Na svém pravidelném zasedání v Bruselu ministři členských zemí EU odpovědní za energetiku poprvé detailně diskutovali o návrzích v oblasti správy Evropské energetické unie (EEU), energetické účinnosti, alternativních zdrojů a nového uspořádání trhu s elektrickou energií. Tento trh má zaručit, že EU dostojí svým závazkům a dojde k naplnění klimaticko-energetických cílů do roku 2030. Balíček výrazným způsobem změní dosavadní fungování energetického trhu v EU. „Čeká nás těžké vyjednávání, které, jak pevně doufám, nebude zbytečně uspěcháno a vysoké ambice Komise ukončit projednávání již v tomto roce ustoupí realistickému přístupu, který si tento komplexní soubor návrhů zaslouží. Rychlost nesmí být na úkor kvality,“ uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR Lenka Kovačovská. Rok 2017 má být z hlediska projednávání uvedených norem klíčový. Jedná se o výraznou revizi evropské energetické legislativy, která je co do obsahu i objemu bezprecedentní. Nařízení o správě EEU nastavuje nový rámec plánování politik v oblasti energetiky a klimatu založený na integrovaných národních plánech. Prostřednictvím těchto plánů a zpráv o pokroku si budou členské státy volit národní příspěvky k plnění evropských cílů do roku 2030 a EK bude monitorovat jejich plnění. Česká republika vnímá rozpor Pro ČR bude v tomto směru zásadní, aby byla nejprve jasně a přesně vymezena metodologie pro stanovení národních příspěvků i způsob, jakým bude EK stanovené příspěvky hodnotit. Podle Lenky Kovačovské ČR vnímá rozpor mezi stanovením národních příspěvků členských států v oblasti alternativních zdrojů a energetické účinnosti, které by měly mít orientační (a tedy nezávaznou) povahu a postupem stanoveným v tomto návrhu nařízení: „Návrh nařízení nedává jistotu, že tato doporučení budou mít nezávazný charakter.“ Důvodem revize směrnice o podpoře využívání OZE a směrnic o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov je potřeba zohlednit nové cíle EU v těchto oblastech do roku 2030. Česká republika se ztotožňuje s návrhem cíle EU pro OZE do roku 2030 ve výši 27 %. Nicméně upozornila, že by členské státy měly mít větší volnost pro nastavení trajektorie národního příspěvku k dosažení unijního cíle. Oproti závěrům Evropské rady z října 2014 však Komise navrhuje pro energetickou účinnost závazný cíl ve výši 30 %. „Proti tomu se bude ČR vyhrazovat a bude prosazovat nezávaznost cíle ve výši 27 %. Z posledních jednání o tomto návrhu je patrné, že v žádném případě nezůstaneme osamoceni,“ zdůraznila náměstkyně Lenka Kovačovská. Co je zásadní pro úspěch celého balíčku. Hlavním aspektem čtyř legislativních návrhů je harmonizace a centralizace unijní energetické politiky na úkor národních politik a obecně posílení regulace celého odvětví oproti snaze vrátit se k tržním podmínkám na trhu s elektřinou. „ČR (stejně jako mnoho dalších států) nesouhlasí se zavedením Regionálních provozních center (ROCs). Závažným problémem je také skutečnost, že nově navrhované právní předpisy zásadním způsobem zasahují do právě schvalovaných či nedávno schválených síťových kodexů. Zavádí se tím nebezpečný precedent,“ upozornila Lenka Kovačovská. /zm/
