Nároky na bezpečnost potravin, udržitelnost, efektivitu zemědělské produkce, férové podmínky zaměstnanců, ale i pozitivní uživatelskou zkušenost neustále rostou. Nejen na tato témata se při vývoji nové, v pořadí již 6. verze standardu správné zemědělské praxe IFA (Integrated Farm Assurance) společnost Global-G.A.P. zaměřila. Vylepšený koncept standardu a migrace administrativy do digitálního prostředí slibují chytřejší, intuitivnější a jednodušší proces certifikace s vyšší integritou. Co je vlastně cílem nové verze?
Zefektivnění osvědčených postupů,
podpora digitalizace a využívání dat,
posílení témat týkajících se udržitelnosti,
zdokonalování praxe na základě zhodnocení výstupů.
Chytrá řešení chytrého standardu
Nadále platí, že standard se vztahuje na rostlinné produkty zemědělské prvovýroby a nezahrnuje již zpracované produkty. Nově se GlobalG.A.P. rozhodl nepokračovat v certifikaci živočišné výroby, kromě akvakultur. Registrovat se mohou individuální producenti, ale i skupiny producentů se zavedeným systémem QMS. Pro producenty vyžadující plnění specifických podmínek GFSI nabízí GlobalG.A.P. přísnější verzi GFS. Nových pravidel se dočkala celkově přepracovaná normativní dokumentace, kterou podpoří doprovodné nenormativní pokyny pro ulehčení pochopení některých požadavků. Jednou z hlavních změn a krokem ke snížení administrativní zátěže pro producenty je vnímání neohlášených auditů, které s šestou verzí částečně nahrazují řádně ohlášené audity. Platí, že certifikační orgán nadále provádí u 10 % svých klientů neohlášený audit, nestane se však, že v jednom certifikačním cyklu bude klient auditován dvakrát (v případě klientů s QMS nadále platí dozorové audity). Checklist na míru je nový koncept selektivního kontrolního seznamu, ze kterého lze vyřadit ty kontrolní body, které se daného producenta netýkají (např. posklizňové manipulace, paralelní vlastnictví, využití subdodavatelů atd.). Kromě toho došlo k vyřazení či úpravě stávajících bodů a rovněž k vytvoření bodů se zcela novými progresivními okruhy témat. Výsledkem jsou seznamy s méně kontrolními body oproti předešlé verzi. S tím souvisí zavedení tříletého konceptu auditování, kdy jsou auditorem ve 2. a 3. roce posuzovány pouze operativní položky podle zkráceného „checklistu“. Výčet důležitých změn v oblasti posuzovaných bodů završuje tzv. přístup zaměřený na výstup (Outcome- oriented approach). Standard se nově více zajímá o dosažené cíle nežli o použité prostředky. V souladu s tímto přístupem jsou formulovány kontrolní body méně direktivně a nabízí tak producentům více prostoru pro obhájení kritérií standardu. Z uvedených změn jasně vyplývá, že společným jmenovatelem je snížení administrativní zátěže pro producenty. S novou verzí standardu IFA v6 přichází rovněž nová verze nepovinného sociálního doplňku GRASP v2.0, který upevňuje dobré pracovní podmínky na farmě. Aktuální témata týkající se hlasu každého zaměstnance, lidských a pracovních práv, ochrany dětí a mladých pracovníků mají za cíl nastavit férové pracovní podmínky, hodné moderní společnosti, pro všechny zaměstnance bez rozdílu. Kontrolní body checklistu jsou nově, obdobně jako v případě IFA v6, hodnoceny na základě plnění principů a kritérií. Nadále platí, že doplněk GRASP v2.0 je aplikovatelný pouze v kombinaci se standardem IFA v6.
Propojené digitální prostředí
Digitální systém AOH (Audit Online Hub), který auditorům a certifikačnímu orgánu slouží jako základní portál pro práci s audity, nadále získává na své důležitosti a nově využívá dedikovaný systém k vydávání certifikátů — validační službu (Validation service). Již 100 % auditů je ve verzi IFA v6 spravováno digitálně. Úplné auditní zprávy a certifikáty jsou unifikovaném formátu, který posléze obdrží i klienti. Spolehlivost a bezpečnost těchto systémů minimalizuje prostor pro podvodné jednání a standard tak dále zvyšuje svou integritu a věrohodnost na světových trzích.
Důraz na udržitelnost
Málokterý obor má takový vliv a je současně tak závislý na svém okolí, jako je tomu u zemědělské produkce. To je také důvodem integrace nových mezioborových bodů se zaměřením na udržitelnost a životní prostředí. Jako příklad lze uvést podporu biodiverzity, efektivní využívání energií, omezení skleníkových plynů a podporu uhlíkové neutrality. Vstupy a výstupy těchto a dalších parametrů jsou podpořeny metrikami zavedenými v rámci farmy. „Žádný proces není dokonalý a vždy existuje prostor pro zlepšení“ — heslo, které vystihuje plán trvalého zlepšování (Continuous improvement plan). Jedná se o zcela nový koncept, který producentům dává povinnost svépomocí identifikovat místa pro zlepšení (spotřeba energií, přípravků na ochranu rostlin, vody atd.) a sestavit několikaletý plán, jehož výsledkem bude splnění vytyčeného cíle. Proces vychází z předpokladu, že každý producent zná svůj provoz nejlépe a ví přesně, kde ho tzv. tlačí bota. Plán trvalého zlepšování je předmětem každoročního zhodnocení auditorem.
Závěrem
Šestá verze Integrated Farm Assurance GlobalG.A.P. přináší velké množství změn napříč celým standardem, což mj. dokazuje již jednou odložený termín povinné implementace. Avšak směřování standardu, které cílí na efektivnost procesů a snížení administrativní zátěže producentů, lze vnímat pozitivně. Zdánlivě náročná implementace nových požadavků v dlouhodobém horizontu slibuje kvalitnější a uživatelsky příznivější standard pro zemědělce. /Jakub Stibůrek/
