Když firmy táhnou za jeden provaz

Společnost Alta dala podnět k vytvořenému uskupení firem vyrábějících těžké obráběcí stroje a karusely. Taková uskupení vidíme v zahraničí a logicky vzato i české prostředí už bylo na podobnou fúzi zralé. Proto je na českém trhu vnímán tento krok se zájmem. Navíc se v Kuřimi buduje nové vývojové centrum, což vypadá jako otevření úplně samostatné cesty vývoje pro Altu. Můžete, prosím, naznačit, jaké jsou vlastně záměry společnosti Alta se jmenovanými podniky? Začněme od vývojového Kompetenčního centra Kuřim. Zakladatelem není Alta ani žádný z podniků uskupení, ale JIC (Jihomoravské inovační centrum). Je to iniciativa kraje, kterou jsme podpořili. S TOS Kuřim má společného pouze to, že v Kuřimi sídlí a že jsme se zavázali, že budeme část tohoto centra využívat i pro naše účely. Program centra bude otevřený pro všechny, kteří budou iniciovat nějaký vývoj v oboru obráběcích strojů. Vytipovali jsme čtyři témata, v nichž by mohl výzkum probíhat: vývoj velkých obráběcích strojů, technologie obrábění, virtuální prototypování a pevnostní výpočty. Témata jsme koncipovali tak, aby byla v souladu s představou dalšího vývoje strojů a podporou tohoto vývoje a aby byla pro výrobce velkých strojů zajímavá. V žádném případě nechceme tímto konkurovat Výzkumnému centru pro strojírenskou výrobní techniku a technologii na ČVUT v Praze, pod vedením prof. Ing. Jaromíra Houši. Postup s nimi koordinujeme tak, aby k tomu nedocházelo. Vyplývá to i z faktu, že dosavadní centrum je umístěno v Praze a má tedy z hlediska regionální podpory omezenou možnost dotací. Výhodou Kompetenčního centra Kuřim je větší provázanost s podnikovým prostředím a možnost měření přímo na vyvíjených strojích. Není přece problém, aby před předáním obráběcího centra zákazníkovi provedli pracovníci proměření stroje a další úkony výzkumu. Další výhodou je i to, že vedení kraje vytváří pro zahájení činnosti centra v Kuřimi dobré podmínky zcela v souladu s jeho programem podpory výzkumu a vývoje, jako jednoho z nosných programů regionu. Využili jsme tedy synergických efektů, ale nejsme hlavním podílníkem - zůstali jsme v roli iniciátora. K programu se připojily i jiné firmy, jako například TOSHULIN, TAJMAC- ZPS, u nichž předpokládáme, že budou centrum také využívat. Díky za toto vysvětlení, neboť, jak víte, v současné době se jedná o vytvoření nové struktury Center kompetence, vznikají různé komplikace, ale hlavně celý program podpory výzkumu a aplikovaného výzkumu pro výrobce obráběcích strojů je tak trochu zpochybňován. My jsme se záměrně nehlásili do systému Center kompetence, abychom netříštili síly kapacit, které již byly vybudovány. Předpokládáme, že Kompetenční centrum Kuřim bude více zaměřeno na praxi už tím, že je umístěno v prostředí výrobce a vyhýbá se dotačnímu programu, který je určen spíše na podporu dlouhodobého výzkumu, přičemž my sledujeme krátkodobější vývoj. Chceme například vytvořit silnou databázi praktických měření využitelnou v praxi. Myslíte si, že systém, jaký mají například němečtí výrobci obráběcích strojů, tedy především Fraunhoferovy ústavy, které řeší i konkrétní problémy, i když jsou svým založením výzkumnými institucemi, není v ČR zatím možný? Ale je možný, nicméně je dle mého názoru lepší, když aplikovaný výzkum probíhá v prostředí výroby, aby provázání bylo ještě těsnější. Jak víte, vývoj a výzkum jsou činnosti, které se liší někdy jen velmi jemnými nuancemi. Proto znovu opakuji, že činnost Kompetenčního centra Kuřim není konkurencí dosavadního Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii na ČVUT v Praze. Naopak, chceme spolupracovat. Nyní tedy k propojení závodů TOS Kuřim, ČKD Blansko a Škoda Machine Tool (ŠMT). Samozřejmě mi řeknete synergické efekty, levnější nákup atd., ale není zde nebezpečí, že například z určité netrpělivosti začnete firmám vnucovat určitý směr, zatímco dosud nové stroje vycházely vždy z iniciativy lidí uvnitř továren? Asi by nebylo dobré tento letitý um začít měnit... Chceme si udržet všechny tři firmy jako značky. Cílem tedy není vytvořit jednu firmu, ale společenství firem, které sice spolupracují, ale přitom neztrácejí identitu. Pro každou firmu vytváříme takový