Němečtí výrobci obráběcích strojů předpokládají 30procentní nárůst

Německý průmysl obráběcích strojů předpovídá pro rok 2011 až 30procentní nárůst ve výrobě. „Návratem k předpokládanému objemu kolem 13 miliard eur bychom překonali téměř všechny negativní účinky krize. To je něco, s čím můžeme být více než spokojeni,“ řekl v rámci každoroční tiskové konference ve Frankfurtu nad Mohanem Martin Kapp, předseda VDW. Od konce roku 2009 obor obráběcích strojů dosahoval v každém čtvrtletí dvouciferného růstu objednávek, zvláště pak z Číny, Jižní Koreje a Indie. Tyto země se rychle vymanily z krize a vrátily ke své strmě stoupající trajektorii a tím pomohly německému průmyslu k progresivní a rychlé regeneraci. Mezi tím se stačily vzpamatovat také ostatní trhy. Srpen 2010 byl 1. měsícem po dvou letech, kdy se finanční obrat dostal do kladných čísel. Bereme-li rok 2010 jako celek, celková produkce je stále ve srovnání s rokem 2009 v malém mínusu kolem 3 %. Export si v sektoru obráběcích strojů udržuje setrvalý stav. Výsledkem mínus 1 % se dostal pouze nepatrně pod hodnoty z předchozího roku. Již několik let je pro Německo největším trhem Čína. S podílem okolo 28 % a dalším nárůstem na 29 % ve srovnání s rokem 2009 dosahuje na skóre nákupu 4krát vyššího počtu obráběcích strojů než USA, které jsou na 2. místě. Německý průmysl obráběcích strojů byl schopen rychlé reakce na nové oživení trhu, poněvadž se mu podařilo udržet si během krize většinu kvalifikovaných pracovníků. Vzhledem k maximu počtu zaměstnanců, kterého tento sektor dosáhl v říjnu 2008, vykázal pokles o pouhých 13 %. V mezinárodním měřítku krize znamenala významné přeskupení průmyslu s obráběcími stroji. Země jako Tchaj-wan, Jižní Korea, Japonsko a Čína dosáhly v roce 2010 vysokého dvouciferného nárůstu obratu. Výsledky v Evropě byly ubohé, ještě hůře na tom byly Spojené státy, které se propadly o mínus 9 %. Tím se dostává Čína před Japonsko, Německo a Jižní Koreu a zaujímá první příčku na žebříčku výrobců obráběcích strojů v roce 2010. USA je na 8. místě, ostatní evropské státy (Švýcarsko, Rakousko a Španělsko) jsou na 7., 9. a 10. místě. Podle Martina Kappa se ale není třeba asijské konjunktury obávat. Až 90 % čínské produkce představuje relativně jednoduché stroje produkované ve velkých sériích pro domácí trhy. Podle nejnovější studie VDW se zde v podstatě neuplatňuje žádný pokrok směrem k technologickým inovacím. Druhý největší německý konkurent, Japonsko, převážně produkuje standardní stroje s krátkými dodacími lhůtami. Dokáže pružně reagovat na změny v objednávkách, a to jak ve stoupající, tak i v klesající fázi obchodního cyklu. Německo, naopak, se zaměřuje na oba směry – výrobu zakázkových strojů i dlouhodobé projekty. Podle Martina Kappa se v současné době Německo musí soustředit především na konsolidaci obchodní bilance, zisky, kapitálové zdroje, možnosti financování a minimalizaci nákladů. Sektor se musí vypořádat se všemi těmito položkami tak, aby obstál v konkurenčním prostředí, kde jsou dobré 3/5 mezinárodní produkce obráběcích strojů prodávány v Asii. Klíčová tedy je přítomnost na mezinárodních trzích jak obchodu, tak i servisu, včetně dalšího rozšiřování výrobních kapacit. Předpověď VDW pro další pokračování německého průmyslu obráběcích strojů je optimistická. Opírá se mj. o technologickou vyspělost, která umožňuje například přenos výrobních odborných znalostí v jednom konkrétním oboru do dalších segmentů. Mezi trhy s vysokým potenciálem patří medicínská technika nebo letecký průmysl. V obou těchto sektorech jsou kladeny na výrobu vysoce specifické nároky. Ty lze splnit jen s ultra- sofistikovanou výrobní technologií, kterou Německo disponuje. To samé platí i pro automobil budoucnosti, elektrická vozidla, hybridní pohony a optimalizované konvenční vnitřní spalovací motory, poněvadž každá z těchto variant je možným partnerem německého průmyslu obráběcích strojů, který jim dokáže poskytnout správná a efektivní řešení. Závěrem: výrazně se mění požadavky na samotné obráběcí stroje. Změny klimatu vyžadující nutnost redukce emisí skleníkových plynů zesilují pozornost věnovanou udržitelnosti ve výrobních operacích. /cej/