Koncem roku 2010 uzavřela Národní knihovna ČR smlouvu se společností Google na digitalizaci svých sbírek historických a vzácných knih uložených v Oddělení rukopisů a starých tisků i ve Slovanské knihovně. „V roce 2008 oslovila společnost Google Národní knihovnu se zájmem o spolupráci na digitalizaci. Knihovna předala Googlu podrobný profil svého fondu starých tisků, na jehož základě projevil vážný zájem, který vedl k podepsání smlouvy,“ líčí Tomáš Böhm, generální ředitel Národní knihovny ČR. Před započetím vlastního skenování však ještě tři roky probíhaly intenzivní přípravné práce. Knihy musely být opatřeny štítky a čárovým kódem, načež následovala elektronická katalogizace (v roce 2013 víc jak 22 000 záznamů), fyzická i elektronická kontrola záznamu. Poté byly vyřazeny svazky k digitalizaci nezpůsobilé z důvodu nevyhovujícího formátu a pak došlo na ocenění knih kvůli určení pojistné hodnoty. „Knihy před předáním Googlu přezkoumává restaurátorské oddělení, které provádí pasportizaci – tzn. rozřazuje a třídí je do čtyř kategorií podle míry poškození, vede o nich evidenci, čistí je a provádí drobné opravy. Před transporty restaurátoři několik vytipovaných knih podrobně zdokumentují, aby bylo možné zkontrolovat, v jakém stavu se svazky vracejí,“ popisuje ředitel. Na samotnou intenzivní digitalizaci knih tak došlo až v lednu 2014. „Knihy pro digitalizaci se transportují za dodržení přísných kritérií. Kromě bezpečnosti se dbá také na absolutní eliminaci poškození svazků. Vozíky jsou vyrobeny na míru, takže jsou svazky zabezpečeny proti nárazu, otřesu, ale třeba i vlhkosti. Prostor v kamionu je vybaven klimatizací a přirozeně dalšími bezpečnostními prvky, o jejichž detailech však nemůžeme z pochopitelných důvodů hovořit,“ uvedla Irena Maňáková, ředitelka Odboru komunikace NK ČR. Kromě části fondů Oddělení rukopisů a starých tisků se digitalizace ve spolupráci se společností Google týká také jedinečných sbírek Slovanské knihovny. Z jejích fondů byly pro projekt vybrány nejprve knihy z období 19. století, přesněji z let 1800 až 1874. Přípravou již prošlo více než 12 000 svazků, od zahájení samotné akce bylo k digitalizaci 7247 svazků monografií (a v menší míře též periodik). Od letošního roku začala Slovanská knihovna připravovat rovněž dokumenty vydané v 18. století a zahájila též zpracování knih z let 1874 až 1900, avšak pouze u děl, která již prokazatelně nejsou chráněna autorským právem. Celkově předpokládá Slovanská knihovna digitalizaci přibližně 20 000 až 25 000 svazků ze své sbírky. „Digitalizace se týká kompletních sbírek především ruské, polské a srbochorvatské literatury, v menší míře jsou zastoupeny též dokumenty ukrajinského, běloruského, lužickosrbského, slovinského a bulharského původu. Jde často o celé soukromé knihovny, které Slovanská knihovna získala převážně v první polovině 20. století. Obsahují jak odbornou literaturu věnující se zejména historii, jazykovědě a literární vědě jednotlivých slovanských národů a jejich vzájemným vztahům, ale rovněž původní literární produkci slovanských autorů, včetně prvních vydání děl zásadních autorů 19. století,“ vypočítává ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka. V rámci několikaleté spolupráce bude digitalizováno více než 140 000 svazků knih, mapujících široké stránky vývoje evropské společnosti nahlížené přes zrcadlo tištěné knihy. V současné době jsou digitalizované části sbírek postupně zpřístupňovány přes Knihy Google Books (books.google.cz) a v příštím roce též přes evropskou digitální knihovnu starých tisků Manuscriptorium (www.manuscriptorium.cz), která je volně dostupná na internetu. „Digitalizace starých tisků kopíruje naše snahy přiblížit své sbírky širokému okruhu uživatelů. Každý bude mít nyní možnost z pohodlí domova nebo pracoviště nahlédnout pouhým kliknutím do tištěného dědictví světových i českých dějin a kultury. Díky propojení na virtuální prostředí Google je již v současnosti možné spojovat jednotlivé tituly z rozptýlených světových knihoven dohromady, funkčně sestavovat jednotlivé knihovní celky jen skrze obrazovku počítače, tabletu či chytrého telefonu,“ vysvětluje Irena Maňáková výhody celého procesu. A doplňuje: „Zpřístupnění ve virtuálním prostředí navíc umožňuje ochránit originály tisků a jejich zachování pro budoucí generace. Jedinečným způsobem se tak v digitalizaci tisků prolíná požadavek minulosti a volání budoucnosti.“ Každých 6 týdnů přibývají tisíce dalších digitalizovaných titulů. A co z našich národních pokladů se již digitalizace dočkalo? Jen namátkou: Kosmova kronika česká, Kronika Václava Hájka z Libočan, ceněná díla hvězdáře Tycha Braheho, dochovaná v klementinských fondech. Dále spis Enea Silvia Bartolomea Piccolominiho, což byl pozdější papež Pius II., a mnoho jiných vzácných tisků, třeba z pera Antonína Koniáše či mistra Jana Husa. /f/
