Pohyby na zlomech žulového alpského masivu zkoumají v podzemní laboratoři Grimsel v jižním Švýcarsku geologové Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH AV ČR). Bádání je součástí projektu LASMO (Large Scale Monitoring Project), jehož se účastní vědci ze Švýcarska, Velké Británie a České republiky. „Výsledky měření mají zjistit, do jaké míry je horský masiv stabilní a jak případné pohyby mohou ovlivnit dlouhodobé experimenty, z nichž některé probíhají i více než 20 let,“ uvedl ředitel ÚSMH RNDr. Josef Stemberk, CSc. V podzemní laboratoři Grimsel absolvují vědci ze 13 států celého světa dlouhodobý výzkum podmínek pro bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. Laboratoř je zhruba jeden kilometr dlouhý tunel pod alpským Grimselským sedlem v nadmořské výšce 1730 metrů. Provozuje ji švýcarská organizace NAGRA, která je obdobou české Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). „Česká republika je jediným státem východní Evropy, který se účastní experimentů v podzemní laboratoři, a to prostřednictvím naší organizace. Správa úložišť je součástí zmíněného projektu LASMO, dále participuje na projektech FEBEX (Full-scale Engineered Barriers Experiment) a LTD (Long Term Diffusion),“ uvedl ředitel SÚRAO RNDr. Jiří Slovák. Pro měření pohybů skalního masivu osadil tým dr. Stemberka na stěnách tunelu v místech zlomů 7 speciálních citlivých přístrojů vyvinutých v ÚSMH. Data naměřená v tunelu jsou dostupná online v ÚSMH, kde je vědci zpracovávají. Každodenní údaje z přístrojů jsou rovněž veřejně přístupné na www.tecnet.cz (online monitoring). První etapa výzkumu je plánovaná do konce roku 2018. Zaměří se zejména na možný vliv rozsáhlých úprav přečerpávacích vodních nádrží, které leží bezprostředně na úpatí horského masivu, v němž je laboratoř vybudovaná. V současné době jsou nádrže prázdné kvůli úpravám hrází. Poté, co je stavebníci zvýší až o 20 metrů, budou opět naplněny vodou. „Naším úkolem je sledovat, zda vypuštění a opětné napuštění nádrže může ovlivnit stabilitu horského masivu,“ dodal dr. Stemberk.
