Zásobníky plynu v Evropské unii jsou už plné z více než 90 %, nacházejí se tak na rekordní úrovni pro toto období. Na rozdíl od loňského roku jde navíc o plyn relativně levný. Ovšem vzhledem k celkové kapacitě pokrytí poptávky po příští rok zcela zajištěno není. nejnovějších údajů společnosti Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky v EU k polovině srpna plné z více než 90 %, což odpovídá zhruba 27 % roční spotřeby. Trend je navíc nadále růstový a plynu tedy v dalších dnech ještě přibývalo. Unie si přitom stanovila za cíl naplnit zásobníky z 90 % nejpozději do 1. listopadu. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, dosahovala k uzávěrce čísla naplněnost zásobníků téměř 93 %, v České republice se pohybovala pod 94 %. Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová ve 3. srpnovém týdnu uvedla, že nejnovější údaje o zásobách podtrhují dobrou připravenost EU na zimu. „Pomůže to stabilizovat trh v příštích měsících. Energetický trh EU se nachází v mnohem stabilnější pozici než před rokem, a to z velké části díky opatřením přijatým na unijní úrovni. V posledních týdnech jsme ale viděli, že trh s plynem zůstává citlivý,“ dodala. Evropská komise podle ní bude nadále sledovat situaci, aby úroveň zásob zůstala na začátku zimy dostatečně vysoká. Nicméně vzhledem k vysoké poptávce během zimy nelze tato čísla považovat za jistotu klidného průběhu topné sezóny. Náladu na trzích vystihl komentátor agentury Bloomberg, když napsal, že „evropská energetická krize ještě neskončila“. Trhy se bojí i možných nečekaných komplikací, například hrozby stávek v australských závodech na zkapalněný zemní plyn (LNG). Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních týdnech kvůli přetrvávajícím obavám o dodávky zvyšuje. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) se v polovině srpna dostala na zhruba 37 eur (zhruba 890 Kč) za MWh. Začátkem měsíce se přitom nacházela pod 30 eury za MWh. Dodejme ovšem, že ceny jsou stále proti loňskému roku mnohonásobně nižší. V srpnu 2022 se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti 350 eur za MWh, zatímco před rokem 2021 se pohybovala výrazně pod 20 eury za MWh. Obchodníci i přes současnou příznivou situací pochopitelně do svých cen započítávají budoucí nejistoty. Zásadní roli bude hrát vývoj počasí během zimních měsíců. V případě mrazivých teplot může snadno dojít k rychlejšímu čerpání zásob. Nejen evropští energetici tak budou s napětím sledovat vývoj dlouhodobých předpovědí pro nadcházející zimní sezónu. Zatím je na spolehlivé predikce rozhodně brzy, ale dosavadní signály nasvědčují tomu, že i v příštím roce by snad povětrnostní podmínky mohly stát na straně evropských států. Teplota povrchových vod světových oceánů v posledních dnech dosáhla nejvyšších hodnot za dobu jejich měření. Nikde přitom není rekord tak výrazný jako ve vodách mezi Evropou a Severní Amerikou. Tady je teplota vody o více než stupeň nad dlouhodobým průměrem a statisticky řečeno „vyskočila z pásma běžných výkyvů posledních desetiletí“. Vysoké teploty zaznamenali odborníci už během března a od té doby se zpět do „normálu“ nevrátily. Teplé mořské vody jsou jedním z důvodů, proč zatím sezónní předpověď pro zimu 2023/24 počítá s vysokou pravděpodobností nadprůměrných teplot. Mechanismus je jasný: mořská voda chladne pomaleji než pevnina, a funguje tak jako sezónní zásobník tepla. Bohužel jde ovšem zatím pouze o expertní odhad, na který nelze spoléhat. A to i proto, že vysoké teploty v Atlantiku jsou jev v moderní době zcela výjimečný, a tak se nemůžeme opřít o minulé zkušenosti. /jj/
