Liberecká univerzita a Sklopan společně zavádějí unikátní technologie

Zavádění nových unikátních technologií ve sklářském průmyslu včetně vývoje a inovace strojů pro toto průmyslové odvětví je předmětem těsné spolupráce Technické univerzity v Liberci s libereckou strojírenskou firmou Sklopan Liberec CZ. Smlouvou o spolupráci při řešení projektu výzkumu a vývoje „Inovace strojů a zařízení a implementace pokročilých technologií do procesu automatické výroby a zpracování plochého skla“, kterou podepsali letos v únoru ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI) Petr Tůma a člen představenstva Sklopanu Jaroslav Pechar, dostala spolupráce ještě hlubší rozměry. „Využívat vědeckých kapacit univerzity při aplikovaném výzkumu znamená posun v naší firemní filosofii. Je potřeba naslouchat zkušeným vědcům, kteří naše praktické podněty a nápady dokážou přenést tam, kde se uplatní. Technická univerzita v Liberci vybudovala nové výzkumné centrum. Tento Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace má velký výzkumný a vývojový potenciál. Smlouva, kterou jsme podepsali, určitě urychlí zavádění nových technologií a inovaci výrobních procesů,“ řekl majitel Sklopanu Zbyšek Panchartek. Platnost smlouvy je do konce roku 2014 a dá se říci, že se jedná o pilotní projekt spolupráce vysokoškolského výzkumného ústavu s výrobním podnikem. „Podstatné je, že vývoj hradí v plném rozsahu výrobní podnik jako zadavatel z neveřejných zdrojů. Takový způsob spolupráce založený na financování výzkumu z neveřejných zdrojů, který je již v řadě vyspělých zemí standardem, bude v budoucnu hlavním zdrojem příjmu našeho výzkumného centra,“ uvedl docent Petr Tůma. Vědci liberecké univerzity budou řešit konkrétní zadání pro potřeby podniku, který se zabývá vývojem a výrobou strojů a zařízení pro sklářský průmysl, a to hlavně v oblasti zpracování plochého skla. „Jedním z problémů, který chceme vyřešit, je nový, k životnímu prostředí šetrný způsob povrchové úpravy skla. Už víme jak na to. Sklopan vlastní unikátní novou technologii, kterou ale veřejnosti představíme až na podzimním sklářském veletrhu v Düsseldorfu. Postup známe, společným úkolem firmy a univerzity je nyní aplikovat ho v automatizované velkovýrobě plochého skla a přejít od výroby malých tabulek k velkým formátům,“ řekl vedoucí Oddělení robotických soustav a mechatronických systémů CxI TUL František Novotný s tím, že univerzita již instalovala v laboratořích CxI speciální víceúčelový robot, který se bude používat při vývoji této nové metody zušlechtění povrchu skla. A to nejen při jejím zavedení do výroby, ale i při hledání dalších způsobů vzorování netradičních vzorů s výrazným estetickým efektem. Po oslabení tradičních sklářských postupů po roce 1989 je ploché sklo podle Novotného v současné době jedinou komoditou, kterou bezprostředně neohrožuje asijská konkurence. „Sklářský průmysl v České republice má v tomto odvětví dostatečné výrobní kapacity, je schopen se vyvíjet a obohacovat stávající výrobní programy novými výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Proto je dostatek prostoru i pro vývoj a výzkum, zejména ten aplikovaný“, tvrdí docent Novotný. Vědečtí pracovníci se zaměřují hlavně na netradiční úpravy, které zvýrazňují dosud nevyužívané vlastnosti skla. Díky využití tenkých vrstev se objevují zcela nové vlastnosti. Například tenké vrstvy aplikované ve vakuu na přední i zadní strany skel umožňují optimalizovat propustnost světla, a značně tak zlepšit vidění, zejména při snížené viditelnosti. Tenké vrstvy s obsahem křemíku zase výrazně zvyšují pevnost skla a jeho odolnost vůči poškrábání. Vyrábí se celá škála skel, která propouští světlo dovnitř a zvenku jsou zastíněná. Díky hydrofobním úpravám – dešťové kapky neulpívají na skle, a tím se zvyšuje vizuální komfort za jízdy automobilem. V porovnání se sklem bez této úpravy se zvyšuje viditelnost až o 33 % po celé ploše skla, tedy i mimo místa, kam dosáhnou stěrače. V kurzu jsou protipožární skla složená ze dvou nebo více vrstev skla spojeného průhlednými mezivrstvami, které v případě požáru nabobtnají a změní se v neprůhledný ochranný štít. Spolupráce Technické univerzity v Liberci a společnosti Sklopan v rámci projektu výzkumu a vývoje „Inovace strojů a zařízení a implementace pokročilých technologií do procesu automatické výroby a zpracování plochého skla“ se zaměří také na vývoj a výzkum nových recyklačních technologií, kterým se Sklopan zabývá dlouhodobě. „Chceme využít synergie součinnosti rovněž k vývoji nových způsobů recyklace obtížně recyklovaného odpadu,“ naznačil docent Novotný. Jedná se například o oddělení a další zpracování bezpečnostní fólie z automobilových skel nebo zpracování solárních skel s těžko odstranitelnými tenkými vrstvami kovů. „Další důležitou oblastí naší spolupráce je konstrukce strojů a zařízení pro manipulace se sklem s užitím robotů. Hledáme další aplikační užití robotů pro jejich efektivní nasazení nejen ve sklářském průmyslu, ale i v dalších odvětvích. Podstatné je že se naše spolupráce neodvíjí jen v teoretické rovině, ale přinese konkrétní, prakticky využitelné aplikace pro sériovou výrobu. Máme připravené i další projekty, na kterých chceme s univerzitou spolupracovat,“ uvedl generální ředitel Sklopanu Liberec Pavel Šlambora Práce v této oblasti bude podle odborníků z univerzity i u firmy Sklopan pro celé generace vědeckých pracovníků. Důležité je, aby výrobní podniky a vědecká pracoviště našly společnou řeč a využily všech synergických efektů. Technická univerzita v Liberci a Sklopan Liberec vykročily správným směrem. Jaroslava Kočárková