V současnosti se množí služby
a zboží dodávané on-line. Nejen banky
a finanční úřady, ale i kdejaký
obchůdek využívá možnosti komunikovat
s klientem přes počítač. Umožňuje
to pokrok ve zrychlení přenosů
v internetové síti. Ale s růstem počtu
přenosů roste i výskyt případů zahlcení
přenosových cest. Tomu by měl
odpomoci projekt GigaWaM spolufinancovaný
Evropskou unií částkou
3 mil. eur.
Potřeba vyšších rychlosti přenosu
v telekomunikačních sítích roste
úměrně počtu účastníků a v současné
době se u běžných uživatelů připojených
klasickými kabelovými sítěmi
blíží fyzikální hranici. Proto se
projekt GigaWaM stal tak důležitý.
Jde v podstatě o síť z optických
vláken, umožňující přenos gigabitu
za sekundu v multiplexním režimu
na principu dělení vlnových délek
v pasivní optické síti. Multiplex
na principu dělení vlnových délek
a princip pasivní optické sítě jsou
poněkud složité na vysvětlování, ale
pro uživatele je podstatné, že řešení
problému by mělo být známo do
března 2011.
Experti předpokládají, že v roce 2016
bude přístup k širokopásmovému přenosu
jednoho Gigabitu za sekundu (1
Gbps) všeobecně dosažitelný. V této
souvislosti je nutno zdůraznit, že
měděné vodiče klasické telekomunikační
sítě mají maximální přenosovou
kapacitu 10 Gbps. Pro provoz nové
generace televizorů s vysokým rozlišením
(HDTV) se počítá s 20 Mbps
na jeden program v jednom přístroji.
To vypadá zdánlivě příznivě, ale když
vezmeme v úvahu, že na jeden měděný
kabel může být napojeno více přístrojů,
je zřejmé, že tradiční měděná
kabeláž to nemusí zvládnout.
Řešením má být využití fotoniky
v optické kabeláži. Fotonika využívá
sílu světla, jejího řízení a zesilování.
Fotonická šíře pásma je 100
až 1000krát větší než u současného
širokopásmového přístupu. Optické
sítě nepotřebují elektricky napájené
komponenty k dělení signálu. Je rozdělován
děliči paprsků. K zabránění
interference odděleného paprsku
v jednom optickém vláknu do jiného
paprsku se použije multiplex na
principu dělení vlnových délek. To
umožní každému uživateli příjem
a vysílání unikátního signálu a rychlejší
i levnější přenos
dat.
Projekt vede dánská
firma specializovaná
na fotonické
součástky Ignis Photonyx
AS. Účastní
se švédský Ericsson
AB, výrobce součástek
Ficon TEC GmbH
a prodejce laserových diod VertiLas
GmbH z Německa. Využijí se
i výzkumné kapacity pobočky Ignis
v Kanadě. Vývojáři předpokládají,
že techniku v plánovaném termínu
zvládnou, a to za cenu dostupnou
pro průměrného občana Evropské
unie. Odbytové výhledy jsou velmi
příznivé. Pokud produkt přijde na trh
do pěti roků, pak roční odbyt v hodnotě
230 mil. eur je spíše pesimistický
odhad.
