Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se konají v těchto dnech (25. a 26. dubna) v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR. Ještě před setkáním v Hradci Králové jsme mu na toto aktuální téma položili několik otázek. Co všechno tedy novely evropských předpisů mění? Legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku, mění 6 různých směrnic z oblasti odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností. Evropská komise chce ovšem v novém balíčku vymezit i širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory. Změny evropských předpisů zpřísňují podmínky pro skládkování odpadů. Jaké budou mít podle odhadů pozitivní dopady? Ministerstvo životního prostředí oběhové hospodářství jednoznačně podporuje. Podle odhadů může posilování oběhového hospodářství přinést v České republice přes 40 000 nových pracovních míst. Jde o to nasměrovat je od prostého skládkování k přeměně odpadů na zdroje, předcházet vzniku odpadů a začít odpady více materiálově a energeticky využívat. V České republice se energeticky využívá asi jen 10 % odpadů. Jaký má tato oblast potenciál pro rozvoj? Ministerstvo životního prostředí vidí v oblasti energetického využití komunálních odpadů potenciál rozvoje. Podle prognózy nakládání s komunálními odpady do roku 2024 se předpokládá nárůst energetického využití komunálních odpadů na úroveň odpovídající přibližně průměru EU. „Mix“ nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR přibližně vypadat: 60 % recyklace – 28 % energetické využití – 12 % skládkování. Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezené skládkování komunálních odpadů ve směrnici o skládkování odpadů může znamenat další impuls pro rozvoj energetického využití odpadů, neboť se dá předpokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace. Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise ve svém posledním Sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že EK nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu, a to se promítá do ochoty k financování projektů v této oblasti. Budou jednotlivé cíle reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy? Je předpoklad, že směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů budou obsahovat možnost prodloužení lhůty pro dosažení stanovených cílů pro některé státy. O nastavení výjimek se vedou diskuse a bude to jedna z klíčových otázek pro posun celého balíčku. Ve kterých oblastech může být pro Česko problematické splnit své závazky? Pokud nebudou realizovány kroky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí v rámci nového zákona o odpadech a v rámci nového Plánu odpadového hospodářství, pak může být ohroženo plnění nových recyklačních cílů pro komunální odpad a rovněž i plnění nového cíle pro redukci skládkování komunálního odpadu. Jak je na tom nyní Česká republika s recyklací odpadu v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie? V České republice je míra recyklace komunálních odpadů na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. Vzhledem k návrhu na zvyšování cílů recyklace komunálních odpadů v budoucích letech (2025–2030) bude nutné recyklaci zlepšit, a to zejména přesunutím recyklovatelných odpadů ze skládek. /f/
