Po dlouhém období poklesu ceny zemního plynu na evropských trzích v červnu rostly a cenová volatilita se opět zvýšila. A to i přesto, že situace je v řadě ohledů stále příznivá.
Po zimě plné obav ceny zemního plynu na evropských trzích dlouho klesaly. Na začátku června se ceny pro krátkodobé kontrakty dostaly dokonce k hodnotě 25 eur/MWh. Tento pokles se rovněž projevil i na cenách pro příští zimu i celý rok, ačkoliv ne tak razantně. Pak ovšem přišla pravidelná údržba plynárenské infrastruktury po zimě, která se dotkla i dovozních LNG terminálů či těžebních polí, a to zejména v Norsku. Právě v případě Norska se měly dodávky plynu podle původních plánů výrazně zotavit již v polovině června, několikrát však došlo k jejich prodloužení. Nejcitelněji s cenami plynu na trhu zahýbalo prodloužení odstávky zařízení na přepracování těženého plynu Nyhamna a těžebních polí, která do něj dodávají plyn. Zatímco podle původního harmonogramu měla údržba polevit již zkraje tohoto týdne, minulý pátek byla odstávka prodloužena o týden do rána 21. června. Již na konci minulého týdne tak evropské trhy zareagovaly značným růstem, který byl rovněž podpořen dalšími faktory. Během včerejšího odpoledne však provozovatel zařízení Nyhamna, společnost Shell, oznámil prodloužení odstávky ještě o necelý měsíc, tedy do poloviny července. I tento termín je navíc předběžný s poznámkou, že doba trvání odstávky je nejistá. Ceny také krátkodobě vzrostly po zveřejnění zprávy (viz box vpravo), že Nizozemsko plánuje trvale uzavřít své plynové pole Groningen už v říjnu, nikoliv až o rok později, jak bylo původně plánováno. Kontrakty na plyn dosáhly v průběhu dne nejvyšší hodnoty téměř 50 eur/MWh, ale pak znovu klesly. Současná produkce z Groningenu není nijak významná, přesto zprávy o uzavření zřejmě dokázaly obchodníky znervóznit. Nakonec došlo k otočení trendu a ceny se ve třetím červnovém týdnu ustálily na hodnotách kolem 35 eur/ /MWh. Epizoda asi nebude mít větší dopady. Ukazuje ovšem, že trh je stále velmi neklidný.
Samé dobré zprávy, ale…
V mnoha ohledech je přitom situace na kontinentu tak dobrá, jak jen může být. Podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe jsou zásobníky na zemní plyn nyní naplněny ze 73 %. Průměr v posledních pěti letech byl 56 %. Ani tlak na světovém trhu není nijak výrazný. Rekordní zásoby uskladněného plynu v Japonsku a Jižní Koreji spolu se slabším než očekávaným oživením čínské ekonomiky snižují pravděpodobnost, že se Evropa bude letos nucena znovu draze přetahovat s Asií o dovoz zkapalněného zemního plynu. Přesto stačilo málo, aby důvěra obchodníků byla otřesena. Evropa stále ještě není schopna se zcela vyrovnávat s tím, že má málo ruského plynu. Neplánovaná přerušení dodávek tak mohou vést ke skokovému nárůstu cen. Přestože Evropa má tedy loňskou energetickou krizi úspěšně za sebou a zásoby plynu jsou větší než kdykoliv předtím, červen přinesl týdny bouřlivých cenových výkyvů. Navíc v některých částech severní Evropy se očekávají vyšší teploty, než je obvyklé, a německá národní meteorologická služba rozšířila varování před vedry na většinu území země. To by mohlo zvýšit poptávku po chlazení a potenciálně znovu ovlivnit ceny. Na řece Rýn, která je pro zemi a další části vnitrozemí Evropy životně důležitou tepnou, je již nyní hladina vody natolik nízká, že omezuje dopravu. /jj/
