucnu zvětšit, podle
MPO ČR si to vyžádá investice ve výši
20-30 mld. Kč. Pro srovnání: výstavba
dvou nových bloků v JE Temelín
přijde s největší pravděpodobností
na 10násobek této sumy. /ex/
