Herz s vizí minimální spotřeby tepla

Pokud se zajímáte o úspory energií za vytápění, o komfort koupelen a spotřebu teplé i užitkové vody, klimatizací budov a obnovitelnými zdroji energie, pak si zaškrtněte v kalendáři termín 10. až 14. duben 2009, a k tomu připište ISH Frankfurt n. Mohanem. Tato výstava si v 50leté tradici vydobyla takové postavení ve světě spotřebitelů bytové techniky i firem živících se na tomto trhu, že není v Evropě a nově i na Středním východě, Číně a USA nad ní. Nejde zřejmě o náhodu, neboť Německo je v Evropě vůdčí zemí ve sledování úspor energií bytového fondu a zavádí také v tomto ohledu nejpřísnější zákony. Slovo úspora není pojímáno ani představiteli německého státu jako důvod přiblblých poznámek na úkor programu strany Zelených, ale jako varování spoluobčanům. Mimochodem, přírodovědec bez ekonomického vzdělání paní Angela Merkelová nejenom, že neváhala vysvětlit Němcům, že používání režimu standby, tak oblíbeného u výrobců a posléze i spotřebitelů, stojí v této zemi totéž co provoz dvou elektráren na hnědé uhlí. Ale byla i první, kdo varoval G7 před nezodpovědným chováním bank ještě před finanční krizí! Zatím co Václav Klaus, promovaný ekonom, řečnil ve Švýcarsku o nebezpečí ztráty svobody z naplňování programů proti oteplování, řeší české teplárenství, mimochodem nejúspornější systém nakládání s fosilními palivy, jaký zatím lidé vymysleli, svoji nejistou budoucnost. Hosty u firmy Herz Ne náhodou si pořadatelé ISH z Messe Frankfurt vybrali k tiskové konferenci pro oblast střední Evropy rakouského výrobce termostatických ventilů a regulace otopných systémů firmu Herz Armaturen GmBH ve Vídni. Čeští novináři dostali do balíčku závěrečnou zprávu projektu SBD Komárno o úspěchu společného projektu s firmou Hertz na přebudování starého centrálního systému dodávek tepla a teplé užitkové vody (CVET). V roce 1995 realizoval Herz v 92 objektech se 4000 byty v Trnavě výměnu starých ventilů termostatickými a každý objekt byl navíc vybaven regulačními ventily na stoupacím potrubí. Výsledný efekt, spojený samozřejmě i s opatřeními zvyšujícími tepelnou prostupnost stěna a oken, je ohromující. Stojí za to je prostudovat, neb docházíme k neuvěřitelným závěrům, že jen opatření na systémech přinášejí úspory daleko převyšující dodatečné izolace budov (které jsou však pro firmy určitě nesmírně lukrativní). Jinými slovy, investiční náklady na dodatečnou izolaci a výměnu oken jsou asi 50násobně vyšší než náklady na termostabilizaci a vyregulování otopného systému, roční úspory energie jsou však jen dvojnásobně vyšší. Amortizace zateplených budov dosahuje 42 a více let, což jsou termíny převyšující někdy i životnost budov, nemluvě o zdravotních aspektech. Návratnost vyvážení otopných systémů se vrací do dvou let. Není proto divu, že Slováci volí raději pro svá města jako Trnava, Skalica, Revúca, Pezinok, Malacky, Senec, Zvolen, ale i Košice a hlavní město Bratislava systém navržený firmou Herz. Co bude k vidění Na ploše téměř 250 000 m2 bude ve Frankfurtu nad Mohanem vystavovat na 2500 firem, a to napůl ze zahraničí a napůl z Německa. Převládají vystavovatelé z oboru sanitární techniky a vytápění, ostatně téma koupelny a jejich úloha v nové výstavbě a životě člověka je jedním z nosných témat ISH 2009. Není bez zajímavosti, že v roce 2007, tedy v roce předchozí výstavy ISH, navštívilo frankfurtský areál na 217 000 lidí a z toho bylo cca 44 % odborníků v rozhodovací úrovni. Ten ročník byl rovněž mimořádně úspěšný na vyjádřenou spokojenost s úrovní výstavy, kdy jen 4 % respondentů uvedlo, že byli zklamáni. Výstava ISH nabízí totiž zcela unikátní spojení jak přehlídky sanitární techniky a klimatizace s vytápěním, hledáním a zaváděním nových, obnovitelných zdrojů energie v součinnosti s novými technologiemi na fosilní paliva a jejich úsporami, ale návdavkem na to vše ještě i s architektonickým řešením a technikou řízení budov. Zdá se, že směr, který výstavě ISH určili její pořadatelé se znalostmi trhů v Asii, na Středním východě, v Evropě a USA, je správný a výstava slibuje být přehlídkou toho nejlepšího, co lidé na všech kontinentech potřebují ke svému spokojenému životu. Jan Baltus, Vídeň