Jak zajistit svůj export proti silné koruně?

Především vývozce dnes trápí výkyvy kurzů koruny vůči euru a dolaru. Zatímco v minulosti pouze vývoj měnových kurzů s napětím sledovali, dnes se snaží na případné negativní výkyvy připravit a aktivně se jim brání. Jak se zajistit proti výkyvům měnových kurzů? Vhodnými nástroji jsou různé typy zajištění například v podobě měnových opcí, forwardů nebo swapů. „Vývozci se zajišťují, aby si v kontraktech zafixovali takový měnový kurz, se kterým mohou v klidu počítat a přizpůsobit mu své podnikání. Řada z těch, kteří se nezajistili již vloni, dnes o zajištění velmi aktivně uvažuje a čeká, až se koruna dostane na úroveň nad 24,50 korun za euro, aby zajišťovací kontrakty sjednali. Kdo se proti kurzovému riziku zajistil v minulosti, letos na tom velmi dobře vydělal,“ říká Magda Mišeková z investičního bankovnictví Komerční banky. Počet firem, které využívají vysoce propracovaných instrumentů investičního bankovnictví, podle Mišekové narůstá. „Zvýšený zájem je patrný především v oblasti zajišťování. Exportéři se sice začali zajišťovat proti posilování české koruny již před několika lety, ale v posledních dvou letech nastal trend zajišťovat se proti kurzovým rizikům dokonce na několik let dopředu.“ Posilování koruny se dotýká i běžných spotřebitelů a malých podnikatelů, nikoli jen velkých firem a exportérů. Řada z nich měla dlouho pocit, že když drží dolar, euro nebo švýcarský frank, má v ruce skutečnou a dlouhodobou hodnotu. Jenže jak koruna dlouhodobě posiluje, stala se tato úvaha mylnou. „První polovina letošního roku byla v podstatě, kromě několika korekcí, jen volným pádem eura vůči koruně. V takovém případě je lepší finanční majetek v eurech proměnit na české koruny a zhodnocovat koruny. Euro má sice lepší úroky, jenže rozdíl je minimální a úrokové zisky nepokryjí ztráty, které vznikají oslabením zahraniční měny,“ dodává Mišeková. Exportéři reagují na výkyvy kurzu kurzovním zajištěním. Smysl kurzového zajištění nalézají především v tom, že si zajistí hodnotu budoucího inkasa. Typickou metodou je forward. Boom v zajišťování vrcholil loni. Letos už i ti nejotrlejší vývozci ztratili nervy a začínají se zajišťovat na hodnotu kolem 23 korun za euro. Kdy se zajistit? Celá řada vývozců zatím čeká na příhodnou hranici kurzu, kdy koruna mírně oslabí, a oni využijí vhodného okamžiku k zajištění. Kde je ovšem ta příhodná hranice kurzu, kdy zajišťovací kontrakt sjednat? „Pro každou firmu je příhodná hranice někde jinde. Často se na nás obracejí klienti se žádostí o zajištění na co nejvyšším kurzu EUR-CZK. To se samozřejmě snažíme splnit, ale vždy je velmi těžké odhadnout, zda daná chvíle je ta pravá nebo může nastat ještě příhodnější okamžik,“ uvádí Mišeková. Firmy by neměly brát forvardy a opce jako spekulační instrument, na kterém chtějí vydělat. „Pokud si například uzavřete roční forwardy na prodej eur za 23,3 korun za euro a za rok bude kurz 25 korun, budete muset uzavřít své pozice a proděláte na každém euru 1,7 koruny. Pokud ale takovou operaci firma bere jako zajištění, je to ochrana, za kterou něco platí. Firma si tak kupuje jistotu, že za rok či jiné období bude schopna nakoupit či prodat cizí měnu v určitém rozmezí kurzu,“ uvádí Mišeková. Firmy, které se zajistily proti výkyvům kurzu již v minulosti, na tom při letošním prudkém posílení koruny velmi dobře vydělaly. Jsou exportéři, kteří se zajistili při kurzu 27 nebo 28 korun za euro – a dnes po prudkém propadu eura tento kurz stále inkasují. „Zvýšený zájem je patrný především v oblasti zajišťování. Exportéři se sice začali zajišťovat proti posilování české koruny již před několika lety, ale v posledních dvou letech nastal trend zajišťovat se proti kurzovým rizikům dokonce na několik let dopředu,“ říká Magda Mišeková z investičního bankovnictví Komerční banky. Jak zhodnotit volné peníze? Většina podniků má na svých účtech krátkodobě volné peníze. Obvykle volí spíše konzervativní formy zhodnocování s minimálním rizikem. Oblíbené jsou například depozitní směnky, u kterých se zhodnocení pohybuje podobně jako u úrokové sazby. Na mezibankovním trhu. Záleží na tom, jaké periodě firma peníze zhodnocuje. „Je rozdíl, zda byly peníze investovány na jeden den, na tři měsíce nebo na celý rok. Roční zhodnocení u depozitní směnky se obvykle pohybuje kolem 3,5 procenta. Poměrně často se využívá jednodenní depozitní směnka, protože se firma maximálně snaží využít peníze, kterými momentálně – ještě před platbami – disponuje. V tomto případě je sazba zhodnocení kolem tří procent. Je to velmi pružná forma rychlého a bezpečného zhodnocování v rámci vlastního cash flow,“ doplnila Magda Mišeková. Dealingové operace jsou vhodné pro podniky s velkými finančními obraty a podniky, které řeší otázky zajištění devizového či úrokového rizika, zhodnocování likvidity nebo obchodují s komoditou a chtějí se zajistit. Všechny operace dealingu se prakticky šijí na míru – banka při jejich navržení vychází z částky, doby splatnosti a míry rizika, kterou je firma ochotna podstoupit. „Obvykle nesou klienti riziko pohybu ceny, neboť se jedná o dlouhodobé investice na několik let. Jsou ale také instrumenty, které lze například po třech měsících odprodat minimálně za 100 procent původní ceny. Firma tak dostává garantovaný krátkodobý čistý výnos,“ uvádí Mišeková. Pokud má firma volnou likviditu v korunách a zároveň je exportérem, může dosáhnout vyššího zhodnocení korunových zdrojů s vazbou na vývoj devizového trhu. Pokud například koruna oslabí, což je pro exportéra příznivé, dostane nižší zhodnocení svých korunových zdrojů. Pokud naopak koruna posílí, dostane vyšší výnos ze svých likvidních prostředků. Většina řešení, která se exportérům nabízejí, jsou kapitálově garantovaná. To znamená, že exportérům nehrozí ztráta jistiny. Firma by se proto měla snažit optimalizovat veškeré své finanční toky a nedívat se příliš zjednodušeně pouze na zhodnocení svých finančních prostředků.