Inženýři Texaské univerzity v Dallasu si pohráli s technologií mikroskopu atomárních sil (anglicky atomic force microscope). Povedlo se jim zmenšit tento mikroskop tak úspěšně, že jeho velikost činí zhruba 1 centimetr čtvereční. Takto malý mikroskop lze bez větších problémů zabudovat do čipu nebo malé přenosné elektroniky. Dramatické zmenšení velikosti také jistě bude znamenat snížení ceny a rozšíření možností využití tohoto technologicky vyspělého zařízení, které se běžně využívá k charakterizování vlastností materiálu. Podle vedoucího výzkumu Rezy Moheimaniho standardní mikroskop atomárních sil představuje velké a objemné zařízení, vybavené množstvím komplikované elektroniky. Ke svému provozu potřebuje lasery a výkonný model pro laboratorní výzkum přijde tak na půl milionu dolarů. Moheimani s kolegy ale dokázali zmenšit elektromechanické komponenty mikroskopu atomárních sil natolik, že se vejde na malý čip. Mikroskop atomárních sil (AFM) je užitečný nástroj, který se používá k tvorbě detailních 3D snímků povrchu materiálu s velmi vysokým rozlišením. Funguje i v měřítku nanometrů, tedy zhruba na úrovni velikosti jednotlivých molekul. Mikroskopie atomárních sil je podobná tunelové mikroskopii. Ke snímkování ale neslouží elektrický proud, nýbrž vzájemná meziatomová přitažlivost. Jeho velkou výhodou tudíž je, že může zobrazovat i nevodivé vzorky. Zařízení detekuje pohyb velmi ostrého hrotu, upevněného na ohebném nosníku, při průchodu nad vzorkem. Moheimani a jeho tým využili při konstrukci prototypu mikroskopu atomárních sil na čipu technologii mikroelektromechanických systémů (MEMS). Klasickým příkladem využití této technologie jsou akcelerometry a gyroskopy v chytrých telefonech. Dříve to bývaly velké a drahé přístroje, ale díky technologii MEMS je teď má každý v telefonu a jejich výroba přijde na pár dolarů. Podobné to bude i s mikroskopem atomárních sil. Stranu připravil: /mi/