prostor, aby nedocházelo k překřížení náplně a aby si vzájemně nekonkurovaly. Pokud se nabídka překrývá, snažíme se vytvořit společný produkt, který dokáže pojmout a spojit výhody obou řešení. Například v horizontálních deskových obráběcích strojích bychom chtěli TOS Kuřim zaměřit na výrobu frézek a ŠMT na výrobu horizontálních vyvrtávaček. Jsme si vědomi, že k určitému překrytí vždy dojít může, protože dnes lze některé operace provádět více způsoby, například na portálové frézce můžete dělat totéž co na horizontálním centru. To ale vlastně naši nabídku obohacuje. Díky tomu můžeme nabízet více variant řešení. Tuto strategii měla Alta i dříve. Zákazníkovi, který poptával stroje pro určité operace, se nabízely tři varianty. Samozřejmě od té nejdražší a nejelegantnější s automatizací až po tu jednoduchou, kde se například počítá s více lidmi na lince. Nabízí se ale otázka, jestli budou pro zákazníka z hlediska obchodu tyto tři možnosti z jednoho uskupení opravdu tak zajímavé? Budou to tři esa v rukávu, nebo to bude spíš pociťovat jako tlak, který je na něj vyvíjen, aby uzavřel obchod právě s vámi? V obchodě taková sjednocená nabídka pomáhá jen zčásti. Zákazník se primárně rozhoduje podle výkonnosti stroje. Jen pro některé zákazníky může být jednání s jedinou firmou z hlediska technologie a servisu výhodou i po stránce finanční. Pokud dodáte zákazníkovi větší objem strojů, můžete mu nabídnout i lepší finanční služby. Ale neplatí to absolutně, je to obvyklé jen v některých zemích, např. v Brazílii, v Rusku nebo na Ukrajině. Třeba v Německu ale s takovou strategií neuspějete. Tam zákazník sleduje jen výkonnost stroje a cenu. Světem obráběcích strojů se šíří obava, že globální společnosti budou oslovovat při objednávání strojů pro vlastní výrobu zase jen velké firmy nebo uskupení firem, jako je například dnes DMG?Mori Seiki. Sahají vaše úvahy při spojování výrobců až do takových rozměrů? Zatím bych to řadil spíše do kategorie synergických efektů. Budeme například využívat dobré a již vybudované servisní zázemí ŠMT pro všechny tři výrobce. Hlavním benefitem nového uskupení ale je, dle mého názoru, kompletní nabídka strojů od všech tří výrobců jedním obchodním zástupcem. Dnes si tedy už nemusí každý výrobce držet na zahraničních trzích, například v Brazílii, samostatného zástupce, ale jeden prodejce bude nabízet všechny stroje, které dokážeme vyrobit. Jinak řečeno, takové společné zastoupení má i větší šanci na existenci a nakonec i dobrý marketing, následně prodej a servis, a tím naplňuje myšlenku globálního prodejce. Zatím jsme hovořili pouze o prodeji, ale synergický efekt přináší i úspory při nákupu dílů a komponent. Společným nákupem se dostáváme do jiných cenových relací. Pro dnešní trh jsou charakteristické i požadavky zákazníků dodat se strojem i technologii. Přináší nové seskupení nějaké výhody i na tomto poli? Budete schopni obsáhnout všechny technologie pro různé typy strojů s nějakým efektem? A jak podporuje, řekněme určitý věhlas Alty, který si vydobyla dodávkou výrobních linek například pro Belaz, tyto možnosti? Současným trendem vývoje jsou multifunkční obráběcí centra, která umožňují provádět více různých operací na jednom stroji. A v tom spatřujeme naši výhodu, neboť jsme dodali množství různých technologií, které lze bez větších úprav nabízet dále. Já zde hovořím za seskupení strojírenských firem; pro Altu, jako obchodní organizaci, se ale moc nemění. I v minulosti oslovovala firmy s nabídkou možnosti umístění stroje ve výrobní lince v rámci investičního celku a v tomto procesu byly nabízeny stroje všech tří subjektů. V tomto bude určitě Alta pokračovat i nadále pro rusky mluvící trh. Tam se výhoda propojení tak neprojeví. Ale na dalších trzích, například v již zmíněné Brazílii nebo Indii, kde se předpokládá spíše dodávka jednotlivých strojů, se už propojení obchodu a technologií všech tří subjektů může prosadit naplno. Dokonce se zde otevírá možnost, že by například TOS Kuřim mohla působit jako dodavatel úplně cizího stroje, který doplní svou technologií a TOS Kuřim pak bude působit jako prodejce. Možnosti obchodu jsou pro toto seskupení dosti velké a my očekáváme, že se velmi brzy projeví. /bal/