Jak tenké elektrické drátky lze udělat, aby ještě vedly elektrický proud? Tuto otázku pro dnešní dobu vyřešili badatelé ze Stanfordské univerzity a laboratoří SLAC National Accelerator Laboratory. Objevili způsob, jak z takzvaných diamantoidů, což jsou látky z atomů uhlíku a vodíku, podobné základním stavebním jednotkám krystalické struktury diamantu, poskládat rekordně tenké elektrické drátky. Tyto nanodrátky mají na šířku pouhé 3 atomy. Hao Yan s kolegy postupovali, jako kdyby skládali LEGO z různých atomů. Podobně by bylo možné vytvořit celou škálu nanodrátků pro rozmanité aplikace v látkách vyrábějících elektrickou energii, optoelektronických zařízeních a supravodivých zařízeních. Badatelé dokázali vyrobit extrémně tenké drátky vlastně docela jednoduchou syntézou. Prostě smíchali všechny potřebné ingredience a za půl hodiny byly nanodrátky hotové. Nanodrátky tvoří jádro polovodičového charakteru, které je tvořené chalkogenidem mědi a síry. Jádro pak obklopuje nevodivý obal z diamantoidů. Extrémně malý průměr nanodrátků je velmi důležitý pro jejich využití. V dnešní době se objevuje celá řada nanomateriálů, jako například kvantové tečky, drátky nebo plátky, které existují spíše v jednom a dvou rozměrech, nikoliv ve třech. Pro konstrukce z takových materiálů jsou vhodné co nejtenčí elektrické drátky. Při skládání nanodrátků hrají významnou roli diamantoidy. Přirozeně se vyskytují v ropě, ze které je lze extrahovat. Bývají různě velké. Nanoinženýři použili nejmenší z nich, jednoduché „klícky“, které tvoří 10 uhlíkových atomů. Ke každé z těchto klícek navázali atom síry, a ke každému atomu síry atom mědi. Tak vznikly stavební jednotky nanodrátků, které se samy poskládají dohromady. Navzájem je drží Van der Waalsovy síly, přitažlivé síly mezi molekulami.