Sondy, které se v dnešní době používají k diagnostice mozku, bývají dost velké a tuhé. Jejich velikost a mechanické vlastnosti často vedou k poškození okolních tkání, což v mozku pacienta není příliš žádoucí. I když by soudobé mozkové sondy teoreticky měly nahrávat aktivitu mozku celé měsíce, ve skutečnosti často poskytují nespolehlivá data. Pro konvenční elektrody je rovněž velice obtížné sledovat aktivitu jednotlivých neuronů déle než pár dní. Chong Xie z Texaské univerzity v Austinu a jeho kolegové vytvořili ultraohebné sondy z nanoelektrického vlákna (nanoelectronic thread, NET). Po implantaci těchto sond do mozku nedochází k tvorbě jizev a lze s nimi dosáhnout více spolehlivého dlouhodobého záznamu dat o mozkové aktivitě. Nové sondy jsou více než tisíckrát ohebnější nežli soudobé neurální sondy. S těmito sondami je možné sledovat elektrickou aktivitu jednotlivých mozkových neuronů po dlouhou dobu. V současné době je přitom velká poptávka po technologiích dlouhodobého sledování jednotlivých neuronů pro rozmanité aplikace s neurálním rozhraním. Taková rozhraní se velmi dobře uplatní při vývoji pokročilých protéz, které pacient může detailně ovládat svou myslí, stejně jako při diagnostice a dlouhodobém sledování vývoje neurovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění, jako je mozková mrtvice, respektive Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Sondy týmu Texaské univerzity jsou natolik ohebné, že mohou kompenzovat mikropohyby mozkové tkáně, k nimž často dochází. Sondy měří 10 mikronů a jejich tloušťka činí méně než 1 mikron. Průměr těchto sond je tedy mnohem menší, než velikost jednotlivých neuronů.
