Náš minitest: Hyundai i40 SW

Jihokorejská automobilka Hyundai zaznamenala v Evropě v posledních letech mimořádný úspěch se svými malými vozy, kompakty a modely typu SUV, ve střední třídě to zatím nikterak slavné nebylo. A tak nyní funkci vozu Sonata nahradil v Evropě zcela nový model s označením i40, který by měl budovat lepší pozici značky směrem k vozům prémiovým. Nový kombík střední třídy dostali z velké části do své kompetence vývojáři a designéři evropského střediska korejské automobilky v Německu a i náš krátkodobý test ukázal, že to bylo rozhodnutí nadmíru šťastné. Značná obliba kombíků v Evropě byla důvodem, že model i40 se nejprve objevil právě v této verzi a sedan přijde na trh později. Přitažlivý design 4,77 m dlouhého vozu je na první pohled řešený s ohledem na co nejmenší aerodynamické ztráty (koeficient Cx=0,29). Přitom architektura kabiny dává cestujícím přímo komfortní prostorové podmínky a připočteme- li řešení a zpracování interiéru včetně pracoviště řidiče, není důvod ke kritice. Snad jenom zadní okno ve výklopném víku by řidič raději měl ve větších rozměrech. Kombík se hodnotí podle jeho užitné hodnoty, takže na plusové straně je jeho nízká hrana pro náklad (58 cm), rovná podlaha zavazadelníku se základním objemem 553 l a délkou 110 cm, která se po sklopení dělených opěradel zadních sedadel zvětší na 1719 l, resp. 190 cm. Na minusové straně je chybějící průvlek v opěradle na dopravu např. lyží. Co se týká techniky, ta odpovídá aktuálnímu standardu této třídy. Znamená to u podvozku závěsy předních kol typu McPherson a zadní nápravu víceprvkovou. Rozdíly u nich bývají v odladění. V tomto případě bylo zvoleno tendenční odladění komfortní, které při přejezdu na sebe navazujících příčných nerovností má tendenci k rozkmitání. Milovníci rychlých průjezdů zatáčkami by možná měli výhrady k citlivosti elektromechanického posilovače řízení. Přední kola námi testovaného vozu poháněl napříč uložený turbodmychadlem přeplňovaný 16ventilový naftový čtyřválec s rozvodem DOHC o objemu 1,7 l a samozřejmě s technologií přímého vstřiku Common-Rail. Bohužel, od výrobce se ještě tak dozvíme, že turbína turbodmychadla má natáčecí lopatky statoru, ale dál už je poměrně skoupý na detaily, které by technika zajímaly, takže ještě alespoň jeho výkon – 100 kW a točivý moment 325 Nm - 2000-2500 1/min. I přes jeho relativně malý objem dává zhruba 1,5 tuny vážícímu kombíku ve všech jízdních fázích za pomoci velmi přesně řadící šestistupňové převodovky dostatečné zrychlení i radost z jízdy. Navíc je relativně tichý s účinně potlačenými vibracemi. Při jízdě v různorodém provozu jsme se pohybovali se spotřebou mezi 5,1 – 5,2 l/100 km (norma udává 4,7 l/100 km – 124 g CO2/ km). Cena tohoto vozu vychází ze základu 564 990 Kč, ve výbavě na přání je řada možností jak si tento kombík dále vylepšit. K dispozici jsou i asistenční funkce, vzhledem k malému zadnímu oknu je smysluplná objednávka zadního parkovacího asistentu, vhodný je určitě i systém start/stop (ISG). Hyundai také nabízí velkorysou pětiletou záruku bez omezení kilometrů.